Následující text napsal politický ředitel Wilfried Martens Centre for European Studies Peter Hefele pro naši publikaci „Odolná střední Evropa: Cesta k bezpečné budoucnosti„. 

Shrnutí: Ruská válka na Ukrajině je pouze posledním dílem ze série krizí, které surově odhalily četné slabiny evropských společností. V důsledku toho se hlavní prioritou Evropské komise stala snaha snížit zranitelnost Evropy a posilovat její odolnost. Tento koncept přesahuje ochranu kritické infrastruktury a dodavatelských řetězců a zahrnuje i fungování demokratických systémů a řízení udržitelné tranzice. Překvapivě se jen zřídka v tomto adaptačním procesu hovoří o roli států střední a východní Evropy (SVE). Tyto státy přitom nabízí mnoho příležitostí k tomu, aby se staly významným pilířem odolnější Evropy. Předkládaná kapitola analyzuje současné problémy zemí střední a východní Evropy a zkoumá různé oblasti, ve kterých mohou výrazně přispět, ať už ke svému vlastnímu rozvoji, nebo k rozvoji celé Evropské unie (EU).

Klíčová slova: odolnost, transformace, střední a východní Evropa, Evropská unie, kritická infrastruktura

Úvod
Ruská válka na Ukrajině je pouze posledním dílem ze série krizí, které surově odhalily četné slabiny evropských společností, zejména jejich ekonomiky založené na rozsáhlých obchodních vztazích nebo energetických systémech, které jsou závislé na fosilních palivech. Nejen tyto poměrně „tradiční“ vnější faktory donutily Evropany kriticky zhodnotit vlastní „společenskou infrastrukturu“ – infrastrukturu, kterou nelze redukovat pouze na potrubí, železnice nebo telekomunikační systémy. V době hybridní války navíc již neexistují hranice mezi civilními a vojenskými obrannými silami. Zásadní rozdíl není ani mezi virtuální a fyzickou infrastrukturou.

Existuje však ještě jeden aspekt odolnosti, o němž se hovoří méně a který souvisí s otázkou udržitelnosti. Mnoho let byl koncept udržitelnosti zužován na opatření vedoucí ke snížení emisí uhlíku. Teprve v poslední době je udržitelnost stále více spojována s budováním odolnosti a celkovém snižování společenské zranitelnosti. Jinými slovy, ambiciózní a průlomový proces transformace evropského hospodářství a společnosti musí být veden v souladu s cíli vybudovat odolnou společnost. Ostré politické diskuze v Evropské unii však ukazují, že evropské země a regiony budou na této cestě čelit řadě výzev (Cătuţi a kol. 2020). Politický odpor vůči novým konceptům a předpisům ze strany EU a národních států bývá značný. Země střední a východní Evropy bývají často přehlíženy, a to nejen s ohledem na jejich specifické výzvy, ale i s ohledem na potenciální přínos k odolnější Evropě. Následující kapitola si proto klade za cíl:

• za prvé analyzovat současnou úroveň hrozeb a zranitelnosti napříč Evropou s důrazem na státy SVE;

• za druhé identifikovat konkrétní potenciál států SVE s cílem posílit společenskou odolnost v regionu.

Kromě toho tato kapitola nabídne doporučení, jak objevit a rozvíjet tento potenciál pro udržitelnou transformaci ve střední a východní Evropě a v neposlední řadě představí, jaké to bude mít dopady pro zbytek EU. Evropská rada definuje odolnost jako „schopnost nejen odolávat a zvládat výzvy, ale také schopnost procházet změnami udržitelným, spravedlivým a demokratickým způsobem” (Evropská rada 2023). Odolnost se týká různých oblastí politiky, např. politického systému, infrastruktury a ekonomického rozvoje. Nejen proto je potřeba inovativních politických nástrojů a konceptů, abychom přestali myslet a jednat v izolaci od ostatních. Ve třetí části této kapitoly představíme doporučení do budoucnosti.

