Česká zahraniční politika by měla podporovat demokratizaci a respekt k lidským právům jako jednu ze svých hlavních ideových linií. To se týká i jejího postoje k událostem v Bělorusku, Turecku a Ukrajině, které leží na hranici Evropské unie a představují pro ni riziko i příležitost. Diskuse s názvem Lidskoprávní dimenze zahraniční politiky vůči Bělorusku, Ukrajině a Turecku se konala 16. 12. 2021 ve spolupráci Knihovny Václava Havla s politickým institutem TOPAZ a think tankem Evropské lidové strany, WMCES.
Na diskusi vystoupil doc. Petr Hlaváček, historik, filozof a publicista, zakladatel a koordinátor Collegium Europaeum, výzkumné skupiny pro dějiny evropského myšlení FF UK & FLÚ AV ČR v Praze. Dalším hostem byl Jolyon Naegele, bývalý novinář a politický analytik, redaktor československého vysílání Hlasu Ameriky, který v roce 89 pokrýval revoluce v regionu včetně Československa , působil ale i na Ukrajině, v Bělorusku a Turecku. Posledním hostem a zároveň moderátorkou debaty byla Lucie Tungul, odbornice na Turecko, vedoucí výzkumu politického institutu TOPAZ a odborná asistentka na Právnícké fakultě Univerzity Palackého.
Všichni tři řečníci se zabývali současnou situací v Turecku, Ukrajině a Bělorusku, kterou dali do kontextu vývoje těchto zemí v době studené války a v odobí po pádu Sovětského svazu. Zastavli se u otázek jejich komplikované minulosti, rozpocené identity, i výhod a nevýhod multivektorové zahraniční politiky, která reaguje mimo jiné na ruskou rozpínavost. Diskutující se také věnovali problematice vztahů těchto zemí s Evropou, jejich vazbám na Česko a možnostem budoucí české zahraniční politiky, která by důrazem na lidskoprávní otázku mohla podpořit demokratické síly ve všech třech těchto zemích.
Celý záznam k vidění zde: https://youtu.be/OlVEz6mtSPM
