Think-tank TOPAZ ve spolupráci s finskou organizací TIOVO uspořádal ve Valencii debatu s názvem „Hledání rovnováhy: Jak znovu vyzbrojit Evropu v době digitální a zelené transformace“. Akce se konala v rámci platformy Net@work bruselského Martens centre při kongresu Evropské lidové strany (EPP) a otevřela zásadní otázku: Jak může Evropa posílit svou obranyschopnost, aniž by tím ohrozila klíčové priority v oblasti udržitelnosti a technologického rozvoje? Diskuse se zúčastnily Markéta Pekarová Adamová, předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, a Henna Virkkunen, výkonná místopředsedkyně Evropské komise odpovědná za technologickou suverenitu, bezpečnost a demokracii.
Hlavním tématem byla naléhavá potřeba zvýšení evropských výdajů na obranu. Henna Virkkunen zdůraznila důležitost posílení evropského obranného průmyslu, který dlouhodobě trpěl nedostatečnými investicemi. Markéta Pekarová Adamová tento názor podpořila s tím, že Česko plánuje do roku 2030 vynakládat na obranu 3 % HDP. Zároveň zdůraznila potřebu větší spolupráce mezi členskými státy EU při nákupech obranných technologií, což by zvýšilo efektivitu a urychlilo procesy akvizic.
K otázce vztahu mezi NATO a obrannými iniciativami EU Pekarová Adamová uvedla, že mezi nimi nevidí konflikt. NATO zůstává klíčovou součástí evropské bezpečnostní strategie, přičemž iniciativy EU by měly být vnímány jako doplňující opatření, která schopnosti NATO posilují. Obě účastnice diskuse se shodly na nutnosti sjednoceného evropského přístupu k výdajům na obranu a rozvoji schopností.
Diskuse se také věnovala zranitelnosti evropské kritické infrastruktury, zejména v oblasti 5G sítí. Virkkunen upozornila, že více než 50 % infrastruktury 5G sítí v EU závisí na vysoce rizikových dodavatelích ze třetích zemí. Zdůraznila nutnost přísnější regulace, aby byla zajištěna důvěryhodnost dodavatelů. Dále poukázala na naléhavou potřebu snížit evropskou závislost na vnějších zdrojích, neboť v současnosti pochází 80 % kritických technologií ze zahraničí. Jako zásadní kroky k dosažení technologické suverenity zmínila iniciativy jako CHIPS Act, Quantum Act a investice do umělé inteligence a kvantové výpočetní techniky.
Významným tématem se stala umělá inteligence. Panelistky ocenily silné evropské postavení ve výzkumu a vývoji AI, s cca 7 000 startupy po Evropě, ale zároveň upozornily na její nedostatečné a nerovnoměrné využívání napříč sektory i zeměmi. Vyzvaly k širšímu zavádění technologií AI v evropských podnicích, zejména v malých a středních firmách, což by podpořilo produktivitu a konkurenceschopnost. Doporučily také využívat veřejné zakázky jako nástroj k podpoře inovací a technologického pokroku v Evropě.
Poslední část diskuse se zaměřila na demokratické hodnoty a svobodu médií. Pekarová Adamová vyjádřila hluboké znepokojení nad rozhodnutím americké administrativy zastavit financování Rádia Svobodná Evropa. Zdůraznila klíčovou roli této instituce při šíření demokratických hodnot a důvěryhodných informací, zejména ve východní Evropě. Následně vyzvala k větší finanční a politické podpoře ze strany Evropy k udržení takto důležitých demokratických institucí.
Závěrem panelistky zdůraznily význam vyváženého a kooperativního přístupu zahrnujícího obranné výdaje, technologické inovace a ochranu demokratických hodnot. Klíčová je spolupráce na národní i unijní úrovni k efektivnímu řešení současných geopolitických, technologických a demokratických výzev.