Současná úroveň hrozeb a zranitelnosti ve střední a východní Evropě
Zkušenosti s průlomovou transformací po roce 1989 učinily společnosti zemí střední a východní Evropě způsobilejšími k adaptaci– je tomu ale skutečně tak? V tomto tvrzení se možná skrývá část pravdy, nicméně obrovské sociální napětí, nevyvážené národní ekonomiky a křehkost ústavních systémů přivedly odolnost jejich společnosti, ekonomik a politických systémů až k bodu zlomu (Csergö, Eglitis a Pickering 2021). Abychom pochopili, co „politická odolnost” (Boese a kol. 2021) skutečně znamená, musíme porozumět jakým specifickým výzvám demokratické systémy SVE čelí. Za prvé, jejich relativně mladé demokratické systémy se stále potýkají s různými vnitřními a vnějšími hrozbami jako jsou populistická hnutí, nestabilní stranické systémy, korupce a pokud jde o vnitřní faktory, tak i nízká víra v demokratické principy. Za druhé bychom měli vzít v úvahu také to, že ekonomický rozvoj zůstává ve většině těchto států křehký, stejně jako parlamentní systémy a systémy politických stran.

Země SVE jsou dlouhodobě terčem sofistikovaných praktik, které cílí na jejich slabé stránky a jsou nástrojem zahraničního vměšování se ze strany autokratických států včetně Ruska, Číny a států Blízkého východu (Conley a kol. 2016). Ve snaze uplatnit své revizionistické tendence se Rusko pokouší zneužít své historické vztahy se „slovanským světem“ (Bulharsko, Srbsko), ruskou menšinou (v Pobaltí) nebo svou převahu v některých ekonomických sektorech (zejména v oblasti energetiky), aby si vytvořilo klientelistickou síť. Ruskou válkou na Ukrajině utrpěly tyto snahy velkou ránu, přesto však nadále zůstávají cesty, jak šířit vliv, například prostřednictvím politických stran v Bulharsku, Srbsku, Maďarsku a na Slovensku. V rámci Nové hedvábné stezky měl formát spolupráce „17+1“ neblaze zasahovat do oblasti střední a východní Evropy a sloužit k navázání zvláštních vztahů (Gupta, 2020; Bergsen a Sniukaite 2020). Západní členské státy EU toto jednání často kritizovaly jako strategii Číny „rozděl a panuj“. Přestože tento formát spolupráce ztratil na síle (Tonchev a kol. 2021), vliv Číny, včetně vlivu politického, bude dále narůstat.

Vstup na evropský jednotný trh a začlenění do globálních hodnotových řetězců po pádu železné opony pozvedl životní úroveň většině obyvatel střední a východní Evropy. I tak ale významná část společnosti nadále žije v chudobě (OECD 2023). Kromě toho současná ekonomická struktura a závislost na vnějším prostředí, například na větších západních ekonomikách jako je ta německá, vede k vysoké zranitelnosti vůči vnějším změnám, jejichž rychle se šířící vliv nelze adekvátně zmírnit ani zásahem státu. Meziregionální ekonomická integrace v zemích SVE se zlepšuje jen pomalu a pro mnoho zemí je z krátkodobého hlediska obtížné vyrovnat se se ztrátou ruského trhu. Kromě toho se objevují další strukturální nedostatky jako například těžko zastavitelný odliv mozků (Rada Evropy 2019) z méně rozvinutých oblastí nebo nedostatečná dopravní infrastruktura, která vede do začarovaného kruhu pomalého nebo dokonce zaostávajícího vývoje. V nadcházejících letech budou požadavky EU na přechod k udržitelnosti představovat pro tradiční ekonomické struktury velké břemeno. Státy SVE se stanou významným prostorem k otestování „spravedlivé transformace“ (Evropská komise 2023a).
Země SVE si prošly od konce studené války demografickými změnami, které je drasticky poznamenaly. Ještě před vstupem na jednotný evropský trh a do schengenského prostoru čelily některé země a regiony zejména v jihovýchodní Evropě masivní emigraci, která způsobila neudržitelnou deformaci (Batog a kol. 2021). Větší regiony to již nedokáží z demografického hlediska zvládnout a mohou ekonomicky přežít pouze díky masivním transferům, např. prostřednictvím tzv. remitencí. Tento vývoj bude pokračovat, protože pronatální politiky zatím z velké části selhávají. Také zvětšující se rozdíl mezi městy a venkovem (Allianz SE 2019) významně ovlivňuje chování voličů ve státech SVE a posiluje populistické a nacionalistické síly.

