Hefele: Generace extremistů? Hodnoty a politické postoje mladých lidí v Evropě

Následující text napsal politický ředitel Wilfried Martens Centre for European Studies Peter Hefele pro naši publikaci Jak ubránit demokracii v době digitalizace

Shrnutí: Nejnovější výzkumy upozorňují na rostoucí politickou polarizaci mladých voličů, zejména mladých mužů v Evropě a na americkém kontinentu. Evropské volby v roce 2024 odhalily, že mladí muži vykazují vzrůstající tendenci podporovat pravicově populistické strany, zatímco mladé ženy volí převážně liberální nebo levicové strany. Tento trend odráží širší hodnotový posun, kdy mladí muži tíhnou k tradičním ideálům a mají pocit odtrženosti od společnosti, zatímco mladé ženy se hlásí k pokrokovým a emancipovanějším hodnotám. Na mladé muže působí neúměrně více socioekonomické faktory, jako je příjmová nerovnost a strukturální změny v systémech vzdělávání a na trhu práce, což posiluje pocit, že zůstávají ve společnosti opomenuti. Průzkumy ukazují, že mladí lidé jsou ke své budoucnosti pesimističtí a mnozí z nich mají pocit, že nad svým životem ztrácí kontrolu. Pravicové populistické strany těchto nálad využívají a nabízejí jednoduché, dichotomické narativy „my versus oni“. Demokratické politické síly se snaží tuto specifickou výzvu řešit. Aby bylo možné tomuto trendu čelit, navrhujeme následující doporučení: adresně řešit ekonomické problémy, překonávat rozdíly ve vzdělání, zapojit mládež do politiky, podporovat rovnost žen a mužů a mezigenerační rovnost a posilovat ve společnosti hodnoty otevřenosti a soudržnosti. Cílem těchto opatření by měla být obnova důvěry a zamezení dalšího odcizování mladé generace od demokratických hodnot.

Klíčová slova: mladí lidé, Evropská unie, populismus, demokracie, generace

Úvod

Politologové a odborná veřejnost se začali detailněji zabývat politickými preferencemi a volebním chování mladých lidí, zejména mladých mužů, až poměrně nedávno (Sinus Jugendstudie 2024; Reeves 2022), ačkoliv psychologové a pedagogičtí odborníci již léta upozorňovali na to, že mladí lidé, a to nejen v západních zemích, čelí hlubokým problémům. Poslední tvrdou ránou pro ně byl Covid-19 (Hefele 2023). Když se mladí voliči po celé Evropě a v Americe začali hrnout k pravicově a levicově populistickým stranám, probudily se z letargie konečně už i politické elity.

Není však příliš zjednodušující označit přinejmenším část mladé generace za pravicové radikály? Proč mladí muži naslouchají svodům populistických stran? Proč si umírněné politické síly nedokázaly připustit dosah jedinečné kombinace obtíží, s nimiž se mladí lidé potýkají, a nabídnout jim přesvědčivá řešení? Následující text představuje empirická data o politických názorech a volebním chování mladých lidí v Evropě a současně rozebírá příčiny tohoto chování. V závěru se zabývá otázkou, zda je možná okamžitá náprava a co mohou umírněné demokratické strany udělat pro to, aby jim mladí lidé začali opět důvěřovat.

Temná realita

Poslední volby do Evropského parlamentu v roce 2024 potvrdily trend, který se v celostátních průzkumech projevoval již nejméně deset let (Baget 2024): polarizaci mezi levicovými a pravicovými subjekty napříč celým politickým spektrem a mezi muži a ženami, jakož i výrazný nárůst podpory populistických a v některých případech i extremistických pravicových stran u mladých voličů. Ve Francii, Německu a Španělsku (Marsh a Escritt 2024) mladí voliči významně přispěli k vzestupu pravicových nacionalistických stran, konkrétně Rassemblement National (RN), Alternative für Deutschland (AfD) nebo VOX (Španělsko). U těchto voličů navíc došlo k politické polarizaci mezi muži a ženami (Yerushalmy 2024). Jsme svědky celosvětového trendu, kdy se mladí muži stávají volební baštou ultrakonzervativních stran, zatímco většina mladých žen volí liberální, zelené nebo levicové strany. Volební výsledky uvedené Grierou (2024) odpovídají zjištěním předchozích empirických studií, jež během posledního desetiletí identifikovaly zásadní posun v hodnotových orientacích (Karaca 2024), včetně již zmíněné genderové disparity. Tento trend je přitom výraznější ve „starých“ členských státech Evropské unie než v „nových“ zemích střední a východní Evropy.

Hned několik studií ukázalo, že mladí lidé, zejména ve věkové skupině 18 a 29 let, cítí pesimismus a nespokojenost (Sinus Institut 2024). Z jejich volebního chování vyplývá, že tyto pocity mají zásadní dopad na evropské politické systémy (Emanuele a Marino 2024). Pocit opuštěnosti, zmaru a nedostatku vedení patří mezi hlavní příčiny polarizace, odklonu od politické/společenské angažovanosti a vzestupu radikálních pravicových a levicových hnutí namířených proti politickému establishmentu. Měnící se postoj mladých mužů k pravicově populistickým stranám vzbuzuje obavy, že se generační důvěra v demokracii částečně vytrácí. Toto zjištění zpochybňuje tradiční představy o levicově orientované a progresivní mládeži. Zatímco liberální a antipatriarchální hodnoty vyznávají mladé ženy, mladí muži se mnohem častěji přiklánějí k tradičním hodnotám.

Pro tuto skutečnost existuje řada socioekonomických vysvětlení (Bale a Kaltwasser 2021). Přenos individuální hodnotové orientace do volebního chování je sice složitější proces a relevantní vliv na něj mají i další faktory, mezi které patří národní politická kultura, role ústavního a stranického systému a dopad socioekonomického prostředí, nicméně vlastní hodnotová orientace se dlouhodobě ukazuje být poměrně spolehlivým prediktorem volebního chování. Toto zjištění nám pomáhá nejen lépe pochopit společenské „podproudy“, ale také nám poskytuje konkrétní data potřebná pro politickou intervenci, neboť hodnoty mají zásadní dopad na tvorbu a komunikaci politických narativů a cílů a také na sociální soudržnost.

Jaké jsou hodnoty a očekávání mladých Evropanů?

Jednotícím prvkem extrémně pravicových politických stran je příslib snadných odpovědí a řešení, které vycházejí z dichotomického vidění světa, který se dělí na „my versus oni“: lid versus elity; místní versus migranti; národní versus globalizovaná ekonomika (Eatwell a Goodwin 2018). Žijeme v nevídaně složité době, ve které dochází k rychlé „rekonfiguraci“ našich socioekonomických systémů, ať se jedná o stárnutí obyvatel, transformaci pracovního trhu nebo umělou inteligenci. Každý společenský segment je tímto vývojem ovlivněn odlišně, a proto čelí zcela různým výzvám – přičemž zdroje potřebné k jejich zvládnutí jsou distribuovány nerovnoměrně. Např. nezaměstnanost a nerovnost v příjmech zaujímají mezi obavami mladých Evropanů mnohem vyšší místo než v celkové populaci.

Chceme-li objasnit konkrétní volební rozhodnutí, musíme tyto „objektivní“ podmínky propojit s tím, jak lidé vnímají své vyhlídky do budoucnosti. Považují se stále za „strůjce“ svých osudů, nebo spíše mají pocit, že nad nimi ztratili kontrolu? Věří, že jejich situaci vyřeší vnější moc, například stát a autoritářští vůdci, nebo že toho je schopen i jednotlivec či společnost?

Studie vypracovaná na objednávku Wilfried Martens Centre for European Studies (Hefele, Lamprecht a Papadonganos 2025) analyzuje postoje zejména mladých občanů ve dvou hlavních rovinách: (a) naděje a beznaděj, které znázorňují, jak lidé vnímají svou individuální a kolektivní budoucnost; (b) svoboda a kontrola, které reprezentují různé pohledy na individuální a společenskou odpovědnost, politickou organizaci a formy participace.

Výsledky ukazují v obou zkoumaných kategoriích rostoucí rozdíly mezi muži a ženami a mezi jednotlivými věkovými kohortami. Je patrný celkový pokles optimismu a naděje (dimenze a) do budoucna (s výjimkou věkové skupiny mezi 55 a 70 lety). Tento pocit beznaděje je přitom nejvýraznější u mladších občanů. Zcela odlišný vývoj lze pozorovat u druhé dimenze týkající se kontroly a svobody (dimenze b). Ženy ve všech věkových kategoriích vykazují mnohem vyšší míru víry ve svobodu a sebeurčení. Nejvyšší hodnotu má tento ukazatel mezi nejmladšími ženami. Tato zjištění jsou v souladu s výsledky jiných šetření zaměřených na oblast vzdělávání a zaměstnanosti.

Vedle věku a pohlaví jsou pro budování vlastní identity rozhodující úroveň vzdělání a zaměstnání (příležitosti). Tyto pocity se promítají do pocitu sounáležitosti se společností a do motivace k aktivní společenské a politické angažovanosti. V posledních letech se proto vědci začali zabývat otázkami, jakým nevýhodám ve vzdělávacím systému a na pracovním trhu čelí chlapci a mladí muži (Zimbardo a Coulombe 2021). Dle zjištění existuje několik faktorů, které způsobily, že mladí muži mají v porovnání s minulostí méně příležitostí se uplatnit, zatímco ženy získaly díky politickým a ekonomickým změnám nové příležitosti. Mezi tyto faktory patří strukturální změny v globální ekonomice, kvůli kterým méně kvalifikovaní průmysloví pracovníci zažívají masivní krizi na trhu práce. Podobné vyčlenění mladých mužů vidíme i v oblasti vzdělávání (UNESCO 2024).

Tato fatální kombinace zhoršujících se „objektivních“ okolností, ztráty naděje a vědomí toho, že už nejsou hybateli svého života, nám pomáhá vysvětlit, proč se mladí muži začínají přiklánět ke konzervativnějším postojům, jenž jim slibují obnovit kontrolu nad tímto světem. Relativně rychlý nástup příležitostí pro ženy a ztráta rozdílů mezi muži a ženami poskytly pravicově populistickým stranám nový zdroj podpory u mladých mužských voličů, které uspokojuje nabídka tradičních hodnot, orientace na vzory minulosti a jejich alternativní výklady a vize společnosti.

Pocity zmaru a zoufalství jsou u mladších žen méně zřetelné, ačkoliv ne docela nepřehlédnutelné. Mladé ženy však mají tendenci ubírat se cestou emancipace a touží po rozšíření svých práv a svobod. Za zmínku stojí také fakt, že starší generace se s těmito masivními proměnami v posledních desetiletích vyrovnala mnohem lépe. To naznačuje, jak důležité je mít přístup k duševním a materiálním zdrojům, které nashromáždíme v průběhu života.

Závěr

Demokratické politické síly očividně podcenily poptávku po vedení a vizi u mladé generace, zejména mladých mužů. Tato generace však není pro demokracii ztracená; většina mladých mužů se stále přiklání k liberálním hodnotám. Narůstající přitažlivost populistických pravicových stran však odhaluje zásadní strukturální slabiny západního socioekonomického modelu a klíčových západních politických procesů.

Ekonomická nejistota podkopává důvěru a pocit, že máme ve společnosti férové zastoupení. Modernizace přichází s individuálními a sdílenými zkušenostmi odcizení a nerovnoměrnou distribucí zátěže. Náš vzdělávací systém a pracovní trh nejsou připraveny na to, aby posilovaly odolnost mladé generace. Tento úkol je otázkou mezigenerační odpovědnosti.

Neměli bychom podceňovat roli silného politického vedení. I otevřené, liberální společnosti potřebují silné lídry s vizí – možná dokonce i víc než jiné typy uspořádání. Nemůžeme ani dojít k závěru, že bychom měli ukončit emancipační proces.  Při tvorbě politiky a její implementace však bude nutné zaujmout více propracovaný přístup, který bude prosazovat rovnost bez ohledu na pohlaví a věkové rozdíly.

Doporučení

• Řešit ekonomické problémy mladší generace – zhoršující se ekonomická situace řady západních zemí způsobuje pokles důvěry mladé generace, hlavně mladých mužů. Je potřeba zlepšit podmínky pro ekonomickou obnovu a posílit podnikatelského ducha, ale zároveň bude třeba zaměřit se na problémy, se kterými se potýkají mladé ženy a muži, což vyžaduje více propracovaný přístup, který bude prosazovat rovnost bez ohledu na pohlaví.
• Překlenout rozdíly ve vzdělávání – problémy s nástupem na pracovní trh a setrvání na něm mohou způsobovat strukturální problémy ve vzdělávacím systému. Míra vzdělanosti a rozdíly mezi vysoce kvalifikovanými a méně kvalifikovanými pracujícími je tak druhý klíčový faktor, který určuje politické názory a to, jak lidé podléhají populistickým narativům. Zejména mladí muži potřebují, aby jim vzdělávání bylo lépe šito na míru.
• Zapojit mladou generaci a pochopit její pohnutky – mladá generace velmi často pociťuje, že nepatří do této společnosti, že se v ní neorientuje a že s ní nesdílí společnou vizi. Demokratické politické strany tak nesou odpovědnost za to, aby tyto výzvy pochopily a motivovaly mladé lidi, čímž zabrání jejich příklonu k radikálnějším politickým „alternativám“.
• Podpora genderové a mezigenerační rovnosti – ačkoli vážně zohledňujeme problémy mladé generace, přetrvávající ekonomická nerovnost, ovlivněná pohlavím i věkem, se stále nedaří vyřešit. Abychom obnovili pozitivní vztah k budoucnosti, musí být generační rozdíly překonány jak politikou, tak celou společností – jen společným úsilím lze tyto problémy efektivně řešit.
• Upevnit otevřenost a rovnost – i když se část mladých lidí obrací k pravicovému populismu, naší politickou odpovědí by neměl být návrat ke konvenčním, ba dokonce i reakčním modelům minulosti. Mějme na paměti, že společnost může být otevřená a soudržná pouze tehdy, když mladým lidem poskytneme ekonomické a finanční příležitosti.

