Následující text napsala analytička Asociace pro mezinárodní otázky Vendula Kazlauskas pro naši publikaci „Odolná střední Evropa: Cesta k bezpečné budoucnosti„.
Shrnutí: České předsednictví v Radě Evropské unie ve druhé polovině roku 2022 bylo mimořádně pozitivně hodnoceno. Českému diplomatickému sboru se podařilo získat vysoké renomé, se kterým by mělo Česko dále pracovat a používat ho k prosazení svých zájmů na unijní úrovni. Ambicí je mimo jiné získat po volbách v roce 2024 silné portfolio v Evropské komisi. Příkladem tématu, kde se i díky zkušenostem z předsednictví podařilo prosadit českou pozici do unijní legislativy, je např. Euro 7. V dalších tématech již nicméně Česko tak ambiciózní není. Například u aktuální debaty o nutnosti vnitřních reforem fungování Evropské unie (EU) stojí Česko stranou, ačkoliv zároveň silně podporuje rozšíření EU o Ukrajinu i další státy. Česká politická reprezentace by měla být jak proaktivnější a konstruktivnější v evropském kontextu, tak lépe komunikovat o EU s domácím publikem.
Klíčová slova: předsednictví, česká evropská politika, Euro 7, právo veta, Evropská komise
Úvod
„Zřídka jsem viděl předsednictví, které bylo úspěšnější, cílevědomější a profesionálnější,“ ocenil v prosinci 2022 práci českého předsednictví v Radě EU tehdejší první místopředseda Evropské komise Frans Timmermans. Tuto pochvalu přitom pronesl tam, kde by to ještě na začátku předsednictví málokdo čekal – na zasedání Rady pro životní prostředí, na níž Česko v předcházejících šesti měsících vyjednalo dohodu na většině iniciativ z balíčku Fit for 55.
Celkem čeští diplomaté a diplomatky uzavřeli 33 trialogů (z 98, které vedli), z nichž téměř třetina přispívá k naplňování klimatických ambicí EU.[1] Úspěšně nalezli kompromisy i v oblastech, které tradičně nepatří mezi silné stránky české zahraniční politiky. Dokázali tím naplnit motto „Evropa jako úkol“ i pět priorit, které si Česko vytklo (Office of the Government of the Czech Republic 2023), a zároveň prokázat, že český diplomatický aparát je velmi schopný a dokáže přistupovat k nastolené agendě věcně, konstruktivně a kreativně.
Výborně zvládnutá pozice „krizového manažera“ a „nestranného vyjednávače“, který explicitně nevyjadřuje své názory, zároveň během předsednictví umožnila maskovat absenci vládní jednoty ohledně klíčových evropských otázek. Od prvního ledna 2023 nicméně již tato strategie není dostačující a znovu se ukazují dlouhodobé problémy české evropské politiky – nedostatečná diskuze o evropských záležitostech i chybějící vize, jakých cílů chce Česko s nově získanou reputací na unijní úrovni dosáhnout. Tato kapitola se zaměřuje na to, jak zkušenost z předsednictví ovlivnila českou evropskou politiku, jaké její slabé stránky přetrvávají a jaký to má dlouhodobý vliv na postavení Česka v EU.
Chybějící konsenzuální a dlouhodobý přístup k projednávaným tématům
Viditelným příkladem chybějícího konsenzuálního přístupu k tématům projednávaným na unijní úrovni byl postoj Česka k citlivé otázce omezení prodeje aut se spalovacími motory po roce 2035. Přestože pro českou veřejnost se dlouhodobě jedná o extrémně senzitivní téma,[2] předsednictví se podařilo nalézt úspěšnou dohodu v trialogu (dokonce se jednalo o první ukončený trialog z balíčku Fit for 55 během CZ PRES; dohoda byla i v souladu s preferencemi českých automobilek). Necelé tři měsíce po skončení předsednictví nicméně Česko (společně s Německem) tento vlastnoručně vyjednaný kompromis odmítlo a trvalo na zahrnutí výjimky pro syntetická paliva do konečného znění textu (ČTK 2023).
