Jedním z hlavních témat, kterým se TOPAZ dlouhodobě věnuje je Evropská unie a postavení České republiky v procesu evropské integrace. Zatímco si jsme vědomi nutnosti zachování a posilování českého působení v euro-atlantických strukturách jako je EU a NATO, nabízíme věcnou a odbornou debatu o přínosech a problémech současné EU, o českých národních zájmech v EU, ale i o návrzích její reformy v budoucnosti.
Posílení populismu a extremismu ve volbách do Poslanecké sněmovny v říjnu 2017 vedlo k nastolení problému zavedení obecného referenda ve spojitosti s tlakem některých sil v Sněmovně na vystoupení České republiky z EU a NATO. Tento vývoj vnímáme jako ohrožení zahraničně-politické orientace země, která zemi garantuje ekonomickou prosperitu, bezpečnost, a hodnotové a civilizační zakotvení a směřování. TOPAZ proto bude pokračovat v aktivitách, které přibližují a vysvětlují proces evropské integrace českým občanům a umožňuje jim se přímo i nepřímo zapojit do diskuse o její současné podobně, budoucí reformě, a roli České republiky jako aktivního, konstruktivního partnera, který bude hájit své národní zájmy v kontextu evropské spolupráce.
Jak pro TOPAZ v roce 2016 napsal prof. Lubor Lacina, „Pro média, která silně ovlivňují nejen veřejné mínění (čili postoje voličů), ale i názory samotných politiků, není dostatečně „atraktivní“ popisovat postupné kroky a úspěchy procesu evropské integrace od jeho začátku… Výhody spojené s liberalizací obchodní výměny nebo možností volného cestování mezi zeměmi jsou dnes jak médii, tak běžnými občany považovány za samozřejmost každodenního života. Přitom právě ony jsou jedním z hmatatelných a nezpochybnitelných výsledků procesu evropské integrace… Pozice nových členských zemí vychází ve většině případů spíše z chladného ekonomického kalkulu o přínosech a nákladech členství v integračním uskupení než ze skutečného pocitu šance účastnit se dlouhodobé spolupráce za účelem udržení míru. Česká republika patří dlouhodobě mezi nejvíce euroskeptické země stojící mimo eurozónu. Negativní postoj je ovlivněn především informacemi o negativních dopadech krize eurozóny prezentovaných v médiích, ale také nízkou podporou české politické reprezentace. Ukázkou rozdílné pozice zemí jsou pak pobaltské republiky. V jejich uvažování vždy převažují výhody ze členství v demokraticky a tržně orientovaném uskupení nad jednoduchým výpočtem zisků a nákladů… Role proevropsky orientovaných národních politiků by tak měla být především ve zdůrazňování dlouhodobých přínosů evropské integrace, které podstatná část populace dnes již považuje za samozřejmé.“
Czexit
Jaké jsou příčiny úvah nad CZEXITem? Co vede českou společnost k diskusi o zavedení obecného referenda? Jaké výhody, a naopak jaké nevýhody by představovalo vystoupení z EU?
Celou debatu jsme zaznamenali na video. Podílejte se na ni na náš Facebook.
Kam má směřovat další/budoucí evropská integrace?
Události posledních let – finanční krize, ruské agrese na Ukrajině, migrační krize či brexit – ukázaly, že Evropská unie se musí změnit. I přestože toto uskupení představuje největší ekonomickou sílu na zemi, není schopno jednat jako sebevědomá politická velmoc. EU je unikátní prostor míru, svobody, vlády práva, prosperity a sociální stability. Představuje vzor pro řadu společností po celém světě. Leitmotivem všech chystaných reforem musí být směřování k těmto cílům – zachování globálního vlivu a udržení efektivního a demokratického modelu vládnutí.