 Literatura:

Baget, Jesús Palomar I. 2024. “2024 European Elections: Who Are Young Europeans Voting For?” Conversation, 2024. https://theconversation.com/2024-european-elections-who-are-young-europeans-voting-for-232058.

Bale, T., a C. Kaltwasser. 2021. Riding the Populist Wave. Europe’s Mainstream in Crisis. Cambridge: Cambridge University Press.

Eatwell, Roger, a Matthew Goodwin. 2018. National Populism: The Revolt Against Liberal Democracy. London: Pelican.

Emanuele, Vincenzo, a Bruno Marino. 2024. “Party System Ideological Polarization in Western Europe: Data, Trends, Drivers, and Odkazs with Other Key Party System Properties (1945–2021).” Political Research Exchange 6 (1). https://doi.org/10.1080/2474736X.2024.2399095.

Griera, Max. 2024. “How Did Europeans Vote in EU Elections? Estimations per Age and Gender.” Euractiv, 1. října 2024. https://www.euractiv.com/section/politics/news/how-did-europeans-vote-in-eu-elections-results-per-age-and-gender/.

Hefele, Peter. 2023. “Learning Loss and Educational Inequalities in Europe: How Is Europe Overcoming the Impact of the Pandemic.” KAS Panorama, no. 1 (January). https://www.kas.de/documents/288143/21897256/Panorama_2022_02_ESD_v5e_Hefele.pdf/f505bf19-57af-dc15-907e-5c38fb10cec4?t=1671430414501.

Hefele, Peter, a Martijn Lampert. 2025. “Gaining Insights into the Gender Gap and Orientations of Young European Citizens: An Analysis of Longitudinal Glocalities Survey Data From Eight European Countries.” https://www.kas.de/documents/288143/21897256/Panorama_2022_02_ESD_v5e_Hefele.pdf/f505bf19-57af-dc15-907e-5c38fb10cec4?t=1671430414501.

Karaca, Melis. 2024. “Trend Report Polarization.” Trend Report Polarization. 2024. https://glocalities.com/reports/trend-report-polarization.

Marsh, Sarah, a Thomas Escritt. 2024. “German Far-Right Makes Strong Gains in EU Vote, Ruling Parties Suffer.” Reuters, 9. června 2024. . https://www.reuters.com/world/europe/germanys-far-right-makes-strong-gains-eu-vote-despite-scandals-2024-06-09/.

Reeves, Richard V. 2024. Of Boys and Men Why the Modern Male Is Struggling, Why It Matters, and What to Do about It. Brookings Institution Press.

Sinus Institut. 2024. “Wie Ticken Jugendliche 2024?” 5. SINUS-Jugendstudie. 6. prosince 2024. https://www.sinus-institut.de/media-center/studien/wie-ticken-jugendliche-2024.

UNESCO. 2022. “Boys’ Disengagement from Education.” 2022. https://www.unesco.org/en/gender-equality/education/boys.

Yerushalmy, Jonathan. 2024. “What’s Behind the Global Political Divide Between Young Men and Women?” Guardian, 24. listopadu 2024. https://www.theguardian.com/us-news/2024/nov/14/us-election-donald-trump-voters-gender-race-data.

Zimbardo, Philip, a Nikita D. Coulombe. 2016. Man Disconnected: How the Digital Age Is Changing Young Men Foereve. Random House.

Celou kapitolu si můžete stáhnout zde:

Tato publikace je společným počinem think tanků Wilfried Martens Centre for European Studies, TOPAZ a Campus Tivoli. Tato publikace byla spolufinancována Evropským parlamentem. Wilfried Martens Centre for European Studies, Campus Tivoli, TOPAZ a Evropský parlament na sebe neberou žádnou odpovědnost za fakta či názory vyjádřené v této publikaci ani za akékoliv další využití informací v ní obsažených. Plná odpovědnost leží na autorech publikace.