Jednotlivé vlády zvolily různá opatření v oblasti ochrany veřejného zdraví v boji s pandemií Covid-19. Převládajícím řešením bylo zavedení plošných omezení pro celé populace, byť některé státy se více zaměřily na masivní testování a trasování nakažených a plošná omezení veřejného života nebyla tak dominantní. Současně se zdravotními dopady státy ovšem musí rovněž řešit dopady ekonomické. Obecný přístup k ekonomice v čase pandemie je téměř po celém světě veden základní myšlenkou, kterou v ČR jako jeden z prvních v médiích shrnul např. ekonom Filip Matějka jako „několik fází zmrazení a postupného rozmrazení ekonomiky.“ Co se týče konkrétních opatření, podle informační studie Úřadu Národní rozpočtové rady, která čerpá z doporučení zahraničních ekonomů, je nutné pomoc realizovat zejména prostřednictvím fiskální politiky.

Autoři Michal Mazel a Štěpán Vršťala ukazují, že na počátku pandemie se státy zaměřovaly  především na zajištění zaměstnanosti tak, aby se ekonomická aktivita po řízeném utlumení krizovými opatřeními mohla po týdnech či měsících útlumu opět rozběhnout. V dalších fázích pandemie jsou již dříve realizovaná opatření na podporu zaměstnanosti a nejrychlejší pomoci nejvíce dotčeným subjektům doplňovány cílenou finanční pomocí např. ve formě dotací nejvíce zasažených odvětví ekonomiky. V delším časovém horizontu státy počítají s posílením veřejných investic na nastartování ekonomik. Potud je přístup jednotlivých států stejný, rozdíly ovšem najdeme v realizování ekonomických opatření v praxi. 

Celý policy paper ve formátu PDF naleznete zde: TOPAZ PP 2020_05 Analýza ekonomických opatření vybraných států v reakci na pandemii Covid-19.pdf