Potenciál zemí střední a východní Evropy posílit odolnost EU
Na pozadí tohoto poněkud chmurného popisu současné situace zemí střední a východní Evropy je koncept budování odolné společnosti možnou perspektivou, jak nastolit správný směr a vytvořit v těchto zemích nové a rovné podmínky. Snadné to však nebude. Navíc tyto snahy vyžadují vizi, vytrvalost, širší politický konsenzus, lepší koordinaci v rámci evropského více-úrovňového systému vládnutí (Börzel 2020) a přijetí pestré směsi nástrojů a přístupů. EU a velké členské státy budou hrát rozhodující roli, zároveň však samy procházejí rozsáhlou proměnou. Můžeme tedy spíše hovořit o jakési „přechodné koevoluci“. Pro proces transformace a zvyšování odolnosti Evropy je zásadních několik klíčových oblastí. Mnohé z nich jsme již zmínily, ale je třeba je detailněji rozebrat.
Ekonomická geografie jednotného evropského trhu se vlivem technologických a geoekonomických vlivů neustále mění. Vývoj ve vyspělejších západoevropských ekonomikách, např. v Německu, způsobuje, že se „efekty modernizace“ dál šíří dodavatelskými řetězci do vedlejších ekonomik zemí střední a východní Evropy. Odpojení od globálních hodnotových řetězců nebo jejich restrukturalizace za účelem „snižování rizika“ (Kynge 2023; Huotari a Stec 2023) bude mít bezprostřední dopad na postavení a význam firem střední a východní Evropy. Země SVE tak čelí výzvě rychle využít přesouvání dodavatelských řetězců do blízkých zemí (nearshoring) a zároveň u toho implementovat například vyšší standardy udržitelného investování (Environmental, Social, Governance, ESG) (Dordevic 2021). Vzhledem k tomu, že se proměňují vzájemné závislosti uvnitř Evropy, region SVE se stále více vydává na vlastní cestu vývoje. Jednou z výhod pozdního příchodu do EU je možnost skokového pokroku, zejména v oblasti digitalizace. SVE je již nyní velmi dobře připravena přispět ke vzniku jednotného evropského digitálního trhu. Má vysoce kvalifikované IT pracovníky a stala se hlavní destinací outsourcování a vývoje softwaru. Investicemi do digitální infrastruktury a dovedností v SVE může EU jako celek posílit svou digitální odolnost a konkurenceschopnost.

Konkurenční, nebo alespoň doplňkové výhody států střední a východní Evropy nejsou omezené pouze na digitální ekonomiku. Vedle ní je klíčovým pilířem politiky odolnosti energetika. EU musí snížit závislost bývalého východního bloku na jediném dodavateli a diverzifikovat svůj energetický systém. Současně mnoho zemí SVE potřebuje modernizovat energetickou infrastrukturu, která často pochází ještě ze socialistické éry a spoléhá především na fosilní zdroje energie. Oblast SVE by se mohla stát pro EU důležitou „baterií“ ve smyslu investic a obnovitelných zdrojů energie. Z dlouhodobého hlediska by rozšíření o Ukrajinu a další země černomořského regionu posílilo roli SVE, která by se stala centrem výroby energie, jejího dovozu a zpracování. Taková rozsáhlá modernizace obnovitelných zdrojů by mohla vyvolat diverzifikovanou reindustrializaci prostřednictvím investic do moderního lehkého průmyslu, což by vytvořilo nové a diverzifikované zdroje tvorby hodnot. To však vyžaduje zastavení odlivu mozků, dlouhodobé investice do vzdělávání, vědy a výzkumu, a lepší správu věcí veřejných.

