Jaké drama může přinést na jeviště světové politiky snaha Turecka nakupovat zbraňové systémy jak od Američanů tak Rusů, což se nelíbí Spojeným státům? Telefonický rozhovor Týdeníku Rozhlas poskytla politoložka a analytička politického institut TOPAZ Lucie Tungul.

(Martin Karlík) Ankara se snaží nakoupit moderní zbraňové systémy, část má být ruských, část amerických. Turecko je členem NATO a případný nákup z Ruska se nelíbí zejména Washingtonu. Zatímco z Ruska by chtěla Ankara získat nejmodernější raketový komplex S-400, tak po Washingtonu žádá moderní stíhačky F-35 jak v minulých dnech napsal list The Wall street journals. Jednání Turecka a USA se dostaly do slepé uličky. U telefonu je teď Lucie Tungul, politoložka z Právnické fakulty univerzity Palackého v Olomouci. Hezký den.

(Lucie Tungul) Hezký den.

Turecko dříve oznámilo, že se nezřekne nákupu S-400 a že první dodávka protivzdušného systému obrany má být dodána do Turecka v červenci. Jak reálné je, že Ankara jako člen NATO zakoupí tedy ruský systém?

Já bych řekla, že je naprosto nezpochybnitelné, že ty S-400 nakoupí. Turecko se opakovaně vyjádřilo tak, že v podstatě jiná možnost neexistuje, že to je nemožné. Ten výklad toho, co přesně to slovo nemožné znamená, se samozřejmě liší, ale spekulovalo se o tom, ne že by je již Turecko nekoupilo, ale spíše o tom, že by je vůbec nevyužilo. Případně že by ho přepojilo dál do nějaké třetí země. To minulý měsíc Turecko vyloučilo. Spíš se tedy pořád uvažuje o tom, že by ho tedy koupilo. Taky se mluví o tom, nakolik je tlačeno Ruskem k tomu, aby to od něho koupit muselo, a na kolik skutečně počítá s tím, že by ho skutečně někdy použilo.

Vedle toho chce Turecko také stíhačky F-35 na jejichž výrobě se podílí. Jsou tedy na místě obavy Američanů, že by se tedy Rusové mohli dostat k tomu tajemství, o které se Pentagon nechce dělit, a že ty systémy stejně nejsou kompatibilní. Jsou tedy tyto obavy řekněme důvodné?

Ony do jisté míry důvodné jsou. Tady potom existuje problém v tom, že zaprvé existují země, které právě také počítají s nákupem od obou zemí – USA i Ruska. Jsou to země jako třeba Indie, která dostává výjimky z toho režimu, které USA zavedly před dvěma lety. Turecko na to pak odkazuje, že vlastně i v těchto zemích to problém není. Spojené státy samozřejmě mluví o tom, že Indie není členskou zemí NATO. Tady je ale potom zase precedens Řecka, který má ten starší systém S 300 a Turecko potom poukazuje na Řecko, že proč to nevadí u Řecka a proč to vadí u Turecka.

A znamenal by případně tento nákup ruského systému nějaké ohrožení pro celou alianci, pro celé NATO? Jak to tedy vnímáte?

Turecko tvrdí, že ne. Turecko tvrdí, že potřebuje chránit svůj vzdušný prostor, že Spojené státy nejsou schopné během tohoto roku to zajistit, což je pravda, protože vlastně nabídly ten systém Patriot až od roku 2020 na pronájem a potom jako výhodný nákup. Vlastně ten spor spočívá v tom, že v době, kdy Patriot chránil hranici Turecka, tak Spojené státy se rozhodly ten systém stáhnout. Turecko tehdy si chtělo systém Patriot od Spojených států koupit. Spojené státy to nejdříve odmítaly, potom daly nabídku, která byla velmi drahá, a v tu chvíli byla stále válka v Sýrii. Potom tedy Turecko přichází s nabídkou nejdříve od Číny, potom od Ruska. Takže je potřeba celý ten spor vnímat i v kontextu, jak postupně narůstal. Potom až Spojené státy začaly jednat s Tureckem. Turecko zjistilo, že pořád nenabízí nic, co by pro ně bylo výhodné, a mezi tím už tedy podepisovalo smlouvu s Ruskem. Takže na kolik to je problém či není z pohledu Aliance, Turecko tvrdí, že by ty systémy vůbec propojené nebyly. Samozřejmě u F-35 nejde jenom o ten nákup, ale i to, že se Turecko na té výrobě podílí, a pokud by ten svůj podíl Turecko stáhlo, nebo by z něho bylo vyloučeno, tak to ohrožuje vůbec celou budoucnost toho projektu, protože Turecko dodává velmi zásadní komponenty do F-35 včetně součástí kokpitu, takže proto Pentagon stále říká, že se domluví. Otázka toho je spíš, jak se domluví Kongres, který tvrdí, že neumožní, aby Turecko mohlo používat oba systémy zároveň.

Rozhovor si můžete poslechnout také poslechnout zde (začátek 16:16:30):

https://program.rozhlas.cz/zaznamy#/plus/40/2019-04-22

O Turecku a politické situaci v něm si můžete nadále přečíst v rozhovoru s Lucií Tungul na téma výslekdů nedávných komunálních voleb:

http://www.top-az.eu/nazory-vzdelavani/?clanek=i-v-turecku-se-dnes-voli-210