Plénum Evropského parlamentu dnes hlasovalo o přijetí Nařízení o ochraně přírody (Nature Restoration Law – NRL). Celý proces projednávání tohoto nařízení byl poznamenán dlouhou historií, kdy byla původní norma prakticky vykostěna a téměř zamítnuta. Až po následném trialogu mezi Komisí, Parlamentem a Radou EU se podařilo normu alespoň částečně dostat do pozice, kde by měla být.
Hlavním cílem NRL je ochrana přírody jako celku. Na rozdíl od předchozích přístupů, které se zaměřovaly na vyhlašování nových přísně chráněných území, se tento zákon snaží zajistit dobrý ekologický stav všech složek přírody. Opouští tím koncepci oddělení krajiny na „ochranářskou“ a zbytkovou část, kde je dovoleno cokoli. Předchozí modely totiž nedokázaly efektivně chránit běžné druhy, jako jsou motýli a polní ptáci, a zároveň nedokázaly bránit erozi půdy, kontaminaci vod a úbytku hmyzu. Selhávající ochranu té „obyčejné“ krajiny by měl NRL řešit.
Schválením Nature Restoration Law věříme, že tento nový přístup poskytne pevnou oporu pro zlepšení ochrany přírody. I když se to může zdát méně některým zemědělcům méně atraktivní, je důležité si uvědomit, že selhávající ochrana běžné krajiny má dlouhodobé negativní dopady na ekosystémy. Doufejme, že tento právní rámec bude úspěšně implementován, aniž by byl narušen národními strategiemi, a přispěje k udržitelnější ochraně přírody i na území Evropy.
Snad k tomu pomohlo i stanovisko českých vědců připravené jako součást celoevropské iniciativy. Podepsalo ho zhruba 300 českých vědců a posláno bylo všem českým europoslancům. Jeho text uvádíme níže:
Vážená paní/pane
na konci února budete v Evropském parlamentu hlasovat o zákonu o obnově přírody (NRL – Nature Restoration Law). Jak víte, o NRL se intenzivně diskutovalo ve výborech a v trialogu, a došlo k jeho významným úpravám. Vyjednaná kompromisní verze nakonec získala širokou podporu Výboru pro životní prostředí.
NRL se setkal s širokým přijetím ze strany občanské společnosti a vědecké komunity. Již v roce 2022 požadovalo 49 odborných organizací přijetí ambiciózní verze tohoto zákona (
http://tinyurl.com/mva45vy3). V roce 2023 více než 6000 evropských vědců podepsalo dopis/petici podporující NRL a společně vyvracelo dezinformace šířené ve veřejné diskusi (
https://zenodo.org/records/8128624). Znepokojuje nás však, že krátce před nadcházejícím hlasováním v Evropském parlamentu dochází opět k pokusům o diskreditaci NRL a využití současných protestů zemědělců k lobbingu proti přijetí tohoto zákona. Přitom NRL představuje klíčovou příležitost, jak zlepšit stav české krajiny a zajistit dlouhodobou perspektivu pro české zemědělství. Současně, dle našeho mínění, NRL nepředstavuje žádné ohrožení pro potravinovou bezpečnost ČR, jelikož naše současná rostlinná produkce vysoce překračuje potřeby ČR. A to i za situace, kdy se na 15 % orné půdy pěstují biopaliva a značná část bývalé orné půdy v méně úrodných oblastech je zatravněna.
V článku nedávno publikovaném v respektovaném vědeckém časopise Science byly analyzovány silné stránky NRL a výzvy, kterým čelí. Věříme, že i tento článek (v příloze tohoto dopisu) Vás přesvědčí k hlasování pro NRL.
Podle výše zmíněné analýzy NRL významně pomůže:
– chránit přírodní dědictví EU a zvrátit pokračující ztrátu biologické rozmanitosti v Evropě
– účinněji naplňovat existující směrnice a politiky EU (např. rámcovou směrnici o vodách, směrnici o strategii pro mořské prostředí, strategii biologické rozmanitosti a společnou zemědělskou politiku)
– posílit vazby mezi ochranou přírody a uživateli půdy (zemědělství, lesnictví, rybolov)
– zvýšit odolnost evropských ekosystémů vůči změně klimatu, a tím zajistit budoucí perspektivu venkovských, ale i městských oblastí
– poskytnout vzor pro moderní a udržitelnou ochranu přírody, který může sloužit jako příklad dobré praxe po celém světě
NRL se může stát příkladem úspěšného projektu, který bude do budoucna formovat společnou identitu EU. Pozitivní dopady NRL se mohou promítnout i do dalších oblastí v existující legislativě EU, jejichž naplňování bylo dosud méně úspěšné. V situaci, kdy ekosystémy zůstanou ve špatném stavu a bude chybět plán pro jejich obnovu, lze v budoucnu očekávat žaloby směřující na samotnou Českou republiku i celou EU, kde občané budou žádat zajištění svých lidských práv a plnění existujících mezinárodních dohod (viz např.
https://www.klimazaloba.cz/). S ohledem na to Vás prosíme a žádáme, abyste na konci února hlasovala pro přijetí NRL.
doc. Ing. Michal Knapp, Ph.D.
Ing. Kateřina Černý Pixová, Ph.D.
Mgr. Jakub Straka, Ph.D.
prof. Ing. Mgr. Jan Frouz, CSc.
prof. RNDr. Jakub Hruška,CSc.
prof. RNDr. Ing. Michal V. Marek, DrSc.
+ ca. 300 dalších českých vědců
Text vznikl ve spolupráci s prof. RNDr. Jakubem Hruškou, CSc., členem Akademické rady TOPAZ
