Vzhledem k proměnlivé bezpečnostní situaci ve světě i v Evropě a v souvislosti s pokračující ruskou agresí vůči Ukrajině jsme uspořádali dne 22. dubna webinář věnovaný otázkám bezpečnosti České republiky. Webinářem provázel Mgr. Zdeněk Rod, Ph.D., výzkumník z oblasti mezinárodních vztahů a bezpečnosti ze Západočeské univerzity v Plzni a CEVRO Univerzity v Praze a člen akademické rady TOPAZ.
Zdeněk Rod nedávno spoluorganizoval Bezpečnostní konferenci v Plzni, které se kromě odborníků z řad politologů a analytiků zúčastnili i zástupci Ministerstva obrany a Armády ČR. Exkluzivní poznatky a informace z této konference sdílel s účastníky webináře, jenž byl určen členům TOP 09.
Na úvod diskuse Zdeněk Rod shrnul kroky, které Česká republika podnikla v reakci na ruskou agresi na Ukrajině. Upozornil na zásadní posun v obranném myšlení a nastínil hlavní změny (modernizace, budování schopností, zvýšení obranných výdajů či úvahy o celospolečenském přístupu k bezpečnosti), které již probíhají i ty, jež bude nutné zavést do budoucna. „Diskuse o české obraně se v posledních letech výrazně proměnily. Před rokem 2022 a po něm – to jsou ve veřejném prostoru dva zcela odlišné světy,“ uvedl Rod. Po invazi Ruska na Ukrajinu podle něj český systém reagoval velmi rychle – vznikly nové bezpečnostní a obranné strategie, které poprvé jasně označují Rusko a Čínu jako hlavní hrozby.
Dodal, že úvahy Armády ČR o přípravě na konvenční boj na středoevropském bojišti se již objevovaly po roce 2014 v tzv. Koncepcích výstavby Armády ČR (KVAČR), ale po roce 2022 se výrazně zrychlilo a toto téma proniklo do veřejného prostoru. Tyto úvahy byly zejména taženy odklonem od přípravy armády na expediční operace a mise, jako tomu bylo v Afghánistánu či Mali. „To je zásadní rozdíl oproti předchozím misím nízké intenzity, jako byl Afghánistán,“ doplnil.
Rod dále upozornil na zásadní posun v diskusi o výdajích na obranu. „Nově máme zákonem stanoveno, že obrana České republiky musí být financována minimálně ve výši 2 % HDP. Z bezpečnostní komunity však zaznívá, že výdaje by měly dosahovat alespoň 3 % HDP,“ uvedl.
Připomněl, že armáda byla dlouhodobě podfinancovaná, přičemž největší propady nastaly v letech 2008–2015 v důsledku finanční krize. V některých letech klesly výdaje dokonce pod 1 % HDP. Výsledkem je značný investiční dluh, odhadovaný na 250 až 500 miliard korun, v závislosti na metodice výpočtu.
V souvislosti s modernizací armády zdůraznil nutnost přechodu na západní techniku, posílení logistických kapacit a podporu aliančních partnerů. „S tím souvisí i otázka doplnění stavů, zvyšování platů a zatraktivnění služby,“ dodal. Přesto se podle něj nábor vojáků ani po třech letech ruské agrese nedaří v očekávané míře.
Webinář se poté přesunul k dotazům účastníků. K otázce na současnou úroveň bezpečnostní gramotnosti české veřejnosti Rod vyjádřil obavy. „Obecná připravenost je hodně nízká. Málokdo ví, kde je nejbližší bunkr nebo má doma zásoby vody, jídla a léků na týden dopředu.“
Diskuze se zaměřila také na otázku obranné soběstačnosti Evropy. Zdeněk Rod upozornil na silnou závislost na Spojených státech: „Importujeme okolo 65 % zbraňových systémů z USA.“ Zmínil také problémy evropského zbrojního průmyslu, včetně drahých energií a dosavadního znevýhodnění ze strany Evropské centrální banky kvůli ESG (ESG je zkratka pro měřitelná kritéria, kterými lze hodnotit a porovnávat udržitelnost firem, pozn. ed.). „To se musí změnit,“ konstatoval. Zdůraznil rovněž význam udržení americké přítomnosti v Evropě jako klíčového prvku odstrašení, než se evropské státy samy dostatečně vyzbrojí. Za nejefektivnější cestu do budoucna považuje posílení evropského křídla NATO.