Česká republika musí vždy stát v jádru evropské integrace, která představuje nejspolehlivější garanci její suverenity a ekonomické rozvoje. Konečná podoba reformy EU bude samozřejmě otázkou vyjednávání a kompromisů, kde jasně definované priority musí zachovat svobodu a jednotu v evropském prostoru, které budou určovat bezpečnou a prosperující cestu všem jejím obyvatelům.
Jednotný trh
Jedním ze základních pilířů EU musí zůstat jednotný trh, otevřený pro všechny členy společenství, jehož fungování se bude řídit tzv. čtyřmi svobodami, volným pohybem osob, zboží, služeb a kapitálu. Česká republika bude představovat lídra v liberalizaci trhu, sjednocování produktových standardů a odstraňování zbývajících překáže a regulací. Občané ČR budou moci nakupovat, pracovat a pobírat důchod v kterékoli ze zemí EU. Za priority považujeme zavedení Jednotného digitálního a energetického trhu, z čehož bude díky snížení cen energií (způsobeného vzrůstem konkurence) profitovat i český odběratel.
S rozvojem jednotného trhu úzce souvisí rozšiřování eurozóny o další členy (samozřejmě až na přijetí společné měny budou připraveni) a posilování institucí přispívajících k její ekonomické stabilitě (jako je například Evropská bankovní unie). Přijetí eura výrazně zlevní náklady exportérům a běžným občanům usnadní dovolenou v zahraniční.
EU díky své ekonomické síle musí určovat obchodní standardy i na globální úrovni pomocí partnerství s jinými velkými ekonomikami (např. Dohoda o volném obchodu s Kanadou – CEFTA). Pokud obchodní podmínky nenastaví Západ, hrozí riziko, že pravidla světového byznysu bude určovat Čína, která sotva bude brát ohledy na potřeby českých spotřebitelů či podnikatelů.
Agendy
Agendy EU je nutné podrobit důkladné revizi, vycházející z principu subsidiarity (tedy centrální orgány mají vykonávat pouze ty úkoly, na které nižším jednotkám nestačí kapacity). V oblastech, na jejichž řešení členské státy sami nestačí (regulace trhů, některé bezpečností otázky, zahraniční politika atd.), musí unijní orgány získat více pravomocí a rozhodovací proces probíhat rychleji. Naopak v oblastech, při jejichž spravování je třeba brát v potaz místní specifika (sociální otázky, školství), by se rozhodování mělo vrátit zpět do rukou národních vlád. Rozhodčím v případě kompetenčních sporů by měl zůstat nestranný Soudní dvůr EU, jehož verdikt všechny účastněné strany pod hrozbou sankcí musí respektovat.
Možnost užší integrace v některých oblastech pro státy, které o to mají zájem, by měla zůstat zachována (ČR se tak v rámci tzv. posílené spolupráce například podílí na vzniků úřadu Evropského veřejného žalobce, který bude stíhat zneužívání evropských dotací).
Rozpočet
Změna politických priorit EU a odchod jednoho z významných plátců – Velké Británie – musí být reflektován i ve struktuře unijního rozpočtu. Více peněz musí být alokováno na zahraniční a bezpečností politiku. Kohezní politika, přispívající ke snížení ekonomických rozdílů mezi jednotlivými státy, musí zůstat jednou z klíčových částí rozpočtů a nesmí se stát politickou zbraní, jelikož by to vážně narušilo jednotu v rámci EU. Více prostředků musí být vyčleněno na podporu nadnárodních vzdělávacích programů, které zvyšují povědomí o společné evropské identitě a umožňující setkání lidí z různých členských zemí (např. Erasmus +). Naopak je nutné snížit podporu zemědělské politiky a důsledně dbát na to, aby z ní profitovali menší a střední zemědělci a nikoli velké potravinářské koncerny.
