Přijetí eura je záležitostí ekonomickou i politickou, tyto dvě roviny nelze oddělit. Nesporným faktem však je, že Česko se vstupem do EU de iure zavázalo přijmout euro a tento závazek je nutné naplnit de facto. Otázkou by tedy nemělo být „jestli“, nýbrž „kdy a jak“ přijmout euro. Euro je druhou nejpoužívanější měnou v zahraničně-obchodních transakcích a v devizových rezervách na světě. Eurem platí drtivá většina občanů EU. Eurozóna tvoří přes 70 % hospodářského výkonu EU (Ministerstvo financí n.d.). Kromě osvojení kvalitní stabilní světové měny a pozitivních dopadů především pro český export, který je tahounem českého HDP, euro Česku přinese tlak na vyšší rozpočtovou odpovědnost a pokračování reforem veřejných financí směřujících mj. ke zvýšení konkurenceschopnosti a pružnosti české ekonomiky i trhu práce.  Tyto reformy jsou samy o sobě v zájmu zdravého rozvoje českého hospodářství. Euro je zároveň politickou a bezpečnostní kotvou v evropské integraci. Všechny tyto aspekty je nutné otevřeně a upřímně komunikovat s občany. Česká společnost i její politická reprezentace dnes nejsou vybaveny fakty a přes kritiku eura ani nemají definovanou konkrétní strategii pro budoucí směřování eurozóny. Česko by se do tohoto procesu mělo co nejdříve zapojit a politická vyjádření by se měla více opírat o faktická data, která jsou po 21 letech existence společné měny k dispozici a měla by být objektivně porovnávána s 27letou historií české koruny. Analýza toho, jak euro a koruna obstály v současné koronavirové krizi, bude dobrým modelovým příkladem.

Autor policy paperu Michael Pascal Večeř dochází k těmto doporučením:

  • Politici obecně musí podpořit společenskou debatu o přijetí eura a aktivně se do její iniciace zapojit. Musí rozšířit své znalosti dané problematiky a nebát se toto téma akcentovat v mediálním prostoru. K tomu mohou využít i nevládní občanské iniciativy, jako je např. Euro v Česku.
  • Je nutné řízeně cílit na plnění Maastrichtských kritérií, a proto Euro v Česku doporučuje:
      • Znovu aktivovat Národní koordinační skupinu, vč. jejích pracovních skupin, jež byla zřízena vládou za účelem koordinace technických příprav na zavedení eura v ČR. Obnovit povinnost každoročního předkládání zprávy o její činnosti vládě, kterou loni vláda na návrh ministryně financí zrušila.
      • Jmenovat Národního koordinátora pro zavedení eura v ČR, který řídí Národní koordinační skupinu. Pozice národního koordinátora je po rezignaci Oldřicha Dědka kvůli členství v bankovní radě ČNB neobsazená.
      • Aktualizovat Národní plán zavedení eura v ČR, který byl schválen vládou v roce 2007. Součástí jeho aktualizace musí být návrh konkrétních zdrojů na krytí nákladů spojených se vstupem do eurozóny, např. příspěvky do Evropského stabilizačního mechanismu, jež by mohly být odváděny ze sektorové daně na finanční instituce.
  • Bez odkladu začít usilovat o vstup ČR do Mechanismu směnných kurzů ERM II.
Celý policy paper ve formátu PDF naleznete zde: