Herndon: Biotechnologie: boj o DNA a světovou dominanci

24. 7. 2025

Úvod / Aktuality / Herndon: Biotechnologie: boj o DNA a světovou dominanci

Následující text napsal Jack Herndon pro naši publikaci Jak ubránit demokracii v době digitalizace

Shrnutí: Biotechnologie představují novou oblast technologického soupeření. Mají široké uplatnění, včetně duálního a vojenského využití. Nesou s sebou také hluboké morální a etické důsledky. Země, která ovládne trh s biotechnologiemi, určí, jaká pravidla a normy budeme pro tyto technologie používat. Čínská lidová republika (ČLR) se od roku 2016 na biotechnologie zaměřuje a chce se stát biotechnologickou supervelmocí. K rozšíření kapacit v oblasti genomického sekvenování hojně využívá státní podporu. Zároveň shromažďuje genomická data z celého světa. Čínská strategie vojenské a civilní fúze a její využití biotechnologií pro národní zpravodajské služby přináší riziko, že data a kapitál z demokratických zemí pomohou Číně vyvíjet biotechnologie s vojenským využitím. Demokratické státy musí urychleně jednat a řešit čínské netržní praktiky, posílit ochranu genomických dat a zabránit tomu, aby jejich veřejné prostředky napomáhaly růstu biotechnologických společností v ČLR.

Klíčová slova: biotechnologie; BGI; genomika; technologická soutěž; USA-Čína

Úvod

Ve svém úvodním projevu na zasedání Výboru pro Čínu pozvedl člen výboru Raja Krishnamoorti velký plakát Kapitána Ameriky a řekl, že Čína vyvíjí „supervojáky“ (Select Committee on the Chinese Communist Party 2024). Je snadné kritizovat politiku USA vůči Číně a označit ji za alarmistickou. Umělá inteligence se ale vyvíjí tak rychle, že v kombinaci s hlubším pochopením lidského genomu se vývoj biotechnologií pro vojenské účely (říkejme tomu z nedostatku vhodnějšího výrazu „supervojáci“) nezdá nemožný.

Biotechnologie se v současnosti nacházejí na prahu zásadního zlomu, kdy nejnovější pokroky v oblasti umělé inteligence vytvářejí podmínky pro jejich rychlý rozvoj a zároveň rozšiřují možnosti jejich ekonomického i vojenského využití. Stávají se tak novým bojištěm technologické rivality mezi Spojenými státy a Čínou, ústředním bodem eskalující obchodní války (MOFCOM 2025) a klíčovým předmětem zájmu v oblasti národní bezpečnosti (National Counterintelligence and Security Center 2021).

Nejde však pouze o hospodářské a mocenské soupeření. Biotechnologie zasahují do samotných základů života a jejich využívání s sebou nese zásadní etické a morální otázky. Stát či státy, které v tomto technologickém závodě získají převahu, budou mít zásadní vliv na formování pravidel a norem, jimiž se budoucí používání těchto technologií bude řídit.

Čína usiluje o to stát se „biotechnologickou velmocí” (生物技术强国) (Ministry of Science and Tecnology of the People’s Republic of China 2017) přičemž některé z používaných metod vyvolávají značné znepokojení. Mezi ně patří například vynucený sběr genetických dat od příslušníků utlačovaných etnických menšin v Číně (Hawkins 2023) či shromažďování genetických informací od nic netušících těhotných žen po celém světě (Needham a Baldwin 2021). Zvlášť alarmující je, že někteří čínští vojenští stratégové zvažují potenciál tzv. „etnicky specifických genetických útoků“ (Kania a VornDick 2019).

Čína na poli biotechnologií usiluje o to, aby prohloubila strategickou závislost konkurentů a získala nové možnosti ekonomického nátlaku. Již dnes dominuje výrobě farmaceutických přísad (U.S.-China Economic and Security Review Commission 2019) a zajistila si celosvětové dodávky primátů, kteří jsou nezbytní pro schválení jakéhokoli nového léku ke komerčnímu použití (National Association for Biomedical Research 2021; Boggan 2021). Peking učinil z genomiky národní prioritu a považuje genetická data za hnací sílu pro vývoj nových biotechnologických aplikací, podobně jako jsou data hnací silou pro vývoj systémů umělé inteligence. Vybudoval největší úložiště genetických dat na světě a posílil mezinárodní zapojení svých předním obchodních společností s cílem shromažďovat nebo získávat zahraniční data (Puglisi a Rask 2024).

Demokratické státy si nemohou dovolit tuto technologickou soutěž prohrát. Vzhledem k tomu, že čínská vláda se neřídí hodnotami osobní svobody, individuálních práv ani lidské důstojnosti, nelze očekávat, že se při využívání biotechnologií bude omezovat liberálními normami. Demokratické země proto musí výrazně urychlit rozvoj vlastního biotechnologického sektoru a zároveň aktivně čelit snahám ČLR o globální dominanci v této oblasti.

Zvláštní pozornost by měla být věnována genomice, která představuje klíčový vstupní bod a zároveň potenciální úzké hrdlo biotechnologického pokroku. Je nezbytné soustředit úsilí právě na tuto oblast ještě dříve, než si čínské společnosti upevní své postavení na globálním trhu do té míry, že jej již nebude možné efektivně zpochybnit (Puglisi a Rask 2024).

Vláda Spojených států již podnikla zásadní kroky na podporu domácího biotechnologického sektoru (Office of Science and Technology Policy 2024) a současně omezila přístup k americkým technologiím společnostem se sídlem v ČLR, případně v čínském vlastnictví (Bureau of Industry and Security 2023). Navrhla další opatření, která by měla omezit působení čínských firem na území Spojených států, včetně jejich přístupu k veřejným finančním zdrojům (H.R. 8333 2024) a genetickým údajům amerických občanů (U.S. Congress. Senate, 2023). Spojené státy navíc výslovně identifikovaly vývoj biotechnologií v Číně jako potenciální hrozbu pro americkou národní bezpečnost a podnikají konkrétní kroky k urychlení vývoje a integrace biotechnologií do systému národní obrany (National Security Commission on Emerging Biotechnology 2024; National Counterintelligence and Security Center 2021).

Navzdory zdokumentovaným případům shromažďování genetických údajů od těhotných žen (Needham a Baldwin 2021), sekvenování genomu obyvatelstva Maďarska (BGI Genomics 2022) či rozsáhlého poskytování evropských genetických dat společnostem, u nichž je doložena spolupráce s čínskou Lidovou osvobozeneckou armádou (LOA) (Cheung, Hope, a Mattis 2024), zůstává evropská diskuse primárně zaměřena na ekonomické otázky (European Commission 2024a). Řešení bezpečnostních hrozeb často naráží na administrativní bariéry a nedostatek politické koordinace.

Evropská unie musí urychlit svou průmyslovou politiku a aktivněji reagovat na čínské netržní praktiky, zejména pokud jde o sběr genetických dat občanů EU. K tomu bude zapotřebí koordinované úsilí na úrovni EU i jednotlivých členských států.

Co jsou biotechnologie

Ačkoli jsou biotechnologie často vnímány jako vysoce moderní obor, jejich základy sahají tisíce let do minulosti – příkladem může být tradiční výroba piva. Co je však nového, je míra, v jaké dnes dokážeme biologické procesy nejen ovlivňovat, ale také je navrhovat a vytvářet, a to v široké škále aplikací od zdravotnictví až po oblast obrany. Středobodem současného výzkumu je genomika – studium struktury, funkce a exprese genů. Podobně jako vývoj umělé inteligence je i genomický výzkum silně závislý na přístupu k rozsáhlým datovým souborům. Sběr a analýza genetických informací umožňují průlomové objevy v oblasti personalizované medicíny i biologické bezpečnosti. Právě propojení umělé inteligence a biotechnologií (tzv. AIxBIO) významně urychluje vývoj v těchto oblastech a činí z genomiky strategickou doménu mezinárodní konkurence s významnými dopady na ekonomiku, zdravotnictví i národní bezpečnost.

Genomika představuje klíčovou oblast biotechnologií, protože vědcům umožňuje dešifrovat základní stavební kameny života. Tato schopnost otevírá prostor pro inovace v medicíně, zemědělství i syntetické biologii. Středobodem genomiky je genetické sekvenování – proces, jehož cílem je přečíst strukturu DNA nebo RNA a získat tak poznatky o fungování, vývoji a interakci genů s prostředím. Genetické sekvenování slouží jako vstupní brána k zásadním vědeckým objevům – od identifikace genetických markerů pro včasnou diagnostiku onemocnění až po inženýrské úpravy mikroorganismů pro účely produkce biopaliv. Díky těmto aplikacím má genomika zásadní význam pro vývoj technologií, které mohou transformovat celé průmyslové sektory i systémy zdravotní péče.

Čínské biotechnologické ambice a strategie

Někteří představitelé Čínské komunistické strany se domnívají, že dominance biotechnologického průmyslu vydláždí ČLR cestu k převaze ve 21.^.století: „Tak jako Evropa získala v 19. století převahu díky průmyslu a Spojené státy ve 20. století díky informačních technologiím, tak Čína ve 21. století zvítězí díky biologii“ (Carlson a Wehbring 2020). Čína se této příležitosti chopila v roce 2016, kdy zařadila rozvoj biotechnologií do své 13. pětiletky (State Council of the People’s Republic of China 2016). Peking se zaměřil na oblast genomiky, konkrétně na studium způsobu kódování a exprese genů. Stát, který v oblasti genomiky získá dominantní postavení, bude schopen „řídit vývoj lékařských technologií nové generace, určovat standardy a normy výzkumu a budoucí využití genomiky“ (Puglisi a Rask 2024).

S cílem uspokojit potřeby svých datově náročných projektů ČLR výrazně rozšířila národní kapacity v oblasti technologií a služeb genetického sekvenování (Schuerger a Puglisi 2024). Významnou roli v tomto úsilí sehrál rozvoj Pekingského genomického institutu (Beijing Genomics Institute, BGI), jehož mezinárodní expanze v posledních letech výrazně akcelerovala (Puglisi a Rask 2024; BGI Genomics 2024a). Podle dostupných údajů je BGI „předním světovým poskytovatelem integrovaných řešení v oblasti precizní medicíny“, který aktuálně nabízí své služby ve více než 100 zemích a spolupracuje s více než 2 300 zdravotnickými zařízeními (BGI Genomics 2025a). Trajektorie růstu skupiny BGI vykazuje podobnosti s vývojem společnosti Huawei – v obou případech sehrála klíčovou roli masivní státní podpora, jež umožnila nejprve konsolidaci domácího trhu a následně expanzi na globální úroveň (Puglisi a Rask 2024).

Zatímco příjmy z mezinárodních operací BGI stále tvoří pouze malou část celkového obratu a na trhu nadále působí konkurenceschopné americké a evropské společnosti, vysoká míra státní podpory představuje riziko. Existuje obava, že BGI může prostřednictvím netržních či nekalých praktik ohrozit férovou hospodářskou soutěž, znevýhodnit své konkurenty a ztížit vstup novým subjektům na globální trh.

Obavy z netržních praktik a ekonomického nátlaku

Čínská lidová republika v řadě strategických odvětví rozvíjí hospodářské závislosti prostřednictvím rozsáhlé státní podpory, čímž oslabuje mezinárodní konkurenci a vytváří podmínky pro vznik strukturální závislosti ostatních států (IRI 2024). Tato strategie umožňuje Číně nejen prohlubovat svůj globální ekonomický vliv, ale také se chránit před případnými hospodářskými sankcemi – takový krok by totiž mohl vážně narušit fungování celosvětových dodavatelských řetězců. Příkladem může být čínská dominance ve zpracování vzácných nerostů nezbytných pro výrobu solárních panelů, baterií či polovodičových komponent, jako jsou germanium a galium. Podobná závislost se ukázala během pandemie COVID-19, kdy ČLR zaujímala vedoucí postavení v produkci farmaceutických složek (U.S.-China Economic and Security Review Commission 2019) a zdravotnického materiálu. Na mezinárodní kritiku tehdy reagovala hrozbou přerušení dodávek (Buncombe 2020).

Kromě těchto známých oblastí ČLR ovládá i méně viditelné, ale klíčové segmenty vědecko-výzkumné infrastruktury – například trh s laboratorními primáty nezbytnými pro preklinické testování nových léčiv. Rozhodnutí o zákazu vývozu volně žijících zvířat, oficiálně přijaté jako opatření proti šíření COVID-19 (Xinhua News Agency 2020), přimělo řadu mezinárodních firem k relokaci experimentálního výzkumu přímo na území Číny (Boggan 2021; National Association for Biomedical Research 2021). Tento krok může otevřít prostor pro vynucený přenos duševního vlastnictví nebo cílenou průmyslovou špionáž. Obdobná strategie se může uplatnit i v oblasti genetického sekvenování. Získá-li Čína dominantní postavení v tomto klíčovém segmentu bioekonomiky, může se stát globálním arbitrem přístupu k biologickým datům, a tím i rozhodujícím aktérem při formování pravidel budoucího vývoje v oblasti biotechnologií. Jak upozorňují Puglisi a Rask (2024), „pokud se světové výzkumné instituce spoléhají při sekvenování na čínské společnosti, poskytují čínským subjektům – a potažmo i čínské vládě – přístup nejen k celosvětovým genomickým datům, ale také ke globálnímu biotechnologickému výzkumu“. Tento vývoj podle autorů ohrožuje samotné základy biotechnologického pokroku, neboť vytváří reálné riziko zcizení, zneužití a manipulace s duševním vlastnictvím.

Normotvorná síla

Konkurence v oblasti biotechnologií má významné morální a etické důsledky. Řečeno slovy Dr. Jasona Kellyho ze společnosti Gingko Bioworks: „technologie nejsou neutrální. Naše hodnoty a předsudky jsou přeneseny do technologií, které vytváříme, do programů, které používáme, a do způsobů, jakými řešíme problémy. Naše přesvědčení se odráží v rozhodnutích, jak řešit nejdůležitější problémy a jak pečlivě přistupovat k našim současným i budoucím projektům a partnerům“ (Kelly 2024).

Je nutné se ptát, jaké důsledky by mělo, kdyby prvenství v oblasti biotechnologií, jež potenciálně umožňují přepisování a přeprogramování genetického kódu lidstva, získala země s autoritářským režimem, deklarovaně ateistická a dlouhodobě kritizovaná za porušování lidských práv. ČLR má ve své novodobé historii doložené případy nucených potratů (Chai 2011), sterilizací (Zenz 2020) a rétoriky zaměřené na „zvyšování kvality populace“ (NDRC 2021),[1] což vyvolává legitimní obavy z možného zneužití biotechnologií k eugenickým nebo represivním účelům. Komunistická strana Číny sice oficiálně prohlašuje, že „demokracie“, „svoboda“, „rovnost“ a „spravedlnost“ tvoří základ tzv. dvanácti socialistických hodnot (China Daily 2012), v praxi jsou tyto principy podřízeny politickému cíli stranického vedení – „národní obrodě“. V tomto kontextu je třeba kriticky zvažovat, zda a jak může takový režim zajistit mezinárodně přijatelný rámec pro etické využívání biotechnologií a zda jeho předpokládané hodnotové zakotvení skutečně nabízí záruky proti jejich zneužití.

Porušování lidských práv

Určité náznaky toho, jakými hodnotami se ČLR může při používání biotechnologií řídit, jsou patrné z jejího zájmu o shromažďování dat. Vláda sbírá genetické údaje od etnických menšin, které jsou vystaveny režimu celoplošného sledování a hromadné internace (Human Rights Watch 2017). BGI shromáždila v oblasti Sin-ťiangu až 18 milionů vzorků genetických dat.[2] Sběr genetických údajů byl údajně prováděn kvůli boji proti terorismu, protože v určitých případech pomohl identifikovat podezřelé osoby. Boj proti terorismu byl pro vládu ČLR ospravedlněním rozsáhlé „převýchovné“ kampaně, při níž byl uvězněn více než milion etnických Ujgurů, kteří byli podrobeni nuceným pracím a nuceným potratům (Mendick 2019). Vláda zosnovala pokles porodnosti ujgurského etnika (Zenz 2020).

Shromažďování dat a obcházení předpisů

Čínské genomické společnosti shromažďují genetická data z celého světa. Společnost BGI koupila v roce 2012 společnost Complete Genomics (prodej prošel přezkumem CFIUS[3]), čímž získala obrovské množství amerických genomických dat (U.S. Securities and Exchange Commission 2012). Wuxi NextCODE, pobočka společnosti Wuxi Apptec, která dlouhodobě spolupracuje s čínskou armádou (Cheung, Hope a Mattis 2024), koupila v roce 2018 společnost Genomics Medicine Ireland (GMI) a získala data „stovek tisíc“ irských vzorků DNA (Keenan 2018). Během pandemie COVID-19 společnost BGI získala v mnoha zemích zázemí tím, že vybudovala přenosné laboratoře zvané fire-eye labs (火眼), které měly doplnit místní testovací kapacity (Dou a Cadell 2023). V roce 2023 byly provozovány laboratoře Fire-Eye ve více než 20 zemích na čtyřech kontinentech (BGI Genomics 2024b).Technologie používané v těchto laboratořích jsou schopny sekvenovat i genetický kód člověka.

Více než osm milionů žen po celém světě si nechalo udělat levný prenatální test BGI (Non-Invasive Fetal TrisomY, NIFTY), který se nyní prodává ve více než 100 zemích světa včetně EU (Needham a Baldwin 2021; BGI Genomics 2025c). Na místě odebrané vzorky krve jsou zaslány do zařízení BGI, kde jsou zpracovány (BGI Genomics 2025b). Přebytečné vzorky krve se skladují a znovu analyzují (Needham a Baldwin 2021). Podle agentury Reuters jsou z odebraných vzorků získávány také genetické informace o matce. Její osobní údaje a údaje takto získané z prenatálních testů jsou uloženy v genové databázi, kterou financuje vláda ČLR. Navzdory prohlášením, že databanka neschraňuje informace o ženách ze zemí mimo pevninskou Čínu, agentura Reuters zjistila, že genetické údaje žen, které podstoupily test NIFTY ze zemí mimo ČLR, byly také archivovány ve vládou financované Čínské národní genové bance.

I v případech, kdy se nejedná o přímou spolupráci s BGI, jsou při užívání jejích zařízení a služeb poskytována citlivá data třetím stranám v ČLR. V rámci projektu Genomická mapa bylo v Polsku sekvenování DNA zadáno společnosti Central Europe Genomics Center se sídlem v Bialystocku, která použila technologii společnosti BGI. Polská akademie věd odhaduje, že „v laboratořích na Dálném východě se může nacházet až 100 000 kompletních polských genomů.“ Společnost BGI tvrdí, že osobní údaje jsou klientem odstraněny před odesláním vzorků do společnosti BGI a tyto vzorky jsou sekvenovány lokálně (BGI Group 2024).

Obrázek 1 Průběh testování metodou NIFTY

Zdroj: (BGI Genomics 2025c)

Výzkum a vojenské aplikace s dvojím využitím

Sběr genetických vzorků za účelem odhalení patogenů nebo vrozených vad se sám o sobě zdá být neškodný. Na druhou stranu čínská strategie vojenské a civilní fúze (U.S. Department of State 2020) a čínský zákon o národních zpravodajských službách (中华人民共和国国家情报法) (China Law Translate 2017) otevírá dveře velmi nekalým způsobům využití shromážděných dat. Strategie vojensko-civilní fúze propojuje veřejný a soukromý sektor, aby umožnila vojenskou modernizaci Lidové osvobozenecké armády (LOA), která má ovládnout nadcházející vojenskou revolucí (Revolution in Military Affairs, RMA) (International Security Advisory Board 2024). To komplikuje všechny mezinárodní transakce s čínským soukromým sektorem, zejména pak ty, které nakládají s genomickými údaji, neboť všechny čínské subjekty jsou nuceny spolupracovat s čínskými zpravodajskými službami nebo přispívat k technologickému rozvoji čínské armády.

Pacienti sice podepisují souhlas se zpracováním genetických údajů a se zpracováním osobních údajů, avšak to nebrání tomu, aby se BGI řídila výše uvedenými čínskými vládními předpisy. Zásady ochrany osobních údajů na webových stránkách testu NIFTY uvádějí, že shromážděné údaje mohou být sdíleny, pokud jsou „bezprostředně důležité pro národní bezpečnost nebo bezpečnost národní obrany“ v Číně (Needham a Baldwin 2021). Společnost BGI tvrdí, že vláda ČLR nikdy nepožadovala přístup k jejím údajům, ale v konečném důsledku je BG povinna dodržovat zákon o státní zpravodajské službě. V případě fúze vojenských a civilních dat navíc neexistuje žádná překážka, která by zabránila tomu, aby se pokrok dosažený využitím legálně shromážděných genomických dat nepřenesl do vývoje technologií s vojenským využitím. Společnost BGI s čínskou armádou běžně spolupracuje. Ve spolupráci s armádou provedla desítky studií a pomohla vyvinout léčbu ztráty sluchu a výškové nemoci u čínských vojáků (Needham a Baldwin 2021). Podle agentury Reuters společnost BGI použila v jedné studii k opětovné analýze údajů NIFTY vojenský superpočítač.

Pokud toto není dostatečný důvod k obavám, čínští vojenští stratégové otevřeně uvažují o „biologii jako doméně vojenského soupeření“, zatímco učebnice vydané Národní obrannou univerzitou ČLR se zabývají možnostmi a důsledky „konkrétních etnických genetických útoků“ (Kania a VornDick 2019). Podle zprávy vlády USA se ČLR nepřestává angažovat v aktivitách spojených s potenciálním využitím biologických zbraní (U.S. Department of State 2020). Kromě toho „Spojené státy nemohou s jistotou říci, že ČLR plní své závazky vyplývající z Úmluvy o zákazu chemických zbraní, a to kvůli obavám souvisejícím s výzkumem látek na bázi léčiv (pharmaceutical-based agents, PBA) a toxinů, které mohou být použity pro dvojí účely“ (U.S. Department of Defense 2023).

Reakce USA: Zrychlení tempa a omezení čínského vlivu

Spojené státy považují rostoucí čínský vliv v oblasti biotechnologií za stupňující se hrozbu. Úřad ředitele národních zpravodajských služeb uvádí, že „Čína nyní konkuruje Spojeným státům ve vybavení pro sekvenování DNA a v některých oblastech základního výzkumu. Velký objem genetických dat potenciálně předurčuje Peking k tomu, aby zaujal vedoucí postavení v oblasti precizní medicíny a aplikace zemědělských biotechnologií“ (Office of the Director of National Intelligence 2024).

Americká strategie reaguje na tuto výzvu podobným způsobem, jaký byl uplatněn v oblasti polovodičů – kombinací akcelerace domácího technologického rozvoje a cíleného omezení čínského vlivu. Tento přístup, stručně charakterizovaný jako „zrychlit a současně oslabit protivníka“, zahrnuje stimulační opatření podporující americkou bioekonomiku a zároveň kroky, které brání růstu čínských biotechnologických společností tím, že omezují jejich přístup ke kapitálu, klíčovým technologiím a datovým zdrojům. Tento přístup není výsledkem jediné politické linie, ale tvoří jej soubor provázaných iniciativ federální vlády, Kongresu i státních zákonodárných sborů, které společně tvoří základ komplexní strategie k zajištění americké konkurenceschopnosti a bezpečnosti v oblasti biotechnologií.