Debata se následně zaměřila na roli a připravenost Armády ČR v případě napadení. Zdeněk Rod uvedl: „Profesionální armáda je první záchytný bod, ale při dlouhodobém konfliktu, jako vidíme na Ukrajině, jsou nezbytné zálohy a branci.“ Dodal, že Evropa není na válku vysoké intenzity připravena – mobilizace lidských i ekonomických zdrojů by byla enormní. „Česká republika má například jen několik desítek raket středního doletu typu AMRAAM, což by mohlo stačit jen na několik hodin bojů,“ upozornil.
Vyjádřil také obavy ohledně protidzdušné obrany: „Systémy, které máme, nejsou schopné efektivně čelit intenzivnímu raketovému či leteckému útoku taženém pokročilými zbraňovými systémy.“ Zároveň zdůraznil potřebu dostatečných sil pro rotaci a obnovu jednotek, protože „intenzita bojů, jako tomu je například na Ukrajině, a počet zraněných mohou být velmi vysoké.“
Velká část diskuse se věnovala také využití dronů. „Drony jsou důležitým doplňkem, ale hlavní destrukci na Ukrajině způsobilo dělostřelectvo a rakety,“ uvedl Rod. Jejich klíčová role podle něj spočívá především v průzkumu a podpoře menších bojových operací – za několik let může být dle Roda situace vzhledem k intenzivnímu technologickému rozvoji ovšem jiná. Dále uvedl, že byť řada lidí vidí drony za páteřní prvek ukrajinské obrany, tak dodal, že Ukrajina se a priori neubránila díky dronům, nýbrž díky odhodlanosti ukrajinských obránců bránit svou vlast a položit za ní i svůj život.
Závěr webináře patřil debatě o povinné vojenské službě a jejích možných podobách. „Izraelský model dvou- až tříleté služby je u nás nepravděpodobný, ale diskuse o selektivní službě, jako ve Skandinávii, probíhá,“ uvedl Zdeněk Rod. Tento model by umožnil armádě vybírat jedince podle dovedností a motivace, avšak – i jak zaznívá z bezpečnostní komunity – hrozí rozdělení společnosti na ty, kteří slouží, a ty, kteří se mohou službě vyhnout. Dále by bylo potřeba vyřešit otázku toho, zdali by se povinná vojenská služba týkala jen mužů, jako tomu bylo v České republice v minulosti do roku 2004, anebo i žen.
Rod zároveň zdůraznil význam vnímání armády veřejností: „Cílem by mělo být, aby bylo normální sloužit v armádě nebo být v zálohách, podobně jako ve Spojených státech.“ Připomněl však i odpor, s nímž se obnovení služby často setkává, například ve Švédsku po ruské invazi na Ukrajinu. Změna by si podle něj vyžádala širší společenskou a politickou shodu, neboť „obnova vojenské služby představuje významné rozhodnutí s významnými společenskými, ale i finančními dopady.“ Tato debata pravděpodobně pokračovat mnoho let a její intenzita závisí na vývoji bezpečnostní situace.
Debata se dále dotkla dalších témat, jako rolí žen v armádě, komunikace armády, nebo stavu těžké brigády. Celkově webinář nabídl ucelený pohled na současnou problematiku obrany Evropy a České republiky a otevřel řadu témat, která bude muset nejen česká, ale evropská společnost detailně prodiskutovat ve světle měnící a rapidně se vyvíjející geopolitické situace.