Tento krok, vedený především ministrem dopravy Kupkou (ODS) bez koordinace se zbytkem vlády, ukazuje dlouhodobý neduh české evropské politiky. Už v hodnocení prvního českého předsednictví v roce 2009 byla vyzdvihována „kompetence úředníků a diplomatů“, naopak mezi slabé stránky patřila „neschopnost politické scény fungovat konsensuálně na evropské úrovni“ (Druláková et al. 2021, 136). Nekoordinovaný přístup vlády, příslušných ministerstev i politických stran k tématu, neznalost, nedostatek ambicí i nedostatek vizí výrazně ovlivňuje českou evropskou politiku i po třinácti letech. Zkušenosti a kontakty z vyjednávání během českého předsednictví nicméně ministr Kupka využil k vybudování a úspěšnému vedení silné koalice států prosazujících zásadní zmírnění návrhu emisní normy Euro 7. Koalice osmi podobně smýšlejících zemí (Česko, Bulharsko, Francie, Maďarsko, Itálie, Polsko, Rumunsko a Slovensko)6 tvořících blokační menšinu dokázala nalézt a použít přesvědčivé podněty a argumenty k obhájení své pozice a k jejímu prosazení do finálního kompromisu v Radě EU v září 2023.
Odpor k návrhu normy Euro 7 přitom byl jedním z mála témat, na němž se jednoznačně shodla celá politická reprezentace a vláda k němu dokázala dát jasné politické zadání. Česku se tak podařilo prosadit svou pozici jak do závěrů Rady, tak (prostřednictvím práce zpravodaje Alexandra Vondry – Občanská demokratická strana, ODS) i do pozice Evropského parlamentu. Ve chvíli, kdy má Česko jasně definované své zájmy, je tedy velmi efektivní v jejich prosazování, dokáže pro ně získat podporu a vést v koalici i silnější státy, mezi které patří Francie nebo Itálie.
Podobně jednoznačným tématem, které má podporu napříč politickým spektrem, je jaderná energetika. Do roku 2050 z ní Česko plánuje pokrývat zhruba polovinu spotřeby své elektřiny a v programovém prohlášení vlády Petra Fialy je podpora jejího rozvoje uvedena jako priorita (Programové prohlášení vlády ČR 2023, 9). Jádro má i dlouhodobou podporu české veřejnosti, po začátku války na Ukrajině dosáhla rekordních 72 %.[3] I v tomto případě se ukazuje, že vyjasnění a podpora národních priorit vede k jejich úspěšnému prosazování na unijní úrovni. Česko tak patří mezi jedenáct zakladatelů „jaderné aliance“ vedené Francií (Ministère de la Transition écologique et de la Cohésion des territoires 2023) a spolupráci s Francií na tomto tématu označují obě strany za strategickou (Ministerstvo průmyslu a obchodu 2024). Tato spolupráce umožnila prosadit podporu jaderné energetiky jak do vyjednávání finální podoby směrnice o obnovitelných zdrojích, tak například do Aktu o klimaticky neutrálním průmyslu, což bylo i českou červenou linií pro podporu tohoto textu (Parlament České republiky 2023).
Kromě témat souvisejících s automobilovým průmyslem či jadernou energetikou však nenajdeme mnoho dalších oblastí, které by čeští politici byli ochotni tak důrazně a jednoznačně podporovat – přestože si z předsednictví odnesli bezprostřední zkušenosti s vyjednáváním na evropské úrovni a s důležitostí budování koalic umožňujících prosazovat národní zájmy. Výraznější podpoře jednotlivých témat brání i programový nesoulad současných vládnoucích stran, který je viditelný nejen na úrovni vlády, ale i uvnitř jednotlivých koalic. Zřetelně se to ukazuje například u přístupu k evropským klimatickým politikám, k nimž mají v podstatě protichůdný postoj i strany, které do voleb do Evropského parlamentu v roce 2024 kandidují na společné kandidátce (ODS a TOP 09 na kandidátce SPOLU).
