Přímé a nepřímé dopady globálního oteplování ukazují, že musíme opět zintenzivnit snahy o ekologické vnímání našeho prostředí a klást důraz na vitalitu udržitelného rozvoje, který je základem našeho přežití. Udržitelný rozvoj spojuje ekonomické, sociální a ekologické faktory, které společně vytváří odpovědný přístup k naší současnosti a budoucnosti. Největší vliv na současnou podobu české politiky životního prostředí měl vstup do EU v roce 2004, ale tak další mezinárodní závazky a dohody. Celá politika dlouhodobě strádá kvůli několika vzájemně propojeným problémům: silná byrokracie, roztříštěnost, relativně malá koordinace s ostatními sektory, konflikt zájmů, převažující extenzívní přístup, nekonzistentnost a podfinancovanost. Správné nastavení české politiky životního prostředí vyžaduje silnější napojení na ostatní sektorové politiky jako je energetika, průmysl, zemědělství, doprava, ale i zahraniční politika.
