Zahraniční politika prezidenta Miloše Zemana od samotného počátku vyvolávala kontroverze, které se projevovaly zejména v jeho snaze nově definovat vztah k velmocem – Číně, Rusku a USA. Ve všech těchto případech se prezident často odchyloval nejen od postojů vlády, ale i od zaběhnutých principů české zahraniční politiky. V průběhu prvního Zemanova mandátu sice jeho snaha o budování nadstandardních kontaktů s představiteli velmocí přispívala k nečitelnosti české zahraniční politiky, ale přeci jen nebylo možné zcela vyloučit, že navázané vztahy mohou mít určité pozitivní dopady. Události, k nimž došlo na přelomu prvního a druhého Zemanova mandátu, však ukázaly, že politika Hradu vůči velmocem stojí na velmi nejistých základech. Je možné shrnout, že Zemanova zahraniční politika vůči velmocím selhala ve všech třech případech. Tato skutečnost by neměla být chápána pouze jako důkaz nereálných ambic současného prezidenta, ale též jako ilustrace některých symptomů, kterými trpí české vztahy s velmocemi dlouhodobě.

Stáhnout

Související