Podpora rozšíření EU vs. odmítání jejích reforem
Mezi dlouhodobě deklarované priority Česka patří i podpora rozšíření Evropské unie o Ukrajinu[4] a země západního Balkánu, stabilní evropské sousedství, stejně jako rozšíření vnitřního trhu. Zároveň ale v Česku neprobíhá v podstatě žádná debata o tom, co by přijetí nových členů znamenalo pro něj ani pro Unii jako takovou. Vnitřní reformy fungování Unie, kterými s ohledem na nutnost zachování akceschopnosti EU i po zvýšení počtu členů podmiňují zejména „staré členské státy“ další rozšiřování, by nicméně na Česko dopadly velmi citelně – ať už by se jednalo o nejčastěji diskutované upuštění od principu jednomyslnosti v hlasování o vybraných tématech v Radě EU, proměnu institucionálního nastavení EU, nebo například změny podoby víceletého finančního rámce.[5]
Po rozšíření EU o Ukrajinu a související fundamentální proměně kohezní a zemědělské politiky EU by se Česko také stalo čistým plátcem do evropského rozpočtu. Toho by bezpochyby využili populisté a odpůrci EU k dalšímu podkopávání důvěry v EU v očích české veřejnosti. Po desetiletích, kdy vrcholní čeští politici buď přímo zpochybňovali důležitost členství Česka v EU, nebo ho redukovali pouze na rozměr finančních zisků z unijního rozpočtu, v české veřejné debatě chybí hlubší porozumění dalším přínosům členství v EU. Pouze čtyři z deseti občanů by souhlasili s tím, že „je správné, že ČR dostane v budoucnu méně peněz, protože oproti průměru EU zbohatla“.[6] Jak ukazuje průzkum STEM, přínos fondů oceňují i odpůrci Evropské unie (STEM 2020) – pozice čistého plátce do unijního rozpočtu by tedy na podporu českého členství v EU ze strany široké veřejnosti měla negativní vliv.
Navrhované reformy mají výrazný potenciál ovlivnit i postavení Česka v EU. Například myšlenka „vícerychlostní Evropy“, o níž dlouhodobě hovoří francouzský prezident Macron a již mezi možné reformy zahrnuje i paper německých a francouzských expertů,[7] otevírá otázku, jakou rychlost by zařadilo Česko. Jako země stojící vně eurozóny by se mohlo ocitnout na politické periferii, což by mj. ztěžovalo jeho představitelům možnost dosáhnout na nejvýznamnější posty ve strukturách EU. Diferenciace mezi státy EU a rozvolnění vztahů mezi nimi také není v zájmu Česka jako proexportní ekonomiky ve středu Evropy.
Přesto se o návrzích a nutnosti reforem vnitřního fungování EU vede v Česku veřejná i politická debata pouze omezeně, v redukované a černobílé rovině o ne/nutnosti zachování práva veta při hlasování v Radě EU. Současná česká vláda je oficiálně „otevřena debatě o možnosti zlepšení fungování EU“ a Česko si „rádo vyslechne možnosti“.[8] Pokud se ale česká pozice omezí na „vyslechnutí“ návrhů ostatních států a Česko nebude schopno generovat vlastní debatu o budoucí podobě EU (a nebude mít o to ani zájem), hledat podporu svých priorit a konstruktivně o nich vyjednávat, hrozí, že zůstane stát vně hlavního proudu evropské integrace.
Aktivnější roli v EU mohou hrát pouze aktivnější zástupci Česka
Po vydařeném předsednictví se přitom zdálo, že Česko má zájem hrát v Evropě aktivnější roli. Vláda deklarovala například i ambice a připravenost změnit nedostatečné zastoupení Čechů a Češek v institucích EU. Zatímco proporcionálně podle počtu obyvatel by z Česka mělo pocházet 3,1 % pracovníků v unijních institucích, aktuálně je to pouze zhruba polovina (1,6 %). Otázku nedostatečného zastoupení některých zemí mezi zaměstnanci institucí Česko úspěšně zvedalo i během svého předsednictví v EU, po jeho konci se rozhodlo využít získané reputace a pokusit se pomoci co největšímu počtu Čechů a Češek uplatnit v institucích EU.[9]
Stejně tak se nově nabyté sebevědomí českých představitelů promítá do ambic získat v příštím mandátu Komise prestižní a silové portfolio. Přestože současná česká zástupkyně v Evropské komisi, místopředsedkyně pro hodnoty a transparentnost Věra Jourová, patří k nejvlivnějším bruselským osobnostem,14 v české debatě panuje pocit, že její portfolio není dostatečně silné a pro Česko prospěšné. Podle vyjádření představitelů politických stran (Brodníčková 2023) by proto Česko mělo v roce 2024 usilovat o silné portfolio odpovídající jeho zájmům. Mezi takové by se mohla řadit energetika, vnitřní trh a hospodářská soutěž, průmysl nebo zahraniční věci. České předsednictví v Radě EU tak přineslo nejen bližší seznámení politické reprezentace s každodenností bruselských institucí, větší povědomí o výkonu funkce komisaře, ale i zvýšenou sebedůvěru jednotlivých kandidátů a kandidátek – zejména současného ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely, který patřil k nejviditelnějším a nejúspěšnějším českým zástupcům během českého předsednictví v Radě EU a který již o tuto pozici projevil zájem (Procházka 2023).
