V souvislosti s pokračující ruskou agresí proti Ukrajině a blížícími se volbami  do Poslanecké sněmovny pořádal dne 17. září TOPAZ webinář „Rusko a hybridní útoky: co ohrožuje naši bezpečnost a jak ubránit volby“. Pozvání přijaly dvě výrazné osobnosti: poslankyně TOP 09 Helena Langšádlová, bývalá ministryně pro vědu, výzkum a inovace, a bezpečnostní analytik Pavel Havlíček z Asociace pro mezinárodní otázky. Diskusi moderovala Lucie Tungul, předsedkyně akademické rady TOPAZ.

Helena Langšádlová zdůraznila, že hybridní působení není okrajovým tématem, ale zásadním ohrožením demokratického vývoje. „Investujeme v tuto chvíli do armády, a to je samozřejmě dobře. Ale pokud současně nebudeme investovat i do naší odolnosti proti hybridnímu působení nedemokratických režimů, tak jsou to investice naprosto marné a zbytečné,“ uvedla.

Podle ní se hybridní útoky objevují v mnoha formách, od šíření dezinformací, přes kybernetické útoky na nemocnice, až po instrumentalizaci migrace nebo teroristické operace. „Velkou část toho hybridního působení na našem území jde ze strany Ruska a Číny,“ dodala.

Langšádlová připomněla příklady jako Vrbětice, migrační krizi na polsko-běloruské hranici nebo čínskou schopnost získávat data a využívat technologické závislosti Západu. „Musíme být velmi opatrní z hlediska toho, abychom nebyli v některých oblastech závislí,“ upozornila.

Pavel Havlíček navázal vymezením tří oblastí: co hybridní působení je, jaké má formy a co s ním lze dělat. „Hybridní působení nejsou jen a pouze dezinformace. Nejsou to jenom informační operace. Je to daleko širší paleta nástrojů,“ řekl. Připomněl, že ČR čelila nejen projektům jako Voice of Europe (více viz například https://www.seznamzpravy.cz/tag/voice-of-europe-110354, pozn. ed.), ale i konkrétním akcím. „Minulý rok se pokusil zapálit celou řadu autobusů v depu Klíčov kolumbijský občan instruovaný skrze Telegram, i tohle je součást hybridního působení.“

Podle Havlíčka se tyto aktivity často odehrávají v citlivých obdobích, například před volbami. „Aféra Lithium, kterou do českého informačního prostoru přinesly ruské dezinformační zdroje, zásadně srazila volební ratingy ČSSD,“ připomněl.

Oba hosté se shodli, že Česká republika učinila důležité kroky – od auditu národní bezpečnosti, přes strategii hybridních hrozeb až po zákon o prověřování zahraničních investic a kybernetické bezpečnosti. Přesto podle nich zůstává řada rezerv. „Přijali jsme strategické dokumenty, pravidelné akční plány, ale ještě máme, abych to řekla mírně, prostor pro zlepšení,“ uvedla Langšádlová.

Havlíček doplnil: „Je důležité, že jsme začali větším způsobem zapojovat českou veřejnost formou lepší informovanosti a připravenosti na krizové situace.“

Významnou část debaty tvořila otázka svobody projevu a regulace online prostoru. „Pokud je něco součástí informační války, to znamená útoku proti nám, proti naší demokracii, tak podle mého osobního názoru je to nepřátelský akt a máme právo se bránit. Ale něco jiného je, pokud je to názor, byť ovlivněného, českého občana, a tam je na prvním místě svoboda projevu. To je potřeba rozlišovat,“ zdůraznila Langšádlová.

Oba hosté kritizovali, že ČR zatím plně nepřijala evropská pravidla pro digitální služby (DSA). Havlíček varoval, že bez těchto pravidel se českým uživatelům nedostává ochrany, například práva na odvolání vůči rozhodnutím velkých platforem.

Diskutovalo se také o možnostech omezit anonymitu a algoritmické doručování obsahu. „Nemyslím si, že je reálné, abychom algoritmy úplně zrušily, protože digitální platformy na nich stojí,“ řekla Langšádlová. Vznesla otázku, jestli by tam neměla být podmínka, že bude opravdu prokázaná identita.

Havlíček připomněl, že platformy zůstávají součástí problému, ale mohou být i součástí řešení „pokud budou tlačeny právě třeba digitální regulací.“

Webinář ukázal, že hybridní hrozby jsou komplexní fenomén, který zasahuje do informační, kybernetické i fyzické bezpečnosti. Hosté zdůraznili nutnost posilování odolnosti státu, společnosti i jednotlivců, širší spolupráce s občanskou sférou a jasné strategie vůči aktérům, kteří hybridní útoky organizují.

Helena Langšádlová, poslankyně za TOP 09

Pavel Havlíček, analytik AMO