Sexismus, zlehčování, zesměšňování – a především nenávist. Ve veřejném prostoru se ženy často setkávají s urážkami a pohrdáním. Jak vypadá hate speech, když míří na ženy? A jak se proti ní bránit? I tomu se věnoval panel s příznačným názvem „Vrať se k plotně: Ženy a hate speech v politice“, který proběhl 18. května 2025 v rámci pražského veletrhu Svět knihy. Diskusi uspořádal think tank TOPAZ ve spolupráci s nadací Hanns-Seidel-Stiftung. Do přeplněného sálu Franze Kafky přišly mluvit ženy, které mají s nenávistí zkušenosti z první ruky – od vysoké politiky až po sociální sítě.
Slovenská herečka, bývalá velvyslankyně a politička Magda Vášáryová připomněla, že veřejná nenávist není novým fenoménem. „Lidé byli nenávistní vždycky. Ale dřív museli dojít na poštu, koupit známku, napsat dopis. Dnes stačí pět vteřin a komentář je online.“ Nenávist je dnes snadná, anonymní a rozptýlená, ale dopady zůstávají hluboké – zvlášť pokud míří opakovaně na ženy ve veřejném prostoru.
Předsedkyně Poslanecké sněmovny ČR Markéta Pekarová Adamová motivovala mladé ženy, aby se politiky nebály: „Politika potřebuje ženy.“ Zároveň apelovala na širší společenskou podporu žen v politice. „Často se stává, že vám lidé vyjádří podporu, až když odcházíte. Ale to je pozdě.“
Poslankyně Bavorského zemského sněmu Tanja Schorer-Dremel přinesla německý pohled. Připomněla, že právě Německo patří mezi evropské lídry v legislativě proti nenávistným projevům. „Legislativa funguje, ale nevyřeší všechno. Klíčová je prevence a vzdělávání.“
Irská europoslankyně Frances Fitzgerald, která se debaty nemohla účastnit osobně, poslala videozdravici. Upozornila, že nenávist se šíří napříč Evropou, a proto vyžaduje koordinovanou odpověď. „Potřebujeme společné evropské standardy. Jinak nenajdeme účinné odpovědi.“
Aktivistka a greenfluencerka Rozárie Haškovcová přiznala, že ji překvapilo, kolika žen se dotkl její příběh, kdy se ohradila proti zdrobnělině svého jména během televizního rozhovoru. „Pro mě osobně to byl jen krátký incident. Ale na sociálních sítích má reakce vyvolala obrovský ohlas. Uvědomila jsem si, kolika žen se to dotýká.“
Diskuse ukázala, že hate speech vůči ženám není soukromý problém jednotlivých žen. Je to strukturální selhání, které podrývá demokracii. Nenávist míří na ženy proto, aby je umlčela. A právě proto je třeba, aby ženy mluvily – a nebyly na to samy.
