Nedávná analýza našeho člena akademické rady Zdeňka Roda, která vyšla v knize “The Dragon at the Gates of Europe: Chinese presence in the Balkans and Central-Eastern Europe” vydané luxemburským think-tankem Blue Europe, přibližuje vztahy zemí V4 s Čínou v uplynulých letech.
- Cesta České republiky zahrnuje historický spor mezi ekonomickými motivacemi a obavami o lidská práva. Navzdory raným slibům významných investic v Česku čínská strana dostála pouze zlomku svých závazků.
- Polsko, které původně přijalo ekonomickou spolupráci po vstupu do EU, čelilo zklamáním z iniciativy Pás a stezka a udržuje opatrné vztahy kvůli silným bezpečnostním partnerstvím s USA.
- Maďarsko s nejvíce pročínským přístupem ze zemí Visegrádské skupiny se zaměřilo hlavně na ekonomické stimuly, zejména po ekonomické krizi v roce 2008. Čínský vliv se v Maďarsku projevil v infrastrukturních projektech, akademické spolupráci či partnerství při vývoji vakcín během pandemie COVID-19.
- Slovensko, podobně jako jeho sousedé, začalo prozkoumávat vztahy s Čínou v počátku nultých let. Čínský vliv je ale na Slovensku víceméně omezený, což zejména souvisí se slovenskou periferní pozicí ve V4. Nedávné změny vůdcovství a obavy o bezpečnost formují opatrnější přístup, s tím, že slovenská veřejnost si udržuje převážně negativní pohled na Čínu.
Převládajícím tématem napříč zeměmi Visegrádské skupiny je analýza rizik vyplývající ze závislostí na Číně. Válka na Ukrajině totiž zdůraznila potřebu diverzifikace a strategické autonomie.
Celou kapitolu si lze přečíst online pod zde.
