Čím je pro nás nebezpečná ruská propaganda? Jakými způsoby a v jakých formách se propaganda šíří ve společnosti a mediích? Co je cílem ruské propagandy a jaký důvod má Rusko k podpoře jejího šíření? Jakým způsobem a jakými nástroji se můžeme propagandě bránit? To byla témata konference nazvané „Trojský kůň“, která se uskutečnila 15. září 2017.
V pátek 15. 9. 2017 se v Poslanecké sněmovně PČR uskutečnilo jednání u uzavřeného kulatého stolu, následováno konferencí v Domě u Glaubiců, kde byly zodpovězeny nejen tyto otázky.
Účastníci kulatého stolu byli přivítáni Vítem Novotným, výzkumným pracovníkem ve Wilfred Martens Centre for European studies, který diskusi také moderoval. Kulatý stůl zahájil klíčovým příspěvkem Michael Romancov, člen akademické rady TOPAZ a politický geograf UK FSV.
Ke kulatému stolu byl také přizván expert Jan Šír z katedry ruských a východoevropských studií IMS UK a Jakub Janda, zástupce ředitele pro politické záležitosti think-tanku Evropské hodnoty.
Na konferenci, která se konala hodinu po ukončení jednání u kulatého stolu přivítala účastníky Helena Langšádlová, poslankyně za TOP 09: „Samozřejmě proti ruské propagandě se nedělá dost, ale leccos se už dělá. Třeba na setkání NATO s EU se tato problematika velmi řeší. Představitelé NATO si tuto hrozbu velmi dobře uvědomují. Největší hrozba totiž není možný vojenský útok, ale fakt, že Rusko nás rozkládá vnitřně. Ono se to proměňuje, jednou je to o migrantech, jindy o Krymu, potřetí o tom, že se nám tady šíří jód. A otázky: Co se děje s EU. Jednou je potom Putin ochránce křesťanství, příště je zastánce panslavismu. Vždy to reaguje na nálady ve společnosti“. Dále vystoupili Michael Romancov mimo jiné se svou reakcí na otázku, co se snaží Rusko získat zásahy do voleb: „Tak ten ideální výsledek si umím představit, Miloš Zeman na Hradě a SPO-Zemanovci s nějakým větším než nadpolovičním počtem hlasů ve sněmovně a ta zbylá část z KSČM. K tomu však doufejme nedojde. Ale pro Rusko je v zásadě optimální výsledek, já chci jen podotknout, že si nemyslím, že toho jsou Rusové reálně schopni to dokázat, ale myslím si, že pro ně je optimální jakýkoli výsledek, který bude znamenat, že dlouhou dobu nebude možné sestavit vládu. Prostě cokoliv, co zdestabilizuje, znevěrohodní směrem do České republiky standartní fungování parlamentní demokracie a vlády. Říkám, a to si myslím, že je zase naše chyba, protože tady se dlouhodobě podceňovalo vzdělávání obyvatelstva tímto směrem. Vezměte si, kolik našich spoluobčanů neví, co může a co nemůže prezident, vláda, parlament. Jak lidé vlastně netuší, že vláda a parlament není to samé atd. No a asi 40 % našim spoluobčanům je to jedno, z toho zbytku si velká část myslí, že je něco špatně ale neví co. Tohle je obecně situace, která Rusům, nebo komukoliv jinému, prostě vyhovuje.“, Jan Šír, který se také vyjádřil k probíhajícím cvičením Ruské federace na území Běloruska: „Co se týče stávajících vojenských cvičení Ruska a Běloruska, Západ 2017, tak tu situaci je určitě dobré sledovat vzhledem k tomu, že vojenské agrese proti Gruzii i Ukrajině spadaly do období masivních vojenských cvičení. Ve vojenských operací v Gruzii se angažovala část vojáků, kteří cvičili na cvičení Kavkaz 2008. V únoru 2014 právě před tou invazí na Krym došlo k masivním vojenským přesunům a cvičením podél celého pásma rusko-ukrajinských hranic. S ponaučením této nedávné zkušenosti jsou přesunu ruské armády pečlivě sledovány. To cvičení, které probíhá od včerejška (15. září) má specifické znaky, protože Rusko poprvé cvičí na území cizího státu“.a Vít Novotný.
Konferenci moderovala Veronika Víchová, analytička think-tanku Evropské hodnoty. Po konferenci následovala diskuse s publikem.
