Jedním z nejvýraznějších dopadů brexitu ve Spojeném království je nástup proevropské politické síly. Brexit konfrontoval Brity s realitou jejich ekonomiky, společnosti a postavení ve světě a ukázal jim, že jsou Evropany více, než si mysleli. Proces odchodu z EU navíc odhalil míru decentralizace a fragmentace kdysi výhradně unitárního státu, která začala v 90. letech 20. století. Skotsko a Severní Irsko hlasovaly pro setrvání v EU, zatímco Wales a Anglie (kromě Londýna) pro odchod. Nic z toho ale neznamená, že nedojde k prosazení odklonu od Evropy nebo že si Britové nakonec odhlasují opětný vstup do EU.
Autoři Tim Oliver a Garvan Walsh se domnívají, že Spojené království se do EU nevrátí (alespoň ne v blízké budoucnosti), ale brexit ukázal na to, že Spojené království je a i nadále zůstane se zbytkem Evropy úzce spjato. Spolupráce s Evropskou unií s cílem posílit jeho evropskou identitu, ekonomiku a obecně místo ve světě je i nadále možná.
Doporučení:
- Na národní i regionální úrovni by se měly potřeby Spojeného království odrážet ve strukturách evropské bezpečnosti prostřednictvím úzké spolupráce mezi vysoce postavenými představiteli Spojeného království a Evropské unie.
- Uspořádání vzájemných vztahů pomůže posílit váhu Evropské unie na globálním trhu. Pro ekonomickou součinnost by měla být podporována spolupráce regulačních orgánů ve všech možných rovinách.
- Je nutné i nadále podporovat úzkou spolupráci mezi institucemi Evropské unie a britskou regionální samosprávou.
- Je třeba udržovat úzké vazby v oblastech, jako jsou lidská práva a práva zaměstnanců, zdraví a bezpečnost, životní prostředí či vzdělávání.
- Spojené království a členské státy Evropské unie by měly vyvinout systém víz, který občanům ve věku 18–25 let zajistí právo po dobu dvou let bydlet a pracovat kdekoli na území Evropské unie či Spojeného království.
Celý policy paper ve formátu PDF naleznete zde: TOPAZ PP 2020_07 Na cestě k proevropské Británii.pdf