Obrana a bezpečnosti
Posilování evropské obrany je jedním z klíčových úkolů EU, i přestože jejím hlavní garantem musí nadále zůstat NATO. Tyto organizace se však mohou efektivně doplňovat. Úloha EU spočívá v budování institucí, které umožní užší spolupráci jednotlivých národních armád při nákupu nového vybavené a vývoji pokročilých bojových technologií. Důležitou roli v tomto snažení může sehrát v červnu 2017 zřízený Evropský obranný fond. Situace, kdy v Evropě existuje více výrobců vrtulníků než vlád, které je pak mohou koupit, není nadále udržitelná.
Zajištění bezpečnosti bude složitým úkolem, jelikož v současné době se objevuje celá řada nových hrozeb (od globálního organizovaného zločinu přes terorismus až po vlivové operace cizích mocností). Klíčem k jejich úspěšnému zvládnutí je sdílení informací, zlepšení koordinace činnosti národních bezpečnostních složek a rozšíření pravomocí nadnárodních orgánů (např. Europol bojující s kriminalitou či tým StratCom East bojující s dezinformačními kampaněmi). Nesmí se opakovat situace, kdy kvůli nedostatečné výměně informací mezi jednotlivými zeměmi, unikly polici pozdější pachatelé teroristických útoků. Nutná je také důsledné ochrana vnější hranice EU pomocí silné Společné pohraniční stráže, na jejímž fungování se musejí podílet všechny členské státy. Pouze zúžení spolupráce v bezpečnostních otázkách, zamezí unilaterálnímu omezování pohybu v schengenském prostoru.
Zahraniční politika
Společná zahraniční politika musí jednohlasně prosazovat opatření vedoucí ke stabilizaci sousedních regionů, rozvíjení obchodníspolupráce s dalšími státy a prosazování lidských práv. EU se musí stát lídrem v boji proti globálním problémům, které mohou negativně ovlivnit život na celé planetě (globální oteplování či zajištění udržitelného rozvoje).
Možnost vstupu do EU musí zůstat otevřena jak země západního Balkánu, tak pro státy Východního partnerství. Naopak není možné přijímat (či jinak integrovat) země, které nejsou schopny či ochotny přijmout požadavky ohledně kvality vládnutí (což v dnešní době týká například Turecka).
Autor: Miriam Faltová
Česká republika v Evropské unii
Historie
Česká republika oficiálně požádala o členství v roce 1996, kdy premiér Václav Klaus předal žádost ČR o vstup do Evropské unie 23. ledna v Římě. Přístupová jednání začala v březnu 1998. O pět let později v Aténách podepsal prezident Václav Klaus a ministerský předseda Vladimír Špidla Smlouvu o přistoupení, která vstoupila v platnost 1. května 2004, kdy se Česká republika stala plnoprávným členem Evropské unie. Do Schengenského prostoru patří Česká republika od 21. prosince 2007 spolu s dalšími osmi novými státy. Česká republika od 1. ledna 2009 na půl roku předsedala Radě Evropské unie. Spolu s Francií a Švédskem tvořila tzv. 18měsíční předsednictví.
Česká republika v institucích EU
Česká republika je v EU zastoupena v Evropském parlamentu, kde má 21 poslanců; dále ji zastupují ministři české vlády na jednání v Radě, která spolu s Evropským parlamentem přijímá právní předpisy. Ministři zde také koordinují své postoje a postupy v jednotlivých politikách. Do Evropské komise Česká republika nominovala Věru Jourovou a ta se stala komisařkou odpovědnou za spravedlnost, spotřebitele a rovnost žen a mužů. Evropský hospodářský a sociální výbor zastupuje zaměstnavatele, zaměstnance a další zájmové skupiny a je poradním orgánem pro věci pracovního trhu a sociální politiky; česká republika tu má 12 zástupců. Evropský výbor je regionů je dalším poradním orgánem hájící zájmy regionů; i zde má Česká republika 12 zástupců. Koordinaci a komunikaci mezi Českou republikou a EU zajišťuje stálé zastoupení v Bruselu, které funguje jako jakési velvyslanectví ČR při EU a má zajistit co nejlepší reprezentaci českých zájmů.