Už samo včasné vedení debaty o příštím českém komisaři je pokrokem oproti diskuzím při výběrech komisařů a komisařky pro předchozí mandáty. V roce 2009 například ještě dva měsíce po evropských volbách debata o konkrétních jménech neprobíhala. Podobně v roce 2014 se vláda shodla na nominaci Věry Jourové jako české kandidátky až v červenci, a oznámila ji jako poslední členský stát. Pro úspěšný zisk kýženého portfolia je nicméně nezbytné nejdříve si vyjasnit, jaké priority by si Česko od příští Evropské komise přálo. Tato témata by poté měli čeští představitelé dlouhodobě zvedat a být v evropské debatě silně slyšet. Panuje-li shoda na důležitosti zisku silného portfolia, namísto stranických neshod by bylo zásadní přestat navrhovat nová jména kandidátů a kandidátek, shodnout se již nyní v širší politické diskuzi na vybraných osobnostech a ty pak v Bruselu představovat a prosazovat.
Domácí pohled do Evropy
I díky probíhající debatě o budoucím komisaři či budoucí komisařce by se mohlo zdát, že čeští politici i občané díky předsednictví přestali vnímat EU jako externího aktéra. Během předsednictví se dokonce zlepšil i mediální obraz Unie a informování o ní – v médiích se např. méně objevovalo zjednodušující označení „Brusel“, který nám podle vnímání většiny populace často něco „přikazuje“ a rozhoduje „o nás bez nás“ (České zájmy v EU 2022). Toto tradiční zjednodušování, vytváření konfliktu „my“ versus „Brusel“ a portrétování Unie jako organizace odtržené od reality s negativním vlivem, vytvářené ve veřejném prostoru a v médiích dlouhodobě českou politickou reprezentací, přitom nutně vedlo k nedůvěře velké části společnosti vůči EU.
Přesto se úspěchy českého předsednictví na domácí půdě nepodařilo přetavit v dlouhodobější silnější podporu EU a v důvěru, že Česko může ovlivňovat dění v EU a rozhodovat o klíčových záležitostech v EU (České zájmy v EU 2023). EU sice vnímají Češi lépe než národní vládu a parlament, přesto však mezi členskými státy EU Česko patří mezi ty země, jehož obyvatelé důvěřují Unii vůbec nejméně (Eurobarometer 2023). Na jednu stranu není realistické, že by samo půlroční předsednictví dokázalo změnit dlouhodobě nízkou podporu EU ze strany české veřejnosti. Ve veřejném mínění ale neutkvělo ani to, že se čeští ministři a ministryně účastní jednání Rady EU (jejíž jednání dokonce řídili, čehož mohli komunikačně využívat). Méně než půlka české veřejnosti v roce 2023 věděla, že je Česko zastoupeno v Evropské radě (43 %), (STEM 2023, 85) mezi roky 2019 a 2023 se dokonce snížil počet lidí, podle nichž je „Česká republika schopna hrát v EU aktivní roli a v rozhodování Evropské unie uplatnit své stanovisko“.[10]
Roli v tom do velké míry hraje také obecná malá informovanost o fungování EU i o aktuálních projednávaných tématech, což souvisí i s nezájmem a nedostatkem ownershipu evropských témat ze strany politiků a lídrů – stejně jako s jejich neznalostí základních principů fungování EU.16 Pokud se však politici sami nezajímají o dění na evropské úrovni, nejsou pak ani schopni objektivně o něm hovořit, vnímat evropskou agendu jako běžnou součást své práce a ukazovat, že se Česko podílí na spolurozhodování a má v EU svůj hlas. Právě média reprodukující sdělení politiků a političek přitom podle výzkumů STEM do velké části ovlivňují české veřejné mínění o EU.17 Česko se tak svým pasivním postojem samo staví na periferii a riskuje, že v případě vzniku vícerychlostní podoby evropské integrace zůstane stát v pomalejším pruhu.
