V červenci 2022 po třinácti letech Česko začalo předsedat Radě Evropské unie. Vláda Petra Fialy stanula v čele Unie v okamžiku, kdy se přetváří vztah EU k jejím východním sousedům a tato otázku se také zcela předvídatelně dostala mezi priority českého předsednictví. Česko podpořilo další rozšíření EU, přijalo ostrý postoj k rozpínavosti Ruska a v kontextu širšího pojetí bezpečnosti se vymezilo vůči Číně. Zároveň muselo na domácí i evropské scéně hledat řešení energetické krize, rostoucí inflace, migrační krize. Mezi priority českého předsednictví se tak kromě zvládnutí uprchlické krize, poválečné obnovy Ukrajiny a energetické bezpečnosti zařadilo posílení evropských obranných kapacit a bezpečnost kybernetického prostoru, strategická odolnost evropské ekonomiky a odolnost demokratických institucí.
Tato publikace byla připravena v polovině roku 2022, tedy na začátku českého předsednictví, a není schopná zhodnotit, jak Česko náročnou roli předsedající země zvládlo. Představujeme nicméně zamyšlení nad různými aspekty problémů, které mezi vyčleněné priority patří, a to na národní i evropské úrovni. Peter Hefele si ve své kapitole všímá, jak se těžiště vnitřní síly Evropy přesouvá směrem k zemím střední a východní Evropy a k severským zemím. Lucie Tungul řeší, jak pandemie covid-19 a ruská agrese na Ukrajině spolu se socioekonomickou nerovností zhoršily vyhlídky na naplnění cílů boje proti změně klimatu a na vidinu silnější geopolitické role pro Evropu. Zora Hesová se věnuje problému kulturních válek, kterých jsme svědky v celé řadě členských zemí Evropské unie. Jakub Charvát se následně zabývá problematikou korespondenční volby, kterou v roce 2022 opět neúspěšně řešil český parlament. Pro české prostředí navrhuje zavést korespondenční hlasování pro občany disponující překážkou v osobním výkonu volebního práva v podobě zahraničního pobytu a z technických a administrativních důvodů omezit možnost korespondenčního hlasování na sněmovní a prezidentské volby. Poslední dvě kapitoly se zaměřily na sice méně viditelné, ale i tak důležité priority českého předsednictví. Tím prvním je zdravotní péče, jejíž efektivita byla během pandemie covid-19 mnohokrát ohrožena. Pavel Hroboň navrhuje využít zahraničních zkušeností z dalších členských zemí EU a rozšířit jednodenní péči. Závěrečný text se soustředí na podporu rozvoje akademických spin-off. Podle autora Otomara Slámy Česko disponuje vysokým potenciálem, aby se znalostmi a technologiemi zařadilo mezi nejinovativnější země Evropy.
Celý text publikace naleznete na