Ekonomické aspekty
Česká republika na trh EU vyváží 84 % svého celkového vývozu (32 % do Německa, 8 % na Slovensko a 6 % do Polska); 79 % dovozu do ČR je ze zemí EU, kde dominuje opět Německo s 31% (druhé je Polsko 10 % a třetí Francie 6 %).
Česká republika je čistým příjemcem z rozpočtu EU. V roce 2016 tvořily:
- výdaje EU v České republice celkem: 4,690 miliardy eur
- výdaje EU celkem jako % podíl českého hrubého národního důchodu (HND) 2,86 %
- český příspěvek do rozpočtu EU celkem: 1,361 miliardy eur
- český příspěvek do rozpočtu EU celkem jako % českého HND: 0,83 %
Evropská unie spolufinancuje velké množství projektů a programů v České republice včetně výstavby dálnic, rozvoje venkova, podpory zemědělství, ochrany životního prostředí, podpory vědy a výzkumu, mobility studentů, a mnoho dalších.
Autor: Lucie Tungul
Zdroj: „Česká republika.“ n.d. Euroskop.cz,
https://www.euroskop.cz/566/sekce/ceska-republika/
„Česká republika.“ 2018. Evropská unie
https://europa.eu/european-union/about-eu/countries/member-countries/czechrepublic_cs
Evropská unie a Česká republika v ročenkách TOPAZu a další aktivity
Dostál, Vít, a Kryštof Kruliš. 2016. „Česká zahraniční politika a Evropská unie.“ In Pravicová řešení politických výzev pro rok 2017. Ed. Tungul, Lucie. Praha: TOPAZ.
Hanzlík, Martin. 2016. „Podpora malého a středního podnikání v oblasti inovací finančními a investičními mechanismy.“ In Pravicová řešení politických výzev pro rok 2017. Ed. Tungul, Lucie. Praha: TOPAZ.
Hokovský, Radko. 2017. „Role Visegrádské skupiny v EU – pohled zevnitř.“ In Pravicová řešení politických výzev pro rok 2018. Ed. Tungul, Lucie. Praha: TOPAZ.
Jančošeková, Viktória. 2017. „Cesta Ukrajiny na Západ – úspechy, zlyhania, výzvy a perspektiva.“ In Pravicová řešení politických výzev pro rok 2018. Ed. Tungul, Lucie. Praha: TOPAZ.
Lacina, Lubor. 2016. „Ekonomické náklady a přínosy členství v EU z pohledu České republiky.“ In Pravicová řešení politických výzev pro rok 2017. Ed. Tungul, Lucie. Praha: TOPAZ.
Novotný, Vít, a Loredana Teodorescu. 2016. „Bezpečnost a migrace: vyvažování mezi bezpečností vnějších hranic a povinností chránit.“ In Pravicová řešení politických výzev pro rok 2017. Ed. Tungul, Lucie. Praha: TOPAZ.
Romancov, Michael. 2017. „EU a Východní partnerství.“ In Pravicová řešení politických výzev pro rok 2018. Ed. Tungul, Lucie. Praha: TOPAZ.
Wagenknecht, Lukáš. 2017. „Postupy při čerpání dotací ze Strukturálních fondů v České republice: neúspěchy a navrhovaná řešení.“ In Pravicová řešení politických výzev pro rok 2018. Ed. Tungul, Lucie. Praha: TOPAZ.
Wientzek, Olaf. 2017. „Visegrádská spolupráce – motor nebo brzda evropského integračního projektu.“ In Pravicová řešení politických výzev pro rok 2018. Ed. Tungul, Lucie. Praha: TOPAZ.
Pomohl vám náš článek? Podpořte nás třeba tím, že jej nadílíte na sociálních sítích. Můžete se také stát naším fanouškem na Facebooku.