Závěr
Česko bezpochyby své druhé předsednictví v Radě EU zvládlo na výbornou, dokázalo udržet jednotu Unie v mimořádně krizových měsících a do velké míry tak překvapilo i samo sebe. Český hlas získal na mezinárodní úrovni větší vážnost, kterou země může využít pro další prosazování svých priorit. Předsednictví ukázalo, že Česko umí být vůdčím hlasem v Unii, a bylo by promarněnou příležitostí o tuto reputaci přijít. Má nyní navíc potenciál být vnímané jako konstruktivní a oceňovaný partner pro „staré členské státy“ v regionu střední a východní Evropy.
Během předsednictví Česko fungovalo jako skvělý krizový manažer problémů, které mu byly do velké míry „dány zvenčí“ – ať už se jednalo o válku na Ukrajině, nebo o energetickou krizi. Česká evropská politika tedy dokáže fungovat v krizi, kdy společný cíl či jasný společný nepřítel „donutí“ českou politickou reprezentaci vzdát se každodenních roztržek a spolupracovat – případně kdy je krize, jako například covidová, donutí uvědomit si důležitost nadnárodní spolupráce. Do budoucna je ale nutné vyhlížet proaktivně.
Diskuse o rozšiřování EU a nutných reformách vyžaduje od politické reprezentace aktivní postoj, bez podléhání vyhrocené předvolební rétorice či průzkumům veřejného mínění. Zvlášť s blížící se dobou, kdy Česko přestane být čistým příjemcem financí z unijního rozpočtu, bude klíčové jasně formulovat domácí postoje k hlavním unijním politikám a k českému členství v Unii. Pouze tak může země zůstat předvídatelným a konstruktivním partnerem, který v rámci EU umí využít svou tvrdě získanou prestiž a vliv.
Doporučení
- Česko by mělo pevně stanovit dlouhodobé priority evropské politiky a aktivně je prosazovat, bez ohledu na střídání vlád. První příležitostí pro tuto domácí práci bude debata o vnitřních reformách fungování EU, konkrétně v Česku citlivě vnímaná otázka možnosti omezení jednomyslného hlasování v Radě EU.
- Česká vláda by měla systematicky podporovat Čechy a Češky působící v institucích – a to od juniorních pozic až po pozici evropského komisaře či komisařky. Pro úspěch je nezbytná i dlouhodobá politická podpora konkrétních kandidátek a kandidátů.
- Čeští političtí aktéři, státní správa i další stakeholdeři (např. představitelé byznysu či armády, kteří se v očích české veřejnosti těší důvěry) by měli společně pracovat na systematické, trvalé a koordinované komunikaci směrem k veřejnosti. Jejich běžná vyjádření by měla prezentovat unijní agendu jako domácí a relevantní.
Použité zdroje
Beneš, Daniel. 2023. Výroční finanční zpráva 2022. Skupina ČEZ. Dostupné na: https://www.cez. cz/cs/pro-investory/hospodarske-vysledky/vyrocni-zpravy
Boubínová, Markéta, a Tomáš Linhart. 2023. Unijní lídři řešili na summitu v Granadě rozšíření
EU, zasekli se na migraci. Deník N, 6/10. Dostupné na: https://denikn.cz/1250804/unijni-lidri-resili-
-na-summitu-v-granade-rozsireni-eu-zasekli-se-na-migraci/#p_lock
Brodníčková, Karolina. 2023. “Eurokomisaře chce vybrat STAN. Tak měl znít slib.“ Novinky.cz,
21/9. Dostupné na: https://www.novinky.cz/clanek/domaci-eurokomisare-chce-vybrat-stan-tak-mel-znit-slib-40444215
Costa, Olivier, Daniela Schwarzer, a kol. 2023. Sailing on High Seas: Reforming and Enlarging the
EU for the 21st Century. 18/9. Dostupné na: https://www.auswaertiges-amt.de/blob/2617322/4d0e-
0010ffcd8c0079e21329bbbb3332/230919-rfaa-deu-fra-bericht-data.pdf
