V posledních měsících jsme svědky dalšího kola úvah o možnostech sněmovní volební reformy. Pod vlivem výsledků posledních voleb z října 2017 vnímá část politického spektra stávající systém jako nespravedlivý, přičemž měřítkem této nespravedlnosti se stala poměrnost rozdělení poslaneckých křesel mezi kandidující subjekty. Skupina 21 senátorů z řad STAN, TOP 09 a KDU-ČSL se dokonce obrátila na Ústavní soud s požadavkem, aby zrušil stávající nastavení sněmovního volebního systému, protože znevýhodňuje malé strany. Lékem na tento identifikovaný nedostatek stávajícího volebního systému má být zavedení jediného celostátního obvodu namísto dosavadních 14 volebních krajů. Jedná se sice o řešení poměrně jednoduché, přesto zdaleka nejde o řešení nejlepší. Jeho přidaná hodnota je přinejmenším sporná, současně potenciálně přináší problémy nové, zejména ve vztahu k teritoriální distribuci mandátů.
Autor policy paperu Jakub Charvát předkládá tato doporučení:
- Jakákoli institucionální reforma musí být dobře promyšlena a připravena, ideálně by jí měly předcházet odborné diskuse možných scénářů, které by v případném konečném návrhu změny měly být citlivě reflektovány.
- Při úvahách o sněmovní volební reformě bychom se neměli neomezovat jen na poměrnost mezistranického rozdělení křesel, ale zohlednit i teritoriální aspekt distribuce voličských hlasů.
- Má-li být zaveden celostátní obvod, měl by být sice významnou, přesto „pouze“ dílčí součástí víceúrovňového procesu rozdělování poslaneckých křesel, a to pro rozdělení mandátů mezi strany.
- V druhém stupni alokace mandátů by pak bylo vhodné rozdělovat takto určené stranické mandáty poměrně mezi dílčí krajské stranické kandidátní listiny ve snaze maximalizovat poměrnost stranického i krajského zastoupení.
- Bylo by třeba zvážit možnosti reformy mechanismu preferenčního hlasování napříč jednotlivými volebními obvody.
- Pro přepočet hlasů na mandáty zachovat metodu volebního dělitele (d´Hondt, popř. o něco více proporční Sainte-Laguë), která rozdělí všechny mandáty v rámci jediného skrutinia a není náchylná k matematickým paradoxům, na rozdíl od metod volebních kvót (Hagenbach-Bischoff).
Celý policy paper ve formátu PDF naleznete zde:
