V poslední době pakl roste význam vědecké diplomacie, která se stává jedním z nových směrů i v českém kontextu. Toto je patrné například i na rozšíření záběru Odboru ekonomické diplomacie na MZV na Odbor ekonomicko-vědecké diplomacie. Tato změna pak podporuje i akademické debaty o vzniku konceptu tzv. inovační diplomacie, která si klade za cíl využití vědy nejen ke klasickým diplomatickým cílům, ale i k dosažení zisku za využití vědy, výzkumu a inovací (VVaI).
Inovační diplomacie má významné dopady na mezinárodní vztahy, politické strategie států a globální dynamiku. Podporuje spolupráci, inovace a obchodní vztahy a přispívá k řešení současných globálních výzev. Česká republika se, i přes své ambiciózní plány dlouhodobě umisťuje za většinou západních států v rámci inovačních žebříčků. V roce 2023 se umístila na 31. místě v rámci Global Innovation Index od WIPO (GII), což je o 7 příček horší umístění než v roce 2021. Navíc za srovnatelnými státy zaostává i v počtu zahraničních zastoupení zabývajících se vědou, výzkumem a inovacemi.
Ve svém policy paperu se Ondřej Neuschl zamýšlí nad českým potenciálem inovační diplomacie a nabízí konkrétní doporučení vedoucí k vylepšení českého inovačnědiplomatického systému.
Obsah policy paperu v nezkrácené podobě je k dispozici na tomto odkazu:
Obrázek byl vytvořen aplikací ChatGPT
Přihlaste svou práci do 5. ročníku naší studentské soutěže o Cenu Karla Schwarzenberga
