„Přiznávám, že ještě před ne tak dlouhou dobou jsem si myslel, že téma komunismu bude už dnes minulostí. Překvapivě se ale naopak velmi aktualizovalo,“ uvedl téma konference think-tanku TOPAZ v Břevnovském klášteře předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg.
Petruška Šustrová, Karel Schwarzenberg, Jan Bubeník, studenti z třeboňské iniciativy a další se sešli pětašedesát let po Vítězném únoru na konferenci pořádané think-tankem TOPAZ. Na setkání v Břevnovském klášteře naznačil Karel Schwarzenberg, jak se vypořádat s rostoucím vlivem komunismu. Studenti představili Břevnovskou výzvu.
Konferenci nazvanou Komunismus včera a dnes zahájil Karel Schwarzenberg.
„Přiznávám, že ještě před ne tak dlouhou dobou jsem si myslel, že téma komunismu bude už dnes minulostí. Překvapivě se ale naopak velmi aktualizovalo,“ uvedl téma předseda TOP 09 a dodal: „Komunisté se připravují, že budou součástí vlády po roce 2014, čemuž přispívá názor sociální demokracie i budoucího prezidenta, kteří počítají s jejich účastí buď formou podpory menšinové vlády, nebo zapojením v koalici. Budeme tedy čelit plnému návratu komunistické strany do české politiky.“ To ale podle Karla Schwarzenberga neznamená, že bychom měli podléhat panice.
Svoji řeč Karel Schwarzenberg uzavřel apelem na to, aby se každý zamyslel nad tím, co a jak nyní může udělat: „Během prezidentských voleb se podařilo velkou část našeho národa aktivovat, probudit jejich zájem o politiku. A přesto, že jsme v konečném výsledku neuspěli, už takové probuzení za to stálo. Udržet jej je ten úkol, který stojí před námi.“
Následující dva panely byly věnovány jednak tomu, jak společnost čelila komunismu za dob totality, jednak tomu, jak se vypořádávat s rostoucí oblibou komunistické strany dnes. V prvním naznačeném okruhu, moderovaném Jaromírem Štětinou, vystoupili disidentka Petruška Šustrová, místopředseda Konfederace politických vězňů Leo Žídek, aktivista Jan Bubeník, iniciátor třeboňských protestů Dominik Hořejší a publicista Adam Drda.
„Bojujeme proti komunismu a zároveň stojíme za tím, aby byla zachována svoboda,“ řekl Dominik Hořejší, podle kterého nemají komunisté, označující se za moderní stranu, problém označovat iniciované studenty za mladé fašisty, což je nepřípustné. Dominik Hořejší proto představil studentskou Břevnovskou výzvu, která vybízí vládu k tomu, aby v souladu se zákonem o politických stranách nechala Komunistickou stranu Čech a Moravy a KSČ prověřit nezávislým Nejvyšším správním soudem. „Jsem rád, že studenti v Břevnovské výzvě znovu vyzývají vládu k podání správní žaloby,“ ocenil aktivitu senátor Jaromír Štětina, který dlouhodobě upozorňuje na to, že KSČM porušuje ústavu, jelikož prosazuje marxisticko-leninský násilný komunismus.
V druhém bloku věnovaném hledání cest, jak se vypořádat se stávající situací ve vztahu ke komunismu, vystoupili senátor Jaromír Štětina, poslanec František Laudát, politolog Ladislav Cabada, publicista Jan Macháček a socioložka Jiřina Šiklová. Podle té je například komunismus „v současnosti formou jakési provokace více než názoru.“
Z jiné strany se k tomuto tématu vztáhl i publicista a chartista Jan Macháček: „Dokud venkov nebude volit pravicově a konzervativně bude zde něco divného. Komunisté vykořenili venkov. Je to obrovská výzva pro konzervativní pravicové strany,“ poznamenal.
Konferenci v Břevnovském klášteře pořádalo občanské sdružení TOPAZ. „Cílem think-tanku TOPAZ, který vznikl v dubnu 2012 jako názorová platforma TOP 09, bylo veřejnosti skrze tuto konferenci představit nové úhly pohledu na tematiku rostoucího vlivu komunismu. Jsem rád, že se dnes přišli podívat jak mladí, tak ti, kteří totalitu zažili na vlastní kůži. Co nejotevřenější diskuse je tím pravým způsobem, jak se vztáhnout k pětašedesátému únorovému výročí,“ řekl na závěr ředitel TOPAZu Onděj Kolář.
Na konferenci vystoupili:
Petruška Šustrová – česká disidentka, novinářka a publicistka. V prosinci 1969 byla zatčena a poté odsouzena ke dvěma letům odnětí svobody za opoziční aktivity v Hnutí revoluční mládeže. V roce 1976 podepsala Prohlášení Charty 77. V roce 1979 se stala členkou Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných. V roce 1985 byla jednou ze tří mluvčích Charty 77. Od roku 1987 spolupracovala s redakcí samizdatové revue Střední Evropa. V letech 1990–1992 působila jako náměstkyně federálního ministra vnitra. V říjnu 2008 byla Senátem Parlamentu ČR zvolena členkou Rady Ústavu pro studium totalitních režimů.
Jaromír Štětina – český novinář, spisovatel a politik. Nejvíce je znám jako válečný reportér z oblastí bývalého Sovětského svazu a v současnosti jako bojovník za zákaz komunismu. V roce 2004 byl za Stranu zelených zvolen do Senátu, v roce 2010 svůj mandát obhájil s podporou TOP 09 a hnutí Starostů a nezávislých.
Leo Žídek – místopředseda Konfederace politických vězňů ČR. V roce 1953 byl odsouzen k osmi letům vězení, trest si odpykával mj. v Jáchymově a Příbrami.
Jan Bubeník – český podnikatel, personalista, bývalý studentský aktivista z dob sametové revoluce, pak československý politik a bezpartijní poslanec Sněmovny lidu Federálního shromáždění. V roce 1999 byl hlavním organizátorem akce Deset let poté k 10. výročí sametové revoluce. Počátkem roku 2001 byl spolu s politikem Ivanem Pilipem zatčen při cestě na Kubu a několik týdnů vězněn tamním komunistickým režimem.
Dominik Hořejší – jeden z iniciátorů třeboňského protestu studentů proti komunistům ve vedení krajů, mluvčí iniciativy Komunisté nepatří ke kormidlu.
Ladislav Cabada – politolog, docent Metropolitní university, zabývá se mj. komparativní politologií, českým politickým systémem a politickým stranictvím v ČR.
Jan Macháček – novinář a hudebník, signatář Charty 77, předseda správní rady Knihovny Václava Havla.
Adam Drda – novinář, komentátor, dokumentarista a spisovatel. Působí jako externí redaktor Českého rozhlasu Rádia Česko, kde se např. podílí autorsky na dokumentárním cyklu Příběhy 20. století. Spolupracuje též s Českou televizí jako scenárista. m.j. na dokumentárním cyklu Neznámí hrdinové.
František Laudát – předseda krajské organizace TOP 09 v Praze, poslanec PSP ČR.
Jiřina Šiklová – socioložka a publicistka. Od 70. let spolupracovala s Petrem Pithartem na distribuci zahraničních i exilových knih do tehdejšího Československa, podepsala Chartu 77. V normalizačních letech byla perzekvována a od května 1981 vězněna za pašování nelegální literatury. Spolupracovala také s Dokumentačním střediskem československé nezávislé kultury v Scheinfeldu. V roce 1999 jí prezident Václav Havel udělil Medaili za zásluhy I. stupně.
Alžběta Plívová, tisková mluvčí TOP 09
