Třicáté výročí odsunu sovětských okupačních vojsk si ve Vysokém Mýtě připomněli s Michaelem Kocábem.
Ve čtvrtek 5. března 2020 byla klubová scéna M-klubu vyhrazena další z besed úspěšně pořádaných politickým institutem Topaz a Českou křesťanskou akademií. Poslanec tehdejšího Federálního shromáždění a hlavní iniciátor zrušení smlouvy o dočasném pobytu sovětských vojsk na území Československa přijel do města po 30 letech. Vysoké Mýto přitom patřilo k prvním městům, odkud se sovětská okupační posádka musela vracet zpět.
Akce byla doprovázena promítáním dobových fotografií z archivu Regionálního muzea ve Vysokém Mýtě.
Diváci se v podvečer dozvěděli fakta i spoustu detailů i perliček ze zákulisí odsunu Sovětů.
Tématem besedy byla taktéž „sametová revoluce“ a prezentace Kocábovy knihy Vabank.
Na koni akce byl prostor pro podepsání knihy, či krátké osobní setkání s hlavním aktérem.
Reportáž Radka Štěpána: ZDE
Co předcházelo odsunu:
Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa (Operace Dunaj) byl vojenský vpád vojsk pěti komunistických zemí Varšavské smlouvy v čele se Sovětským svazem, který se uskutečnil 21. srpna 1968.
Byla obsazena většina důležitých měst v tehdejší ČSSR, krátce po příjezdu tanků a obsazení letišť, na kterých přistávala sovětská letadla s další vojenskou technikou. Došlo k přerušení rozhlasového i televizního vysílání, které však bylo rychle obnoveno z improvizovaných studií. Během prvních hodin invaze přijalo předsednictvo ÚV KSČ usnesení, odsuzující invazi. Krátce poté byli českoslovenští vedoucí představitelé zatčeni invazními vojsky a zavlečeni do ciziny.
Veřejnost během prvního týdne okupace vyjadřovala silný odpor, čímž zabránila provedení původních plánů k ustanovení otevřeně kolaborantské tzv. Dělnicko-rolnické vlády. Masové spontánní protesty trvaly týden a tento spontánní odpor proti okupaci de facto v očích světové veřejnosti zdiskreditoval socialismus sovětského typu. Následně totiž došlo k potlačení československého pokusu o reformu socialismu. Další masové protesty se konaly na první výročí v roce 1969, odpor však byl brutálně potlačen československými pořádkovými jednotkami a při střetech zemřelo pět osob. Zatímco maďarská, bulharská a polská vojska území ČSSR během podzimu 1968 opustila, pak vojska SSSR zůstala v Československu až do roku 1991.
Ztráty:
Ode dne vstupu vojsk na území Československa do konce roku zemřelo při střetech cizích vojáků s civilisty a dopravních nehodách zaviněných okupačními vojsky 108 Čechů a Slováků. Kvůli okupaci pak do roku 1989 zemřelo 402 civilistů, nejvíce z nich při autonehodách. Invaze měla za následek také emigraci přibližně 100 000 lidí do konce roku 1969, dalších 140-250 tisíc lidí pak emigrovalo do roku 1989. Sověti uvádí během prvního měsíce invaze 104 svých mrtvých.
Celkem bylo odsunuto:
925 transportů, 73 500 vojáků, 39 000 rodinných příslušníků, 1220 tanků, 2500 bojových vozidel pěchoty, 105 letadel, 175 vrtulníků a 95 000 tun munice.
Hlavním druhem přepravy sovětských vojsk byla železniční doprava. Celkově bylo využito 20 265 železničních vozů v 825 transportech. 11 088 železničních vozů bylo přepraveno v dílčích transportech pravidelnými nákladními vlaky. K zabezpečení odchodu sovětských vojsk byla využívána i pravidelná železniční doprava z Československa do Sovětského svazu.
V rámci silniční přepravy bylo přesunuto v 1 709 vozidel v 27 kolonách.
Letecká přeprava zahrnovala celkem 15 přeletů organických útvarů letectva a taktéž přepravu osob, převážně rodinných příslušníků velení sovětských vojsk.
Miloš Fogl
Radek Štěpán
Zdroje: Nadace Michaela Kocába, Wikipedia, Deník N, ČT24
Fota: Zdenka Hanyšová Celá, Oldřich Hanyš, Radek Štěpán
