V reakci na pokračující nejistotu v evropském bezpečnostním prostředí a rostoucí tlak na veřejné rozpočty uspořádal think-tank TOPAZ další ze svých webinářů s názvem „Bezpečnost vs. ekonomika: Jak najít rovnováhu?“ Hlavním hostem byl poslanec TOP 09 Miloš Nový, místopředseda rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny a emeritní děkan Fakulty ekonomické Západočeské univerzity v Plzni.
V úvodním vystoupení pan poslanec Nový zdůraznil, že otázka obrany státu by měla být nadstranickou prioritou. „Na čem bychom se vždy měli shodnout s opozicí a na čem bychom se neměli tříštit, jsou otázky obranné, protože ty jsou skutečně velmi důležité,“ uvedl. Podle něj povinnost státu chránit společnost před násilím a vnějším ohrožením je jedním ze základních úkolů státu, který definovali již klasikové ekonomie, jako Adam Smith nebo David Ricardo.
Nový strukturoval své vystoupení do tří základních otázek:
- Potřebujeme vůbec zvýšené výdaje na obranu?
„Odpověď zní jednoduše ano,“ konstatoval a připomněl, že Ruská federace označila Českou republiku a USA za nepřátelský stát, přičemž prezident Putin opakovaně hovoří o návratu do sféry vlivu před rok 1997, tedy před vstupem ČR do NATO.
- V jaké výši mají být tyto výdaje?
Zmínil zákonem garantovaných 2 % HDP, avšak upozornil, že tento rámec vznikl v době míru. „Mluví se o tom, že po konferenci NATO v Haagu by novým standardem mohly být 3 % HDP,“ dodal. Za příklad uvedl například Polsko, které vydává již přes 4 % svého HDP.
Zároveň upozornil na historické podfinancování české armády, kdy od roku 2004 ČR neplnila zmíněný závazek výdajů na obranu ve výši 2 % HDP, přičemž řadu let se tento poměr pohyboval okolo 1 %. Podle údajů Centra veřejných financí UK takto vytvořený kumulovaný dluh činí 300 až 500 miliard korun,“ uvedl.
- Jak je financovat?
Představil tři možné cesty: zvýšením příjmů (např. daně), snižováním jiných výdajů nebo růstem zadlužením. „V případě růstu obranných výdajů skrze zadlužení ale platí, že není dluh jako dluh – je to jako hypotéka na dům, který slouží dalším generacím,“ uvedl a připomněl, že TOP 09 sice dlouhodobě usiluje o vyrovnané rozpočty, ale v krizových dobách jsou výjimky na místě, neboť zvýšené obranné výdaje v současnosti ochrání před válečným konfliktem i budoucí generace našich dětí a vnuků.
Na dotazy účastníků reagoval Nový i na otázku, zda mohou obranné investice českou ekonomiku posílit. „Podle vlády jedna koruna vložená do domácího zbrojního průmyslu může přinést až tři koruny zpět,“ uvedl s odkazem na tzv. multiplikační efekty. Zároveň však připomněl, že podle Zprávy o měnové politice, jejímž autorem je Česká národní banka, se v případě České republiky příslušný multiplikátor odhaduje ve výši 0,7.
Velkým rozdílem je skutečnost, zda stát obranou techniku nakupuje doma, nebo v zahraničí. „Když koupíme vrtulníky v USA nebo tanky v Německu, multiplikační efekty proběhnou v USA a Německu nikoliv v ČR. Chceme-li, aby se multiplikační procesy odehrávaly v ČR, musíme investovat do českých zbrojních firem.“
Na otázku, zda by měl stát založit vlastní zbrojní podnik, odpověděl skepticky: „Stát není efektivní výrobce. V ČR máme soukromé firmy, které patří ke světové špičce, a dokážou zbrojní výrobu realizovat mnohem efektivněji než stát.“
Představil také návrh na moderní daňovou reformu za TOP 09, která by spočívala ve snížení přímých daní v neprospěch daní nepřímých, v zavedení jediné sazby DPH a ve změně RUD s cílem motivovat obce k vytváření podmínek pro příchod investorů s vysokou přidanou hodnotou. „Musíme přejít na jiný ekonomický model, ne na ten, který byl vytvořen v 90. letech a počítal sice s kvalifikovanou, ale levnou pracovní silou, s levnými energiemi a podobně. To už je všechno pryč. Musíme se posunout směrem k finální produkci, abychom opustili model tzv. montovny,“ reagoval.
Závěrečná část webináře se věnovala otázce, jak získat veřejnou podporu pro zvýšené výdaje. „Nejlepší argument je chování protivníka,“ zároveň dodal: „Myslím si, že v situaci skutečného životního ohrožení naší svobody by česká společnost souhlasila s tím, abychom pro obranu naší země udělali maximum.“
Ing. et Ing. Miloš Nový je místopředsedou Rozpočtového výboru Parlamentu a emeritním děkanem Fakulty ekonomické ZČU v Plzni. Vystudoval radiotechniku na ČVUT a ekonomii na VŠE v Praze. Více než 30 let přednášel teoretickou ekonomii a publikoval odborné učebnice. Současně řadu let působil v soukromém sektoru ve statutárních orgánech řady firem. Do komunální politiky vstoupil v roce 2010, do Poslanecké sněmovny byl zvolen v roce 2021. Zaměřuje se na konsolidaci veřejných financí a důchodovou reformu.
