Institut TOPAZ se stal zadavatelem nové studie o rozvoji energie v Česku. Materiál s aktuálními informacemi nabízíme volně ke stažení.

Policy paper najdete také v článku Rozvoj obnovitelné energie v Česku do roku 2030 (2/23) – TOPAZ (top-az.eu)

Co navrhuje strategie REPowerEU?

Pro snížení závislosti na fosilních palivech z Ruska a zvýšení energetické bezpečnosti představila Evropská komise (EK) v květnu 2022 strategii REPowerEU. Ta mimo jiné posiluje cíle aktuálně projednávaného legislativního balíčku Fit for 55 a navrhuje:
→ navýšit podíl obnovitelných zdrojů (OZE) na spotřebě energie v EU v roce 2030 na 45 %
→ snížit spotřebu energie (= zvýšit energetickou účinnost) o dalších 13 % do roku 2030 v porovnání se spotřebou referenčního scénáře EK pro rok 2030
Jednotlivé členské země EU si stanovují své vlastní cíle v rámci Vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu (National Energy and Climate Plan, NECP). Aktualizace tohoto plánu se v Česku právě připravuje, přičemž tento dokument by měl ambice REPowerEU reflektovat.
Na realizaci svého NECP má Česko k dispozici velké množství finančních prostředků z evropských fondů.

Můžeme mít v roce 2030 v Česku dvakrát více obnovitelné energie než dnes?

Ano, možné to je. V současné době je podíl obnovitelné energie na celkové spotřebě ČRcca 17 %, přičemž naprostá většina této energie pochází z různých forem biomasy. Za adekvátní příspěvek ČR ke klimaticko‑energetickým cílům EU považuje tato studie podíl obnovitelné energie do roku 2030 v rozmezí 32–35 % a zároveň vykresluje podrobný scénář, jak tohoto podílu dosáhnout.Zcela klíčový je pro Česko rozvoj solární a větrné energetiky, která je dnes celosvětově nejlevnějším zdrojem elektřiny a kromě toho má u nás mnohonásobně větší potenciál, než jaký dosud využíváme. Podpora a rozvoj těchto zdrojů je v současnosti hlavním směrem transformace energetik také v ostatních zemích Evropy a jinde ve světě. Vedle postupné změny energetického mixu v ČR jsou neméně důležitá i opatření ke zvýšení energetické účinnosti (hlavně „zateplování“, výrazně vyšší využití tepelných čerpadel a rozvoj elektromobility).Využívání udržitelné biomasy, například dřevního a zemědělského odpadu, hraje v dalším rozvoji obnovitelné energie jen doplňkovou roli – jednoduše proto, že biomasa je a bude omezený zdroj.2
Z podrobné analýzy možností solární a větrné energetiky (detaily v kapitole 2) plynou dva hlavní závěry:
  • Výroba elektřiny ze slunce a větru může i v českých podmínkách pokrýt podstatnou část spotřeby. Do roku 2030 lze takto zvýšit výrobu obnovitelné elektřiny až o 20 TWh ročně, aniž by to ohrožovalo bezpečnost dodávek elektřiny. Proměnlivou výrobu z OZE mohou zpočátku jako dosud doplňovat řiditelné uhelné a plynové elektrárny.
    V dalších etapách dekarbonizace pak budou tyto fosilní zdroje postupně nahrazovány zdroji nízkoemisními (např. efektivní kogenerací z biomasy), elektřina ze slunce a větru se bude více ukládat do baterií a klíčový bude též strategický rozvoj flexibility spotřeby.
  • S výrazným rozvojem solární energetiky se bude postupně snižovat hodnota takto vyrobené elektřiny. Tím bude klesat návratnost investic do solární energetiky. Z dlouhodobého hlediska je proto zásadní významně rozvíjet také větrnou energetiku, která bude tímto jevem trpět méně

Jaké kroky pomohou rozvoji solární a větrné energetiky v ČR?

1. Promyšlená strategie

Bez strategie vše včetně legislativy stagnuje. Energetická politika ČR potřebuje jasný směr, vytyčený strategickými dokumenty.

→Česko nutně potřebuje promyšlenou a am-biciózní Státní energetickou koncepci (SEK) a NECP.

→Česko má možnost ovlivnit podobu projed-návaných směrnic RED III a RED IV (Renewable Energy Directives) o podpoře využí-vání energie z obnovitelných zdrojů.

2. Svižné povolovací procesy

Povolovací procesy pro stavbu větrných elek-tráren v ČR dnes mohou trvat i víc než 7 let. V takovém prostředí není možné projít úspěšnou transformací.→Česko potřebuje definovat „go ‑to zóny“ pro rozvoj různých druhů OZE.→Snadnější alternativou „go ‑to zón“ je promít-nout cíle pro větrnou energetiku do národní úrovně územního plánování.

3. Distribuční síť, která jde s dobou

Současná infrastruktura v ČR není na potřebný nárůst podílu obnovitelných zdrojů připravena. Žadatelé o připojení často narážejí na nedostatečnou kapacitu sítě.

→Česko potřebuje dostupné informace o aktuálních možnostech sítě a také investice do jejího posilování.

→Energetický trh se musí otevřít novým hráčům, kteří budou zajišťovat lokální spotřebu a poskytovat služby flexibility.

4. Chytrá energetika

Česká energetika je založena na velkých zdrojích a silné centralizaci. Tomu odpovídají i zákony, které zatím vůbec neznají některé moderní instituty, jež jsou pro energetickou transformaci potřebné.
→Česko potřebuje rychle transponovat tzv. Zimní balíček evropských předpisů a umožnit vznik energetických společenství a vhodných podmínek pro akumulaci a agregaci.
→Je třeba urychlit roll ‑out chytrého měření a všem účastníkům na trhu zajistit rovný přístup k datům.

Související