Think-thank TOPAZ byl součástí druhého ročníku největší konference evropských středopravicových think-thanků NET@WORK 2017!
Na panelu akce, pořádáné think-tankem Wilfried Martens Centre for European Studies ve spolupráci s Konrad-Adenauer-Stiftung, Hanns-Seidel-Stiftung, Political Academy of the Austrian People’s Party a Foundation for a Civic Hungary, organizovaným think-thankem TOPAZ s názvem Poznejte své sousedy: Přínos střední Evropy Evropské politice sousedství, kterou moderoval diplomat zastoupení hl. m. Prahy v Bruselu Marek Polach, vystoupili Michael Romancov, politický geograf působící na Institutu politologických studií Univerzity Karlovy, Lucie Tungul, členka akademické komise TOPAZ, Eva Horelová z Evropské služby pro vnější činnost a Jan Tlamycha, asistent europoslance za TOP 09 Luďka Niedermayera. Jak název panelu napovídá, tématem debaty byla sousedská politika Evropské unie se zaměřením na USA, Turecko, Sýrii a oblast postsovětského prostoru.
Přinášíme Vám jak videozáznam z celé konference, tak krátké textové shrnutí obsahu jednotlivých příspěvků a diskuse.
Po představení panelistů přišla řada na úvodní slova. „Ať se nám to líbí nebo ne, oblast mezi Ruskou federací a členskými státy Evropské unie je oblastí soupeření či dokonce oblastí konfrontace. Koneckonců byla Ukrajina vojensky napadena a kvůli Vladimírovi Putinovi mám na evropské půdě opět válečný konflikt,“ otevřel problematiku na východ od hranic Evropské unie ve svém úvodním slovu Michael Romancov. Tato oblast je však podle něj zároveň oblastí příležitostí, ve které mohou členské státy Evropské unie pomoci státům s pochopením jejich minulosti a s nasměrováním k Evropské unii. Na Michaela Romancova navázal Jan Tlamycha s popisem změny politik Spojených států amerických vůči zemím Evropské politiky sousedství po nástupu Donalda Trumpa do Oválné pracovny.
Zmíněno bylo především ukončení programu pro syrské uprchlíky, dočasný zákaz vstupu obyvatel vybraných muslimských zemí na americkou půdu, některé výroky 45. amerického prezidenta na adresu Evropské unie a následná reakce na tyto kroky v členských zemích Evropské unie. Lucie Tungul se ve svém úvodním slovu věnovala dopadům čerstvě proběhlého tureckého referenda o změně Ústavy. Zvláštní pozornost pak věnovala probíhající diskuzi o obnovení trestu smrti v Turecku, které by ve finále zamezilo Turecku stát se členskou zemí Evropské unie, a událostem, které k samotnému referendu o ústavě vedly. „Podle mého osobní názoru nebyla tato dohoda správná a neměla být nikdy podepsána,“ uvedla na adresu dohodě o uprchlících mezi Tureckem a Evropskou unií Lucie Tungul. Kolo úvodních slov uzavřela svým příspěvkem Eva Horelová, která pokryla probíhající syrský konflikt v kontextu Evropské politiky sousedství.
Po úvodních slovech hostů následovaly dotazy od účastníků konference. Padl dotaz ohledně velmi debatované problematiky týkající migrační krize, respektive otázku tureckých Syřanů. Hosté debatovali především migraci Syřanů na území Turecka, kde v současnosti tvoří podstatnou část opory režimu prezidenta Recepa Erdogana. Tito migranti mají automaticky udělené turecké občanství, a proto není příliš žádoucí ve vztahu k Evropské unii, aby získalo Turecko bezvízový vstup do Evropské unie, respektive na území Schengenského prostoru. Nelze opomenout ani turecko-ruské vztahy, což hosté diskuzního panelu v několika svých příspěvcích rozebrali. K tomuto tématu výrazně diskuzně přispěl jak Michael Romancov, který se specializuje na Ruskou federaci a energetickou bezpečnost, tak i Lucie Tungul, která několik let přednášela na univerzitě v Istanbulu. Oba dva se vzájemně shodli na specifičnosti vztahů Ruska a Turecka, které na první pohled působí značně nepřátelsky, ale ve skutečnosti si mohou být vzájemnými spojenci v obchodní či vojenské expanzi. Zároveň se oba zmínění hosté panelu shodli na tom, že strategie EU při dojednávání dohody s Tureckem o pomoci uprchlíkům pomocí přílivu miliard eur tureckým vládním autoritám, není správnou cestou. V tomto případě přivedlo dotování tureckou vládu k přímé závislosti na evropské finanční pomoci, ale nepřimělo je ke koncepčnímu řešení migrační krize.
V souvislosti s pozicí středoevropských států zmínil Michael Romancov současnou situaci na Ukrajině, respektive pohovořil o méně viditelných dávkách pomoci Evropské unie v oblasti zlepšení práce ukrajinské policie, která se týká i změny „image“ v očích veřejnosti, odbourat pověst represivního státního aparátu. Na podnět dotazu z publika bylo zmíněno i téma hospodářsko-politické integrace států východní Evropy a bývalých zemí Sovětského svazu, které mají tendenci se podobat evropským integračním proudům. Michael Romancov k tomu poznamenal, že by měla Evropa tyto východní projekty spíše ignorovat, protože ve skutečnosti nefungují a jsou jen nástrojem pro posílení vlivu ruské federace v bývalých svazových republikách.
Celého programu, který si můžete prohlédnout v příloze zde pod textem, se zúčastnilo téměř 400 účastníků a úspěch celé akce podtrhuje i fakt, že živá videa na facebooku zaznamenala více než 20 000 zhlédnutí!
