Projekt programových konferencí pod názvem „Co nás zajímá I.“ na bázi krajů odstartoval v dubnu 2015. Konference proběhly úspěšně v plzeňském, královéhradeckém a ústeckém kraji a v Praze.

Nabídka a především zájem o uspořádání těchto dobrovolných odborných setkání na krajské úrovni umožni vyhledávání lokálních palčivých témat a problémů, které jsou z celostátní úrovně těžko nebo s obtížemi uchopitelné. Přenositelnost jejich řešení na celostátní úroveň pak byla umožněna otevřením informačních kanálů (a to právě na těchto konferencích), které přenášejí formulace krajských východisek vznikajících na místě problému, vztahujících se k jádru věci a nahlížejících na problémy místní odbornou i lidskou, chtělo by se říci lidovou, optikou. Za všechny můžeme zmínit např. ústeckou konferenci s názvem „Těžit nebo žít“, která se vztahovala převážně k aktuálním trendům rozvoje regionu a očekáváním spojeným se změnou ekonomického profilu kraje. Reagovala tak na otázky řadových občanů, dojde-li ke zlepšení životního, sociálního i podnikatelského prostředí, a pokud ano, tak jak bude tato změna probíhat, a jaké bude mít důsledky. Umožnila také, stejně jako ostatní konference, přímou diskusi politiků s občanským sektorem.

Každý z krajů si mohl sestavit s naší součinností vlastní program konference, a to jak ideový, tak krajsky tematický. Většina z nich se rozhodla pro využití obou možností. Tedy kromě témat z oblastí jako je zdravotnictví, podnikání, sociální otázky a územní samospráva jsme se mohli setkat s čistě ideovými tématy, zabývajícími se východisky konzervativní strany, demokratickým fungováním politických stran jako takových, volbami a volebními kampaněmi, a v neposlední řadě vizemi politiky TOP 09 jakožto konzervativní strany a zakotvení jejích konzervativních postojů vzhledem k řešení krajských problémů.

Celkem se čtyř konferencí zúčastnilo přes 180 účastníků, hostů a přednášejících. Všechny konference byly otevřené jak odborné, tak i laické veřejnosti z řad podporovatelů středopravicové a konzervativní politiky a jejích hodnot. Účastníci měli možnost se o jejich konání dozvědět jak pomocí četných mailingů, pozvánky nejen na našich webových stránkách, tak skrze sociální sítě. Z logiky věci tedy vyplývá, že účast nebyla uzavřena ani pro zájemce z řad politicky jinak smýšlející veřejnosti. S přihlédnutím k faktu, že konference probíhaly na krajské úrovni a zabývaly se krajskou, potažmo lokální tématikou, je možné tuto diferenciaci vidět především jako přínos celé debatě.