České zájmy v EU. 2022. Analýza: Mediální obraz Evropy se mění. Zjednodušení „Brusel“ mizelo během předsednictví z titulků článků českých médií. 21/12. Dostupné na: https://www.ceskezajmy. eu/analyza-brusel-behem-predsednictvi-mizel-z-titulku-clanku-ceskych-medii/
———. 2023. Evropské předsednictví skeptické Čechy pozitivně překvapilo. Nová data mají pomoct k lepší komunikaci. 30/3. Dostupné na: https://www.ceskezajmy.eu/evropske-predsednictvi-skepticke-cechy-pozitivne-prekvapilo-nova-data-maji-pomoct-k-lepsi-komunikaci/
ČTK. 2023. ČR trvá na syntetických palivech, jinak nepodpoří zákaz spalovacích motorů. ČeskéNoviny.cz, 3/3. Dostupné na: https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/2333504
Druláková, Radka, a kol. 2021. Výzkumná zpráva. Nastavení koordinačního mechanismu v rámci předsednictví v Radě EU: přípravy a průběh z pohledu vybraných členských států, získané zkušenosti a doporučení pro CZ PRES 2022. Vysoká škola ekonomická v Praze, 8/1. Dostupné na: https://fmv. vse.cz/veda/wp-content/uploads/banner/3355/Vyzkumna-zprava_TACR.pdf
Eurobarometer. 2023. Standard Eurobarometer 99 – Spring 2023. Dostupné na: https://europa.eu/ eurobarometer/surveys/detail/3052
Janoušek, Artur. 2022. „Dáváte těžké otázky.“ 6 ministrů nezná základy fungování Evropské unie, někteří neví ani počet členů. iRozhlas.cz, 3/2. Dostupné na: https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/evropska-unie-vlada-petra-fialy-predsednictvi-eu_2202030500_pj
Ministère de la Transition écologique et de la Cohésion des territoires. 2023. Onze Etats membres de lUnion européenne appellent à un renforcement de la coopération européenne en matière d’énergie nucléaire. 28/2. Dostupné na: https://www.ecologie.gouv.fr/onze-etats-membres-lunion-europeenne-appellent-renforcement-cooperation-europeenne-en-matiere
Ministerstvo průmyslu a obchodu. 2024. Ministr Síkela a francouzská ministryně Runacher zdůraznili důležitost jaderné energetiky. 9/1. Dostupné na: https://www.mpo.cz/cz/rozcestnik/pro-media/tiskove-zpravy/ministr-sikela-a-francouzska-ministryne-runacher-zduraznili-dulezitost-jaderne-energetiky–279092/
Sál, Karel, a Pavlína Soukupová. 2023. Kulatý stůl Národního konventu o EU na téma: Členství Ukrajiny v EU: Výzvy a možné důsledky. Podkladové stanovisko. Institut pro politiku a společnost.
Dostupné na: https://tvorimevropu.cz/wp-content/uploads/sites/5/2023/09/Podkladovy-dokument_
Clenstvi-Ukrajiny-v-EU_vyzvy-a-mozne-dusledky.pdf
Office of the Government of the Czech Republic. 2023. Fulfilment of the Priorities of the Czech Presidency of the Council of the European Union. Dostupné na: https://www.vlada.cz/assets/evropske-zalezitosti/predsednictvi-cr-v-rade-eu/aktuality/Naplnovani-priorit-CZ-PRES_EN.pdf
Parlament České republiky. 2023. Zápis z 26. schůze výboru pro evropské záležitosti konané dne 31. května 2023. Dostupné na: https://www.psp.cz/sqw/text/orig2.sqw?idd=228235&pdf=1
Procházka, Martin. 2023. Síkela: Chtěl bych být eurokomisařem. Novinky.cz, 27/6. Dostupné na:
https://www.novinky.cz/clanek/domaci-sikela-chtel-bych-byt-eurokomisarem-40435826
Programové prohlášení vlády ČR. 2023. Leden 2022, ve znění revize. Dostupné na: https://vlada. gov.cz/assets/jednani-vlady/programove-prohlaseni/Aktualizovane-Programove-prohlaseni-vlady-.
STEM a Institut 2050. 2022. Česká (ne)transformace 2022. 20/9. Dostupné na: https://www.stem. cz/wp-content/uploads/2022/09/STEM_Institut2050_Ceska_netransformace_report.pdf.