Znalosti států SVE, jak čelit hybridním hrozbám, včetně dezinformací, kybernetických útoků a zahraničního vměšování, jsou pro posílení odolnosti celé EU zvláštně přínosné. Společně s tím, jak zahraniční útoky neustále podkopávají státy SVE a způsobují velké politické a sociální turbulence, roste i jejich odborné povědomí a schopnost proti těmto hrozbám bojovat. Jejich znalosti mohou přispět ke snaze EU chránit své občany a demokratické instituce a dále posilovat demokratické snahy i mimo Evropu. Sdílením těchto odborných znalostí a vypracováním společných postupů může EU navíc rychleji a účinněji vytvořit bezpečnější informační prostor a zajistit integritu svých základních demokratických procesů, což je nesmírně důležité pro vybudování odolnější politické infrastruktury těchto zemí.

Vzhledem ke skutečnosti, že se Rusko nevzdalo své expanzivní politiky, bude Evropa svědkem nové studené války. Současné zvyšování obranyschopnosti bude ve státech střední a východní Evropy velmi výrazné a povede k posílení postavení SVE v rámci jak evropské, tak bezpečnostní architektury NATO. To však musí být doprovázeno obnovením dostatečných průmyslových kapacit obranného sektoru. Vzhledem k tomu, že se civilní a vojenské technologie stále více prolínají, lze předpokládat vedlejší účinky v zájmu širší reindustrializace – jako je tomu v případě již zmíněného energetického sektoru.

Doporučení:
• Snahy rozšiřovat a prohlubovat procesy EU musí více reflektovat specifické podmínky „rozvojového pásu“ mezi „třemi moři “ a rozšířit tento koncept na Balkán, stejně jako na Ukrajinu a Moldavsko, které představují nové potenciální členy EU.
• Státy SVE by se měly aktivněji zapojit do vytváření alternativních koncepcí Smlouvy o Ústavě pro Evropu.
• Evropské politické strany musí posílit podporu svých členských stran ve střední a východní Evropě, a tím zabránit dalšímu vzestupu populistických, protizápadních a proruských stran a hnutí.
• Je nutné posílit pilíře evropské bezpečnostní strategie, které musí zohledňovat specifické bezpečnostní požadavky zemí SVE a rovněž musí přispět k jejich reindustrializaci s využitím jak pro civilní, tak vojenské účely.
• Státy SVE se musí více zapojit do programů výzkumu a vývoje. To platí pro státní i soukromé subjekty, aby byl zastaven odliv mozků a byly vytvořeny základy udržitelného a dlouhodobého růstového potenciálu.