Zrychlení tempa

Americká exekutiva přijala opatření, která mají zvýšit povědomí veřejnosti o čínských snahách shromažďovat genetické údaje občanů USA a stimulovat růst bioekonomiky Spojených států (National Counterintelligence and Security Center 2021). Záměr zvýšit americkou konkurenceschopnost v oblasti biotechnologií, a to zejména ve vztahu k Číně, Bidenova administrativa deklarovala výnosem 14081 (Executive Order 14081 2022). Tento výnos klade důraz na zabezpečení dodavatelských řetězců, zavedení mezinárodních biotechnologických standardů a snížení závislosti na zahraniční výrobě bioproduktů. Kromě toho výnos ukládá federálním agenturám povinnost investovat do výzkumu a vývoje, zlepšit regulační procesy a posílit dodavatelské řetězce s cílem snížit závislost na zahraniční biotechnologické výrobě. V návaznosti na tento výnos federální agentury vyčlenily více než 2 miliardy dolarů na výzkum a vývoj v oblasti biotechnologií, výrobní infrastrukturu a programy pro pracovní trh (The White House 2022).

V roce 2022 zřídil americký Senát Národní bezpečnostní komisi pro nové biotechnologie (National Security Commission on Emerging Biotechnology, NSCEB), jejímž cílem bylo analyzovat dopady rozvoje nových biotechnologií na národní bezpečnost Spojených států a formulovat doporučení pro posílení amerických kapacit v této oblasti (National Security Commission on Emerging Biotechnology 2024). Jednou ze slabin tohoto přístupu je skutečnost, že biotechnologie nejsou dosud formálně vymezeny jako samostatné hospodářské odvětví v rámci americké ekonomiky, což znemožňuje přesnější měření a srovnávání domácích kapacit s mezinárodní konkurencí (Highfill a Chambers 2023). NSCEB se podařilo do Zákona o národní obraně na fiskální rok 2025 zapracovat několik souvisejících ustanovení, například požadavek, aby exekutiva posoudila vývoj v ČLR a jeho dopady na bezpečnost Spojených států, a přidala nástroje pro využití biotechnologií a umělé inteligence (AIxBio) v oblasti obrany (National Security Commission on Emerging Biotechnology 2024).

Omezení čínského vlivu

Kongres a exekutiva Spojených států se v posledních letech intenzivně snaží zabránit tomu, aby se čínské subjekty dostaly k genomickým údajům amerických občanů, a zároveň omezit možnost, aby americký kapitál financoval růst čínských biotechnologických konkurentů. Ještě v předchozím desetiletí měly společnosti se sídlem v Čínské lidové republice přístup k rozsáhlému množství genetických dat amerických občanů (U.S. Securities and Exchange Commission 2012). Výbor pro zahraniční investice ve Spojených státech (Committee on Foreign Investment in the United States, CFIUS) získal v roce 2019 rozšířenou působnost, která se nově vztahovala i na „transakce, které mohou přímo či nepřímo zpřístupnit osobní identifikační údaje, genetické informace nebo jiné citlivé údaje občanů Spojených států cizím vládám nebo cizím osobám, které by tyto informace mohly zneužít způsobem, který by ohrožoval národní bezpečnost“ (National Security Commission on Emerging Biotechnology 2024). V roce 2022 Bidenova administrativa exekutivním výnosem dále posílila kontroly CFIUS. Zdá se, že tak učinila, aby se zaměřila na subjekty se sídlem v ČLR kvůli jejich „vazbám na třetí strany“ v souvislosti s vojensko-civilní fúzí. CFIUS také rozšířila kritéria hrozeb národní bezpečnosti (Executive Order 14083 2022). Následovaly další kroky, které měly zajistit, že ochrana genomických dat občanů USA bude dlouhodobá a zcela robustní (U.S. Congress, Senate 2023).

Výbor pro zahraniční investice ve Spojených státech (CFIUS) je oprávněn zvažovat, zda zahraniční investice do amerických společností, které zpracovávají citlivé údaje o amerických občanech – včetně zdravotních a biologických dat – nepochází od subjektu, jenž by mohl v důsledku takové transakce podniknout kroky ohrožující národní bezpečnost. Součástí posouzení je rovněž zohlednění případných vazeb zahraničního investora na třetí strany, které by mohly přispět ke vzniku bezpečnostního rizika. (Executive Order 14083 2022).

Skupina BGI a její dceřiné společnosti byly poprvé zařazeny na černou listinu[4] Ministerstva obchodu v březnu 2023 (Bureau of Industry and Security 2023) na základě „informací, které naznačují, že existuje vysoké riziko, že jimi prováděný sběr a analýza genetických údajů napomáhají monitorování a sledování ze strany čínské vlády, které bylo využíváno při represích etnických menšin v Číně. Tyto informace rovněž naznačují, že činnost těchto subjektů spojená se shromažďováním a analýzou genetických údajů představuje významné riziko zneužití pro čínské vojenské programy“ (Bureau of Industry and Security 2023). Zařazení na tento seznam výrazně omezuje přístup BGI a jejích dceřiných společností k americkým technologiím jako jsou sekvenátory, či software a jiné nástroje pro genomickou analýzu. Současná administrativa zvažuje, že zavede nová nebo rozšíří existující omezení pro americké investice do biotechnologií na území Číny, aby bylo zabráněno tomu, že americký kapitál usnadní rozvoj biotechnologických kapacit ČLR (The White House 2025).

Návrh zákona známý jako BIOSECURE Act, jehož poslední novelizace proběhla v květnu 2024, byl schválen Sněmovnou reprezentantů, avšak dosud neprošel Senátem (House of Representatives 2024). Tento legislativní návrh výslovně označil společnosti BGI Group a Wuxi Apptec za „subjekty vzbuzující obavy“ a omezil možnost použít státní prostředky k nákupu jejich zboží a služeb, a to jak přímo vládou, tak jakýmkoli subjektem, který v rámci vládní zakázky obdrží americké veřejné prostředky. Vzhledem k tomu, že vláda Spojených států představuje největšího plátce za zdravotnické služby v zemi – její podíl činí přibližně 32 % (Centers for Medicare & Medicaid Services 2024) – by měl návrh zákona dalekosáhlé důsledky pro celý zdravotnický sektor. Subjekty, které mají uzavřenou smlouvu se státem, by nemohly využívat zařízení ani služby poskytované firmami označenými za bezpečnostní hrozbu. Tímto způsobem by se zabránilo tomu, aby americký veřejný kapitál nepřímo podporoval růst a expanzi těchto společností na americkém trhu.

Ačkoli návrh zákona nebyl schválen Senátem před ukončením 118. zasedání Kongresu, vyvolal na trzích reakci vedoucí k odklonu kapitálu od problematických subjektů z Čínské lidové republiky. V prosinci 2024 společnost WuXi AppTec oznámila, že plánuje prodat část svých obchodních aktivit ve Spojených státech. Ve svém prohlášení uvedla, že „došlo ke zpoždění některých projektů nebo k jejich zrušení kvůli obavám klientů“ a že „návrh zákona způsobil, že společnost nezískala dostatek obchodních zakázek“ (Taylor 2024; WuXi AppTec Co. 2024) .

Peking nenechal zařazení na černou listinu a dopad tohoto legislativního návrhu bez povšimnutí – na čínský „seznam nespolehlivých subjektů“ zařadil americkou společnost Illumina. Jako oficiální důvod uvedl „porušení běžných tržních obchodních postupů“ a „přijetí diskriminačních opatření vůči čínským společnostem“. Shodou okolností tento krok Peking oznámil ve stejný den jako odvetná cla vůči Spojeným státům (MOFCOM 2025; State Council Tariff Commission 2025).