STEM. 2020. O evropské unii skoro nic nevíme, peníze z fondů ale dostáváme rádi. 18/2. Dostupné na: https://www.stem.cz/o-evropske-unii-skoro-nic-nevime-penize-z-fondu-ale-dostavame-radi/ STEM. 2023. Češi a Evropa: Unie jako symbol. 20/12. Neveřejný průzkum.
Urbanová, Anna. 2022. Bilance českého předsednictví: mimořádná jednání, posun‚ zelené politiky i problém komunikace. iRozhlas.cz, 31/12. Dostupné na: https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/konec-ceskeho-predsednictvi-rada-eu-evropska-unie-uspechy-kritika-vlada_2212310700_aur
Vláda České republiky. 2023. Vláda podpoří zapojování českých expertů do institucí EU a vyřadila covid-19 ze seznamu nakažlivých nemocí. 5/4. Dostupné na: https://vlada.gov.cz/cz/media-centrum/aktualne/vlada-podpori-zapojovani-ceskych-expertu-do-instituci-eu-a-vyradila-covid-
-19-ze-seznamu-nakazlivych-nemoci–jejichz-umyslne-sireni-je-trestne-204219/
[1] Z 13 návrhů z balíčku Fit for 55 jich čeští diplomaté a diplomatky uzavřeli 9, mimo jiné například reformu trhu s emisními povolenkami nebo výrazné omezení prodeje aut se spalovacími motory od roku 2035 (Urbanová 2022).
[2] Jak ukázal výzkum Česká (ne)transformace, ukončení výroby automobilů se spalovacími motory v roce 2035 je pro Čechy „velmi citlivé, těžko průchodné téma“. Větší procento lidí (6 %) by dokonce raději souhlasilo s poskytováním elektřiny a tepla na příděl než s ukončením výroby automobilů se spalovacími motory v roce 2035 (4 %) (STEM a Institut 2050 2022, slide 50). 6 Mezi podobně smýšlející patřily i Německo, Portugalsko a Kypr.
[3] Na konci roku 2022 dosáhla podpora jádra u české populace nejvyšší hodnoty od začátku měření agenturou IBRS v roce 1999 (Beneš 2023).
[4] Explicitně vyjádřené např. i v programovém prohlášení vlády (Programové prohlášení vlády ČR 2023, 27).
[5] Podrobný přehled návrhů institucionálních reforem předložila 19. 9. 2023 k debatě ministrům pro evropské záležitosti skupina dvanácti francouzských a německých expertů (Costa, Schwarzer a kol 2023).
[6] Naopak většina (71 %) české populace souhlasí s tím, že chudší státy EU dostávají více než bohatší – pokud se to ovšem týká peněz od ostatních do českého rozpočtu (STEM 2023).
[7] Budoucnost evropské integrace vidí na čtyř odlišných úrovních: 1. „vnitřní kruh“; 2. EU; 3. přidružení členové; 4. evropské politické společenství (Costa, Schwarzer a kol 2023).
[8] Citován „zdroj blízký vládě“ (Boubínová a Linhart 2023).
[9] V dubnu 2023 např. vláda navýšila podporu zapojování českých expertů a expertek do institucí EU a schválila financování stáží zaměstnanců státní správy v institucích EU ve výši 80 milionů Kč ročně (Vláda České republiky 2023), od roku 2024 mohou také tři studenti či studentky vysokých škol využít vládní stipendia ke studiu na prestižní College of Europe, která připravuje absolventy na kariéru v institucích EU. Na zvýšení zastoupení Čechů a Češek v mezinárodních institucích se také bude zaměřovat nová Diplomatická akademie Ministerstva zahraničních věcí. 14 V roce 2019 ji např. časopis Time zařadil jako první Češku mezi 100 nejvlivnějších lidí světa.
[10] V roce 2019 byl součet odpovědí „určitě ano“ a „spíše ano“ 40 %, po českém předsednictví – v roce 2023 – to bylo 33 % (STEM 2023, 89). 16 To se týká i nejvyšších politických představitelů – např. podle ankety Českého rozhlasu provedené pět měsíců před předsednictvím nedokázali tři čeští ministři uvést, kolik má EU členů (Janoušek 2022). 17 Výzkum STEM 2019 – nepublikováno.
Celý text publikace naleznete na