Použité zdroje
Allianz SE. 2019. Is There Really an Ever-Widening Rural-Urban Divide in Europe? 17/7. Dostupné na: https:// www.allianz.com/en/economic_research/publications/specials_fmo/UrbanDevideEurope_17072019.html.
Basten, Stuart. 2015. Fertility and Family Policies in Central and Eastern Europe. 15/1. Barnett Papers in Social Research.
Batog, Christina, a kol. 2021. Demographic Headwinds in Central and Eastern Europe. Dostupné na: https://www.imf.org/en/Publications/Departmental-Papers-Policy-Papers/Issues/2019/07/11/DemographicHeadwinds-in-Central-and-Eastern-Europe-46992.
Boese, Vanessa A., a kol. 2021. How Democracies Prevail: Democratic Resilience as a Two-Stage Process. Democratization 28 (5): 885–907. https://doi.org/10.1080/13510347.2021.1891413.
Börzel, Tanja A. 2020. Multilevel Governance or Multilevel Government? British Journal of Politics and International Relations. SAGE Publications Inc. https://doi.org/10.1177/1369148120939872.
Conley, Heather A., a kol. 2016. The Kremlin Playbook: Understanding Russian Influence in Central and Eastern Europe.
Council of Europe, Parliamentary Assembly. 2019. Labour Migration from Eastern Europe and Its Impact on Socio-Demographic Processes in These Countries. Report Doc. 14956. 28/8. http://assembly.coe.int/nw/ xml/XRef/Xref-XML2HTML-EN.asp?fileid=28099&lang=en.
Csergö, Zsuzsa, Daina S. Eglitis, a Paula M. Pickering. 2021. Central and East European Politics: Changes and Challenges . London: Rowman & Littlefield Publishers.
Dordevic, Nikola. 2021. The Dash to Relocate: CEE’s Nearshoring Opportunity. Emerging Europe. Dostupné na: https://emerging-europe.com/business/the-dash-to-relocate-cees-nearshoring-opportunity/.
European Commission. 2020. Communication from the Commission to the European Parliament, the Council, the European Economic and Social Committee and the Committee of the Region: On the European
Democracy Action Plan. COM/2020/790 final. Dostupné na: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/ TXT/?uri=COM%3A2020%3A790%3AFIN&qid=1607079662423.
———. 2023a. The Just Transition Mechanism. Dostupné na: https://commission.europa.eu/strategyand-policy/priorities-2019-2024/european-green-deal/finance-and-green-deal/just-transition-mechanism_en.
———. 2023b. Resilience Reports. 1/5. Dostupné na: https://joint-research-centre.ec.europa.eu/ scientific-activities-z/resilience/resilience-reports_en.
European Council. 2023. How the EU Responds to Crises and Builds Resilience. Dostupné na: https:// www.consilium.europa.eu/en/policies/eu-crisis-response-resilience/.
European Investment Bank. 2018. Innovation Investment in Central, Eastern and South-Eastern Europe: Building Future Prosperity and Setting the Ground for Sustainable Upward Convergence. Dostupné na: https://www.eib.org/en/publications/econ-innovation-investment-in-central-eastern-and-south-easterneurope
Gupta, Pritish. 2020. The „17+1” Initiative: Is China Losing Its Charm in Central and Eastern Europe? | ORF. 14/9. Dostupné na: https://www.orfonline.org/expert-speak/17-plus-1-initiative-china-losing-charmcentral-eastern-europe/.
Hefele, Peter, a Michaela Knoskova. 2022. A Culture of Civil Defence Is Key to Europe’s Resilience – EURACTIV.Com. Euractiv, 25/8. Dostupné na: https://www.euractiv.com/section/defence-and-security/ opinion/a-culture-of-civil-defence-is-key-to-europes-resilience/.
Huotari, Mikko, a Grzegorz Stec. 2023. Six Priorities for „De-Risking” EU Relations with China. Internationale Politik Quarterly #2, březen. Dostupné na: https://ip-quarterly.com/en/six-priorities-derisking-eu-relations-china.
Kynge, James. 2023. Von Der Leyen’s „De-Risking” Is a Tougher Stance on China. Financial Times, 30/3. Dostupné na: https://www.ft.com/content/c89c9472-51d6-42fc-a305-22dba159cca2.
OECD. 2023. Inequality – Poverty Rate. Dostupné na: https://data.oecd.org/inequality/poverty-rate.
htm#indicator-chart.
Schout, Adriaan. 2023. EU Subsidiarity as an Antidote to Centralisation and Inefficiency. Martens Centre. Dostupné na: https://www.martenscentre.eu/publication/eu-subsidiarity-as-an-antidote-to-centralisationand-inefficiency/.
Spindler, Edmund A. 2013. The History of Sustainability the Origins and Effects of a Popular Concept. Leden. Dostupné na: https://doi.org/10.1007/978-3-8349-7043-5_1/COVER.
Turp-Balazs, Craig. 2022. As ESG Moves Front and Centre, What Does It Mean for CEE’s Supply Chains? Emerging Europe, 20/12. Dostupné na: https://emerging-europe.com/business/as-esg-moves-frontand-centre-what-does-it-mean-for-cees-supply-chains/.
Wilfried Martens Centre for European Studies. 2022. The Changing Realities of EU Defence Cooperation. Ed. Niklas Novaky. European View.
World Commission on Environment and Development. 1990. Our Common Future: World Commission on Environment and Development. Cary: Oxford University Press. Dostupné na: https://www.amazon.de/Our-Common-Future-Oxford-Paperbacks/dp/019282080X/ref=sr_1_1 ?keywords=our+common+future&qid=1683633603 &sprefix=our+common+%2Caps%2C81&sr=8-1.

 

Celý text publikace naleznete na