Jednotlivé státy USA mají široké pravomoci, jak tuto problematiku řešit. Zatímco za zahraniční politiku je primárně odpovědná federální vláda (podle doložky o nadřazenosti, tzv. Supremacy Clause), jednotlivé státy si v rámci svých výsadních pravomocí zachovávají značnou autonomii při regulaci zdravotní, bezpečnostní a sociální politiky. Vzhledem k absenci federální preempce – obzvláště když zákon BIOSECURE neprošel Senátem – mohou státy v zájmu ochrany veřejné bezpečnosti jednat rychleji než Kongres nebo federální vláda a v rámci své jurisdikce mohou omezit zadávání veřejných zakázek nebo používání genetických sekvenátorů od BGI (nebo jakéhokoli subjektu se sídlem v nepřátelské zemi nebo vlastněného cizím nepřátelským subjektem). Příkladem takového opatření je zákon přijatý ve státě Idaho, jehož cílem je zabránit praktikám nuceného odběru orgánů v Číně. Tento zákon zakazuje hrazení pojištění za zákroky, u nichž existuje podezření, že souvisejí s nedobrovolným odběrem orgánů, a zároveň zakazuje používání technologií a služeb sekvenování DNA poskytovaných „zahraničními nepřátelskými subjekty“ (Idaho Legislature 2024). Podobnou legislativu zavedla i Arizona (Arizona Legislature 2024).

Evropská unie a její členské země

Evropské unii není cizí politika, která má pomoci stimulovat růst kritických odvětví průmyslu. Biotechnologie jsou primárně vnímány jako příležitost, jak snížit závislost EU na fosilních palivech, a jako cesta k produkci obnovitelných zdrojů (European Commission 2024e). EU ví, že pro ČRL jsou biotechnologie prioritou, ale zatím nepřijala žádná přímá opatření, která by bránila čínské vládě v tom, aby si uzurpovala rozvoj biotechnologií tím, že podkope mezinárodní konkurenci v oblasti genetického sekvenování. Stejně tak zůstává omezená i evropská reakce na rizika spojená se shromažďováním genomických dat občanů EU. Evropská unie nicméně nezaostává ve snaze propagovat biotechnologie jako hnací motor ekonomického růstu. V rámci své strategie technologické suverenity označila biotechnologie za jednu z deseti kritických technologií nezbytných pro zajištění ekonomické bezpečnosti EU (European Commission 2023b; 2023a). Tyto požadavky tvoří základ pro vznik potencionálního evropského biotechnologického zákona v budoucnosti (European Commission 2024d).

Evropská unie a její členské země mají k dispozici několik ekonomických nástrojů, ale ani jeden z nich nebyl použit k tomu, aby zabránil Číně v nadvládě nad kritickými oblastmi biotechnologií. Abychom EU nekřivdili, musíme zmínit, že zahájila vyšetřování hned několika netržních praktik a následně uplatnila protiopatření. To jsme mohli zaznamenat v oblasti elektrických vozidel (European Commission 2024b), elektrokol (European Commission 2025c), lékařského zařízení (European Commission 2025b), biodieselu (European Commission 2025a) a několika dalších. Evropská strategie hospodářské bezpečnosti vyzdvihuje význam takzvaného protinátlakového nástroje (Anti-Coertion Instrument), který by měl být aplikován v boji proti ekonomickému nátlaku, jenž by mohl vzniknout v důsledku strategické závislosti na čínských biotechnologiích (European Council 2023).

Mechanismus kontroly zahraničních investic (Foreign Investment Screening), který prozatím chrání jen osobní údaje (Official Journal of the European Union L 79/1 2019), bude v rámci probíhající revize pravděpodobně rozšířen i na biotechnologie (European Parliament 2025). Kontrola přímých zahraničních investic se dotýká i otázek, které vyvstávají v souvislosti s aktivitami subjektů se sídlem v Číně, neboť posuzuje, „zda je daný zahraniční investor přímo či nepřímo ovládán vládou třetí země, včetně státních subjektů nebo ozbrojených sil, a to i prostřednictvím vlastnické struktury nebo významného financování” (Official Journal of the European Union L 79/1 2019). Vymáhání kontroly zahraničních investic je ale ponecháno členským zemím a v řadě případů byla prováděna nesystematicky (White & Case LLP 2024; European Commission 2025d). Současný návrh Evropské komise by rozšířil arzenál obchodních nástrojů EU, aby zabránil toku zboží a kapitálu do Číny tím, že by zlepšil kontrolu přímých zahraničních investic, harmonizoval kontroly vývozů zboží s duálním využitím, identifikoval rizika u odchozích investic a posílil bezpečnost výzkumu (European Commission 2024c).

Evropská unie zavedla řadu regulačních nástrojů zaměřených na ochranu genetických údajů svých občanů a na prevenci jejich zneužití. Mezi nejvýznamnější patří systém kontroly vývozu zboží s dvojím užitím (Official Journal of the European Union L 206/1 2021) a Obecné nařízení o ochraně osobních údajů – GDPR (European Union 2016). Tyto rámce společně vytvářejí přísný režim regulující vývoz genetických informací mimo EU, zejména pokud existuje riziko jejich využití pro vojenské účely, porušování lidských práv nebo narušení biologické bezpečnosti. Režim zboží dvojího užití ukládá povinnost získat vývozní licenci v případech, kdy existuje podezření, že by genetická data nebo s nimi spojené technologie mohly být využity k rozvoji biologických zbraní, špionáži nebo jiným neetickým činnostem. Zároveň uplatňuje široce pojatý princip předběžné opatrnosti při vývozu do tzv. vysoce rizikových destinací. Nařízení GDPR klasifikuje genetická data jako zvláštní kategorii osobních údajů, která podléhá zvláštní ochraně. Před jejich vývozem je vyžadován explicitní souhlas subjektu údajů, zajištění odpovídající úrovně ochrany v cílové zemi a přísné dodržení zásad evropského práva na ochranu osobních údajů. Tato opatření mají zabránit zneužití genetických informací k diskriminaci, neetickému nakládání nebo bezpečnostně rizikovým účelům.

Ani tato opatření však nejsou bez slabin. I legálně získaná data mohou být po jejich vývozu do Číny zneužita – neboť i soukromé subjekty v ČLR jsou podřízeny státním autoritám a mohou být donuceny spolupracovat s čínskou vládou, včetně vojensko-civilních struktur.

Závěr

Budoucnost biotechnologií – a tím i pravidla a standardy, které budou tuto oblast rámovat – by měly být formovány společnostmi a státy, jež sdílejí demokratické hodnoty a respekt k individuálním právům. Aby bylo tohoto cíle dosaženo, musí být hlavní pozornost věnována genomickému sekvenování, které představuje jak vstupní bránu, tak potenciální úzké hrdlo pro další biotechnologický rozvoj. Evropská unie a její členské státy si musí uvědomit, že pouhá snaha „běžet rychleji“ nebude dostačující, pokud se má předejít opakování scénáře známého z oblasti 5G technologií, kdy byla nutnost hledání alternativních dodavatelů vyvolána bezpečnostními obavami ohledně čínského vlivu. Biotechnologie a především služby spojené se sekvenováním DNA mají strategický význam, a jejich kontrola by neměla být ponechána aktérům, kteří nejsou ochotni dodržovat liberálně-demokratické normy.

K tomu, aby EU mohla hrát aktivní roli v této oblasti, je zapotřebí tří kroků. Za prvé, je nutné si plně uvědomit rizika spojená s dynamikou biotechnologického rozvoje v Číně, včetně netransparentních a netržních praktik. Za druhé, musí být přijata opatření omezující konsolidaci čínské dominance na globálním trhu s genetickým sekvenováním. Za třetí, je nezbytné omezit přístup strategických soupeřů k citlivým datům, která jsou klíčová pro vývoj nových technologií. Tímto způsobem lze současně chránit osobní údaje evropských občanů a zabránit využívání těchto dat společnostmi napojenými na čínský vojensko-průmyslový komplex a strategii vojensko-civilní fúze.

Doporučení

Systematicky vyhodnocovat rizika – některé členské země EU si uvědomují, že se Čína pokouší shromažďovat data legálními i nelegálními prostředky. Proces hodnocení rizik by měl explicitněji identifikovat problémy, které vyplývají z nedostatečného rozlišení mezi civilním a vojenským technologickým rozvojem, jež vyplývá z čínské strategie vojensko-civilní fúze, snah čínských firem jako je BGI sbírat po celém světě genetická data, číst úvahy čínských vojenských stratégů, pro které je „biologie doménou válečného úsilí.“ Občané by si měli uvědomovat rizika, která umožňují čínským firmám sekvenovat a analyzovat jejich genetické údaje. Dále by se do vyhodnocování rizik mělo včlenit hodnocení, zda můžeme čínským firmám věřit při zpracování citlivých osobních údajů v případě, že v konečném důsledku podléhají čínskému zákonu o národních zpravodajských službách.
Zaměřit se na čínské dotace – čínská ekonomická politika je založená na masivní síle, která brání vstupu nových subjektů na trh, podkopává pozici konkurentů a z čínských firem dělá jedinou možnou volbu. Když EU vyšetřuje dotační politiku, měla by se cíleně zaměřit na čínskou snahu urychlit růst čínských kapacit genomického sekvenování. Musí se tak stát dříve, než dosáhneme bodu zlomu a Čína pohltí nastupující trhy. Pokud by se nepodařilo zacílit na čínskou státní pomoc biotechnologickému průmyslu, vedlo by to k podobné situaci, jaká nastala u Huawei a 5G, kdy evropské a americké firmy nebyly schopné na světovém trhu konkurovat uměle nízkým cenám čínských společností. Čína by tak získala kontrolu nad vědeckými objevy sektoru biotechnologií.
Zavést přísnější omezení přístupu – z důvodu vysokého rizika zneužití genetických dat by měla být přijata politika nulové tolerance k nedůvěryhodným třetím stranám. Podobně jako se tomu děje ve státech USA, kde je to otázka zdraví a veřejné bezpečnosti, by měly mít jednotlivé členské státy EU kompetenci a kapacitu ovlivňovat konečnou podobu této politiky. Vlády jednotlivých členských států jsou největšími plátci výdajů na zdravotnictví a mohou ovlivnit chování trhu tím, že omezí využívání vládních prostředků na nákup nebo využívání technologií a služeb od čínských společností, které 1) nemohou kvůli čínským zákonům a politikám garantovat ochranu dat občanů a 2) mohou využívat údaje přímo nebo v sekundárním výzkumu pro projekty, na kterých se podílí čínská armáda.
Rozvíjet národní strategie – národní parlamenty by měly zřídit úřady podobné NSCEB, nebo poradní výbory vlády, které by vyhodnotily národní kapacity, navrhly politiku podpory rozvoje biotechnologií, a vyhodnotily rizika přicházející ze zahraničí. Pokud národní vlády tuto oblast opomíjejí, vznik parlamentních výborů by umožnil národním parlamentům, aby nastartovaly veřejnou diskusi, zlepšily celkové povědomí o této problematice a posunuly debatu o biotechnologie na přední místa veřejného zájmu.

Literatura:

Arizona Legislature. 2024. House Bill 2504: Forced Organ Harvesting; Insurance; Prohibition. Arizona State Legislature. https://legiscan.com/AZ/text/HB2504/2024.

BGI Genomics. 2022. “BGI Genomics and the University of Pécs Launch Joint Laboratory to Accelerate Access to Genetic Testing Applications.” BGI News, 2. prosince 2022. https://www.bgi.com/global/news/bgi-genomics-partners-with-university-of-pecs-to-accelerate-genetic-testing-applications-access.

———. 2024a. “BGI Genomics Unveils First Cutting-Edge Clinical Lab in Uruguay.” BGI News, 21. dubna 2024. https://www.bgi.com/global/news/bgi-genomics-unveils-first-cutting-edge-clinical-lab-in-uruguay.

———. 2024b. “Seeds of Hope in Latin America: Precision Medicine in Action.” BGI News, 1. července 2024. https://www.bgi.com/global/news/planting-seeds-of-hope-in-latam.

———. 2025a. “About BGI.” 2025. https://www.bgi.com/global/company/about-bgi.

———. 2025b. “‘Introduction to NIFTY®.’ The NIFTY Test: Non-Invasive Prenatal Testing (NIPT).” 2025. https://www.niftytest.com/introduction-to-nifty.

———. 2025c. “The NIFTY® Test: Non-Invasive Prenatal Testing (NIPT).” 2025. https://www.niftytest.com/.

BGI Group. 2024. “BGI Group Statement Regarding the So-Called ‘BIOSECURE Act.’” BGI News, 31. ledna 2024. https://en.genomics.cn/news-6880.html.

Boggan, Steve. 2021. “China’s Plan for Medical Domination.” UnHerd, 8. února 2021. https://unherd.com/2021/02/chinas-plan-for-medical-domination/.

Buncombe, Andrew. 2020. “The US and China in War of Words as Beijing Threatens to Halt Supply of Medicine Amid Coronavirus Crisis.” The Independent, 12. března 2020. https://www.independent.co.uk/news/world/americas/us-politics/coronavirus-china-us-drugs-trump-rubio-china-virus-xinhua-hell-epidemic-a9400811.html.

Bureau of Industry and Security, U.S. Department of Commerce (BIS). 2023. “Additions and Revisions of Entities to the Entity List.” 6. března 2023. https://www.federalregister.gov/d/2023-04558/p-7.

Carlson, Rob, a Rik Wehbring. 2020. “Two Worlds, Two Bioeconomies: The Impacts of Decoupling US–China Trade and Technology Transfer.” Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory. 2020. https://www.jhuapl.edu/assessing-us-china-technology-connections/dist/708755b762440d5a46b9bb5cbce356d9.pdf.

Centers for Medicare & Medicaid Services. 2024. “National Health Expenditure Fact Sheet.” 2024. https://www.cms.gov/data-research/statistics-trends-and-reports/national-health-expenditure-data/nhe-fact-sheet.

Chai, Ling. 2011. “Testimony of Chai Ling, Founder, All Girls Allowed.” 22. září 2011. https://chrissmith.house.gov/uploadedfiles/testimony_of_chai_ling.pdf.

Cheung, Sunny, Arran Hope, a Peter Mattis. 2024. “Red Genes: Assessing WuXi AppTec’s Ties to the Party-Army-State in China.” China Brief 24 (5).

China Daily. 2012. “Full Text of Hu’s Report at 18th Party Congress,” 18. listopadu 2012. https://www.chinadaily.com.cn/china/19thcpcnationalcongress/2012-11/18/content_29578562.htm.

China Law Translate. 2017. National Intelligence Law of the People’s Republic of China. https://www.chinalawtranslate.com/en/national-intelligence-law-of-the-p-r-c-2017/.

Davidson, Helen. 2023. “Academic Paper Based on Uyghur Genetic Data Retracted Over Ethical Concerns,” 29. prosince 2023. https://www.theguardian.com/world/2023/dec/29/academic-paper-uyghur-genetic-data-retracted-ethical-concerns.

Dou, Eva, a Cate Cadell. 2023. “China’s Gene Giant Harvests Data from Millions of Women.” The Washington Post, 28. února 2023. https://www.washingtonpost.com/world/interactive/2023/china-dna-sequencing-bgi-covid/.

European Commission. 2023a. “Commission Recommendation (EU) 2023/2113 of 3 October 2023 on Critical Technology Areas for the EU’s Economic Security for Further Risk Assessment with Member States.” Official Journal of the European Union L 2023/2113. 11. října 2023. https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/PDF/?uri=OJ:L_202302113.

———. 2023b. “Commission Recommends Risk Assessments in Four Critical Technology Areas.” 3. října 2023. https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/en/ip_23_4735.

———. 2024a. “Building the Future with Nature: Boosting Biotechnology and Sustainable Solutions.” Press Corner. 15. června 2024. https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/en/STATEMENT_24_1610.

———. 2024b. “Commission Imposes Provisional Duties on Battery Electric Vehicles from China.” 15. září 2024. https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/en/ip_24_3630.

———. 2024c. “Commission Proposes New Initiatives to Strengthen Economic Security.” 24. ledna 2024. https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/en/ip_24_363.

———. 2024d. “Political Guidelines for the Next European Commission 2024–2029.” 2024. https://commission.europa.eu/document/download/e6cd4328-673c-4e7a-8683-f63ffb2cf648_en?filename=Political%20Guidelines%202024-2029_EN.pdf.

———. 2025a. “Commission Protects EU Biodiesel Industry from Dumped Chinese Imports.” 11. února 2025. https://policy.trade.ec.europa.eu/news/commission-protects-eu-biodiesel-industry-dumped-chinese-imports-2025-02-11_en.

———. 2025b. “Discrimination in China’s Medical Devices Procurement Market.” 15. února 2025. https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/en/ip_25_252.

———. 2025c. “EU Extends Duties on Electric Bicycles from China.” 24. ledna 2025. https://policy.trade.ec.europa.eu/news/eu-extends-duties-electric-bicycles-china-2025-01-24_en.

———. 2025d. “List of Screening Mechanisms Notified by Member States.” 10. ledna 2025. https://circabc.europa.eu/ui/group/be8b568f-73f3-409c-b4a4-30acfcec5283/library/7e72cdb4-65d4-4eb1-910b-bed119c45d47/details?download=true.

European Commission, Directorate-General for Research and Innovation. 2024e. “Building the Future with Nature: Boosting Biotechnology and Biomanufacturing in the EU.” 3. března 2024. https://research-and-innovation.ec.europa.eu/document/download/47554adc-dffc-411b-8cd6-b52417514cb3_en.

European Council. 2023. “ST-10919-2023-INIT.” https://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-10919-2023-INIT/en/pdf.

European Parliament. 2025. “Revision of the Foreign Direct Investment (FDI) Screening Regulation.” European Parliament Legislative Train. Leden 2025. https://www.europarl.europa.eu/legislative-train/theme-an-economy-that-works-for-people/file-revision-of-the-fdi-screening-regulation.

European Union. 2016. “Regulation (EU) 2016/679 of the European Parliament and of the Council of 27 April 2016 on the Protection of Natural Persons with Regard to the Processing of Personal Data and on the Free Movement of Such Data (General Data Protection Regulation).” 2016. https://gdpr-info.eu/art-9-gdpr/.

Executive Order 14081. 2022. Advancing Biotechnology and Biomanufacturing Innovation for a Sustainable, Safe, and Secure American Bioeconomy. Federal Register 87. https://www.federalregister.gov/documents/2022/09/15/2022-20167/advancing-biotechnology-and-biomanufacturing-innovation-for-a-sustainable-safe-and-secure-american.

Executive Order 14083. 2022. Ensuring Robust Consideration of Evolving National Security Risks by the Committee on Foreign Investment in the United States. https://www.federalregister.gov/documents/2022/09/20/2022-20450/ensuring-robust-consideration-of-evolving-national-security-risks-by-the-committee-on-foreign.

Hawkins, Amy. 2023. “Academic Paper Based on Uyghur Genetic Data Retracted over Ethical Concerns.” Guardian, 29. prosince 2023. https://www.theguardian.com/world/2023/dec/29/academic-paper-uyghur-genetic-data-retracted-ethical-concerns.

Highfill, Tina, a Matthew Chambers. 2023. “Developing a National Measure of the Economic Contributions of the Bioeconomy.” https://www.bea.gov/system/files/papers/bea-bioeconomy-report.pdf.

House of Representatives. 2024. BIOSECURE Act. House of Representatives, U.S. Congress. https://www.congress.gov/bill/118th-congress/house-bill/8333.

Human Rights Watch. 2017. “China: Minority Region Collects DNA from Millions,” prosinec. https://www.hrw.org/news/2017/12/13/china-minority-region-collects-dna-millions.

Idaho Legislature. 2024. House Bill 670: Adds to Existing Law to Establish the End Organ Harvesting Act and to Prohibit Certain Genetic Technologies. Idaho Legislature. https://legislature.idaho.gov/sessioninfo/2024/legislation/h0670/.

International Security Advisory Board. 2024. “Report on Biotechnology in the People’s Republic of China’s Military-Civil Fusion Strategy.” https://www.state.gov/wp-content/uploads/2024/12/ISAB-Report-on-Biotechnology-in-the-PRC-MCF-Strategy_Final_Accessible.pdf.

IRI. 2024. “Bolstering Democratic Resilience to PRC Foreign Authoritarian Influence.” https://www.iri.org/resources/bolstering-democratic-resilience-to-prc-foreign-authoritarian-influence/.

Kania, Elsa B., a Wilson VornDick. 2019. “Weaponizing Biotech: How China’s Military Is Preparing for a ’New Domain of Warfare.” Defense One. 14. srpna 2019. https://www.defenseone.com/ideas/2019/08/chinas-military-pursuing-biotech/159167/.en.wikipedia.org+2defenseone.com+2en.wikipedia.org.

Keenan, Joseph. 2018. “WuXi NextCODE Acquires GMI as Part of $400M Genomics Research Push in Ireland.” Fierce Biotech. 29. listopadu 2018. https://www.fiercebiotech.com/cro/wuxinextcode-acquires-gmi-as-part-400m-genomics-research-push-ireland.

Kelly, Jason. 2024. “Written Testimony of Jason Kelly, Co-Founder and CEO, Ginkgo Bioworks.” 7. března. https://selectcommitteeontheccp.house.gov/sites/evo-subsites/selectcommitteeontheccp.house.gov/files/evo-media-document/Testimony%20-%20Jason%20Kelly%20-%20Ginkgo%20Bioworks%20-%20Hearing%20-%20March%207%202024%20%281%29.pdf.

Mendick, Robert. 2019. “China’s ‘Prison City’ Shows the Extent of Its Repression of Uighur Muslims.” Telegraph, 5. října 2019. https://apnews.com/article/china-prisons-uyghurs-religion-0dd1a31f9be29d32c584543af4698955.

Ministry of Science and Technology of the People’s Republic of China. 2017. “Notice on Strengthening the Management of Human Genetic Resources.” 24. května 2017. https://www.most.gov.cn/kjbgz/201705/t20170524_132924.html.

MOFCOM. 2025. “Announcement by the Unreliable Entity List Working Mechanism on Including U.S. PVH Group and Illumina, Inc. in the Unreliable Entity List.” Ministry of Commerce of the People’s Republic of China (MOFCOM). 4. února 2025. Ministry of Commerce of the People’s Republic of China (MOFCOM).

National Association for Biomedical Research. 2021. “The Implications of NHP Shortages for US Biomedical Research.” 9. února 2021. https://www.nabr.org/about-nabr/news/implications-nhp-shortages-us-biomedical-research.

National Counterintelligence and Security Center. 2021. “China’s Collection of Genomic and Other Healthcare Data from America: Risks to Privacy and U.S. Economic and National Security.” 2021. https://www.dni.gov/files/NCSC/documents/SafeguardingOurFuture/NCSC_China_Genomics_Fact_Sheet_2021revision20210203.pdf.

National Security Commission on Emerging Biotechnology. 2024. “ National Security Commission on Emerging Biotechnology Announces FY25 NDAA Biotechnology Provisions.” 18. prosince 2024. https://www.biotech.senate.gov/press-releases/national-security-commission-on-emerging-biotechnology-announces-fy25-ndaa-biotechnology-provisions/.

Needham, Kirsty, a Clare Baldwin. 2021. “China’s Gene Giant Harvests Data from Millions of Women.” Reuters, 7. července 2021. https://www.reuters.com/investigates/special-report/health-china-bgi-dna/.

Office of Science and Technology Policy. 2024. “Fact Sheet: Biden-Harris Administration’s Actions to Advance American Biotechnology and Biomanufacturing.” https://bidenwhitehouse.archives.gov/ostp/news-updates/2024/06/25/fact-sheet-biden-harris-administrations-actions-to-advance-american-biotechnology-and-biomanufacturing/.

Office of the Director of National Intelligence. 2024. “Annual Threat Assessment of the U.S. Intelligence Community.” 5. února 2024. https://www.dni.gov/files/ODNI/documents/assessments/ATA-2024-Unclassified-Report.pdf.

Official Journal of the European Union L 79/1. 2019. “Regulation (EU) 2019/452 of the European Parliament and of the Council of 19 March 2019 Establishing a Framework for the Screening of Foreign Direct Investments into the European Union.” European Union. 2019. https://eur-lex.europa.eu/eli/reg/2019/452/oj.

Official Journal of the European Union L 206/1. 2021. “Regulation (EU) 2021/821 of the European Parliament and of the Council of 20 May 2021 Setting Up a Union Regime for the Control of Exports, Brokering, Technical Assistance, Transit and Transfer of Dual-Use Items (Recast).” European Union. 2021. https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/PDF/?uri=OJ:L:2021:206:FULL&from=EN.

Plucinska, Joanna. 2021. “Exclusive: Polish Gene Project Moves to Drop Chinese Tech on Data Concerns.” Reuters, 22. září 2021. https://www.reuters.com/world/europe/exclusive-polish-gene-project-moves-drop-chinese-tech-data-concerns-2021-09-22/.

Puglisi, Anna, a Chryssa Rask. 2024. “China, Biotechnology, and BGI: How China’s Hybrid Economy Skews Competition.” Center for Security and Emerging Technology. Květen 2024. https://cset.georgetown.edu/publication/china-biotechnology-and-bgi/.

Schuerger, Caroline, a Anna Puglisi. 2024. “The Importance of Genomic Data for China’s Global Health Ambitions.” In Under the Microscope: China’s Evolving Biotechnology Ecosystem, edited by Rolland Nadège. Seattle: The National Bureau of Asian Research. https://www.nbr.org/wp-content/uploads/pdfs/publications/sr114_underthemicroscope_dec2024.pdf.

Select Committee on the Chinese Communist Party. 2024. “Hearing on the Growing Stakes of the Bioeconomy and American National Security.” Březen 7. https://selectcommitteeontheccp.house.gov/committee-activity/hearings/hearing-growing-stakes-bioeconomy-and-american-national-security.

State Council of the People’s Republic of China. 2016. “Outline of the 13th Five-Year Plan for the National Economic and Social Development of the People’s Republic of China.” 17. března 2016.

State Council Tariff Commission. 2025. “Announcement by the State Council Tariff Commission Regarding Additional Tariffs on Certain U.S. Imports.” 4. února 2025.

Taylor, Phil. 2024. “Amid Biosecure Act Speculation, WuXi AppTec Sells Unit.” Pharmaphorum, 27. prosince 2024. https://pharmaphorum.com/news/amid-biosecure-act-speculation-wuxi-apptec-sells-unit.

The White House. 2022. “FACT SHEET: The United States Announces New Investments and Resources to Advance President Biden’s National Biotechnology and Biomanufacturing Initiative.” Statements and Releases. 14. září 2022. https://bidenwhitehouse.archives.gov/briefing-room/statements-releases/2022/09/14/fact-sheet-the-united-states-announces-new-investments-and-resources-to-advance-president-bidens-national-biotechnology-and-biomanufacturing-initiative.

———. 2025. “Fact Sheet: President Donald J. Trump Encourages Foreign Investment While Protecting National Security.” 21. února 2025. https://www.whitehouse.gov/fact-sheets/2025/02/fact-sheet-president-donald-j-trump-encourages-foreign-investment-while-protecting-national-security/.

U.S. Congress. Senate. 2023. “Genomics Expenditures and National Security Enhancement Act of 2023.” 2023. https://www.congress.gov/bill/118th-congress/senate-bill/1827.

U.S. Department of Defense. 2023. “Military and Security Developments Involving the People’s Republic of China: Annual Report to Congress.” https://media.defense.gov/2023/Oct/19/2003323409/-1/-1/1/2023-MILITARY-AND-SECURITY-DEVELOPMENTS-INVOLVING-THE-PEOPLES-REPUBLIC-OF-CHINA.PDF.

U.S. Department of State. 2020. “What Is MCF One Pager.” Červen 2020. https://2017-2021.state.gov/wp-content/uploads/2020/06/What-is-MCF-One-Pager.pdf.

U.S. Securities and Exchange Commission. 2012. “Exhibit 99.A5Q: BGI-Shenzhen and Complete Genomics, Inc. Receive CFIUS Clearance for BGI-Shenzhen’s Proposed Acquisition of Complete Genomics, Inc.” EDGAR Database. 28. prosince 2012. https://www.sec.gov/Podcasty/edgar/data/1361103/000119312512518663/d459462dex99a5q.htm.

U.S.-China Economic and Security Review Commission. 2019. “Growing U.S. Reliance on China’s Biotech and Pharmaceutical Products.” November 2019.

White & Case LLP. 2024. “Foreign Direct Investment Reviews 2024: Poland.” 2024. https://www.whitecase.com/insight-our-thinking/foreign-direct-investment-reviews-2024-poland.

WuXi AppTec Co., Ltd. 2024. “2024 Third Quarterly Report.” 28. října 2024. https://officialsite-static.wuxiapptec.com/upload/2024_THIRD_QUARTERLY_REPORT_e66a02b345.pdf.

Xinhua News Agency. 2020. “China Suspends Wildlife Trade to Curb Novel Coronavirus.” 26. ledna 2020. http://www.xinhuanet.com/english/2020-01/26/c_138735496.htm.

Zenz, Adrian. 2020. “China Cuts Uighur Births with IUDs, Abortion, Sterilization.” Associated Press, 28. června 2020. https://apnews.com/article/ap-top-news-international-news-weekend-reads-china-health-269b3de1af34e17c1941a514f78d764c.

[1] Chapter 45 Implementation of the National Strategy for Actively Addressing Population Ageing.

[2] Přestože účast na sběru dat má být dobrovolná, jeden odborný časopis stáhl článek, v němž byly použity genetické údaje shromážděné v Sin-ťiangu, protože nesplňoval etické normy pro sběr dat (Davidson 2023).

[3] Výbor pro zahraniční investice ve Spojených státech (CFIUS) je meziresortní výbor, který je oprávněn přezkoumávat některé transakce zahrnující zahraniční investice ve Spojených státech a transakce s nemovitostmi prováděné zahraničními osobami s cílem zjistit vliv těchto transakcí na národní bezpečnost Spojených států. Pozn. ed.

[4] Tzv. entity list je černá listina zahraničních osob, subjektů nebo vlád, kterou vydává od roku 1997 Úřad průmyslu a bezpečnosti Ministerstva obchodu USA. Na subjekty v seznamu se vztahují licenční požadavky USA pro export nebo převod specifikovaných položek. Pozn. ed.

Celou kapitolu si můžete stáhnout zde:

Tato publikace je společným počinem think tanků Wilfried Martens Centre for European Studies, TOPAZ a Campus Tivoli. Tato publikace byla spolufinancována Evropským parlamentem. Wilfried Martens Centre for European Studies, Campus Tivoli, TOPAZ a Evropský parlament na sebe neberou žádnou odpovědnost za fakta či názory vyjádřené v této publikaci ani za akékoliv další využití informací v ní obsažených. Plná odpovědnost leží na autorech publikace.