Visegrádská čtyřka nepatří mezi části Evropské unie, které by stály v čele snah o omezení klimatické změny a dosažení stavu uhlíkové neutrality. Východiska jsou však u všech čtyř zemí různá. Zatímco Polsko, které je energeticky závislé na uhlí, odmítlo podepsat Zelenou dohodu pro Evropu a naplnit cíle uhlíkové neutrality do roku 2050, Česko se k Zelené dohodě po připomínkách připojilo. Slovensko a Maďarsko se Zelenou dohodou neměly v zásadě problém. Různé jsou i možné náhrady fosilních zdrojů energie. Polsko může výrazně využít větrné energie na pobřeží Baltu, Maďarsko má poměrně velký potenciál v solární energetice, Slovensko ve využití horských vodních zdrojů. Obě země pak společně s Českem mohou využít jaderné energetiky, kde už nyní mají poměrně významné zdroje, které chtějí doplnit výstavbou nových reaktorů. Ve všech čtyřech zemích je důležitý dopad Zelené dohody na životní úroveň, která se v případě Česka přiblížila unijnímu průměru a v Polsku, Slovensku a Maďarsku zůstává hluboko pod průměrem EU. I když se ve všech zemích vyskytují pokusy euroskeptiků zneužít Zelenou dohodu jako nástroj proti EU, především mladá generace vytváří politický tlak na politické elity, aby v boji proti globální klimatické změně úsilí Unie jako celku nekomplikovaly.
Autor policy paperu, Luboš Palata, doporučuje:
-
K zemím visegrádské čtyřky je třeba v rámci Zelené dohody přistupovat jinak než k západoevropským členům EU.
-
Z fondů EU je třeba prioritně řešit aktuální místní dopady klimatické krize, jako je například v Maďarsku dlouhodobé sucho, v Česku kůrovcová kalamita, v Polsku znečištění vzduchu ve velkých městech a na Slovensku zanedbaný bytový fond a energetické úspory, aby se ve visegrádských státech podařilo udržet veřejnou podporu Zelené dohody.
-
Podobně je třeba přistupovat i k finančním dopadům přechodu, s vědomím výrazně nižší kupní síly obyvatel V4 oproti většině obyvatel západní Evropy a také sproblematičtější veřejnou podporou boje proti globální klimatické změně. Jadernou energetiku je třeba zařadit mezi nízkoemisní zdroje a její využití je namístě plně zahrnout do Zelené dohody.
-
Výrazně je třeba podpořit přechod na automobilovou elektromobilitu, jak na straně občanů, tak velkých výrobních kapacit automobilek v zemích V4.
Celý policy paper ve formátu PDF naleznete zde:
