Krajské volby v Česku zpravidla naplňují většinu charakteristik voleb druhého řádu, přičemž za klíčovou můžeme považovat skutečnost, že se v nich uplatňují celostátní témata a voliči je využívají k hodnocení performance vlády. V roce 2020 byly krajské volby výrazně ovlivněny pandemickou situací, nicméně reflexe postupu a chování vlády v rámci krajských voleb v případě premiéra Andreje Babiše a jeho hnutí ANO 2011 zjevně zahrnovaly delší období, započaté nejpozději po volbách do Poslanecké sněmovny v říjnu 2017. Liberálně-konzervativní i (levo)středové opoziční strany využily krajské volby k otestování aliančních možností, přičemž v rámci jednotlivých krajů jsme mohli pozorovat rozličná spojení dvou či více subjektů v rámci pětice ODS, TOP 09, KDU-ČSL, STAN a Piráti. Perspektivy vzájemné spolupráce byly následně otestovány a zpravidla potvrzeny i v rámci jednání o krajských koalicích.
Autor policy paper Ladislav Cabada představuje k těmto závěrům a doporučením:
• Krajské volby vybudovaly solidní základy pro vytvoření volební aliance liberálně-konzervativních stran pro volby do Poslanecké sněmovny v roce 2021. Vedení ODS, TOP 09 a KDU-ČSL musí využít tohoto pozitivního potenciálu a dovést jednání o alianci do podoby společných kandidátních listin ve všech volebních obvodech.
• Aliance liberálně-konzervativních stran musí budovat partnerské vztahy s předpokládanou aliancí STAN–Piráti, resp. s oběma aktéry individuálně. Všechny liberálně-konzervativní strany kandidovaly v různých konstelacích společně se STAN a tyto vazby mohou sloužit jako přemostění mezi liberálně-konzervativní aliancí a (levo)středovými stranami. Toto platí i pro přirozenou rivalitu lídrů obou aliancí, resp. různých stran.
• Krajská struktura je důležitou součástí systému vládnutí. V případě vytvoření vládní koalice za přítomnosti, či dokonce vedení liberálně-konzervativní aliance by bylo účelné posílit tuto úroveň vládnutí – finančně, případně i kompetenčně.
Celý policy paper ve formátu PDF naleznete zde:
