Obecně známá poučka říká, že politika je obrazem společnosti. Jakkoli se tato může jevit jako zjednodušující, na politické stranictví a politickou komunikaci velmi dobře sedí. Politické strany se byly vždy nuceny, ve snaze zvýšit své šance na úspěch ve volbách, adaptovat na měnící se společenské a mediálně-politické prostředí. 

Třetí policy paper institutu TOPAZ se věnuje volebním strategiím. Autory jsou Jakub Charvát a Jaroslav Poláček.

Významnou proměnou prochází česká společnost i dnes, což se zákonitě odráží i na měnící se politické mapě Česka. V tomto případě nejde o jev, který by byl rámován pouze hranicemi naší země. Řada sociologů i politologů zaznamenala tyto proměny (viz Linek 2013) a predikovali destabilizaci politického spektra. TOPAZ v roce 2018 publikoval práci Thibaulta Muzerguese České a evropské politické strany v novém sociálním a politickém prostředí, která otvírala debatu právě nad těmito změnami.   

Z nepochopení zdrojů voličské podpory populismu pramení celá řada dosavadních strategických přešlapů, jimiž se snažily zavedené politické strany populismu čelit.

Chtějí-li proto zavedené strany v budoucnu uspět tváří v tvář populistickým stranám, musí jednak zohlednit nový charakter svého politického soupeře a jednak se musí začít přizpůsobovat podmínkám nového a kvalitativně odlišného systému politické komunikace, namísto aby setrvávaly na svých dřívějších politických strategiích. Změněné podmínky politické soutěže vyžadují takový přístup, který bude reflektovat, že dělící linie už dávno není pouze mezi pravicí a levicí.  

Autoři čtvrtého policy paperu TOPAZ Jakub Charvát a Jaroslav Poláček doporučují:

  • K efektivnímu politickému boji s populistickými stranami je potřeba pochopit své a jejich voličské zdroje a přizpůsobit tomu svou strategii. Přestat generalizovat svého voliče napříč celým segmentem jen na základě sociodemografických charakteristik.
  • Počítat, počítat, počítat – kvantifikovat možný efekt komunikace s využitím výzkumů, reklamních nástrojů sociálních sítí apod.
  • Přistupovat k populismu jako k efektivní komunikační strategii usilující o propojení rozličných společenských segmentů, které se jinak názorově neshodnou.
  • Občané se chovají stále více konzumně i ve svém volebním chování. Je potřeba reagovat na poptávku volebního trhu a odlišit se od politických konkurentů. Je třeba být vidět.
  • Necílit na všechny, ale segmentovat elektorát a využít technik politického marketingu k pochopení toho, co jednotlivé skupiny voličů chtějí a potřebují a jak budou reagovat na připravenou nabídku. Pokud jdete do kampaně s poselstvím pro všechny, neoslovíte nikoho.
  • Je potřeba pochopit, proč v daný okamžik voliči inklinují k populistickým řešením a nabídnout jim alternativu. Nekonfrontovat voliče populistických stran, utvrzuje je to v pocitu života v rozdělené společnosti na běžný lid a elity, což vyhovuje populistické rétorice
  • Hodnoty jsou stále důležité; namísto každodenní politiky (politics) se zaměřit na komunikaci obsahové dimenze politiky (policy), tedy na skutečné a relevantní společenské problémy a jejich politická řešení, přičemž je ale třeba je srozumitelně formulovat a kontextualizovat. Politika není ani mrtvá, ani vyprázdněná.
  • Zvážit strategii negativních politických reklam tak, aby současně jejich vyznění zasáhlo i témata relevantní pro voliče konkurence; případně konfrontovat populistické sliby s realitou aktivit konkurence.

Celý policy paper ve formátu PDF naleznete zde: TOPAZ PP 2020_03 Vedení kampaní v éře populistické politické komunikace