Think-tank TOPAZ ve spolupráci s nadací Konrad-Adenauer-Stiftung a za odborné konzultace Centra pro informovanou společnost uspořádal 16. května 2025 na veletrhu Svět knihy Praha 2025 debatu s názvem „Řekni to komiksem: Padá demokracie, něco si přej“. V sále se sešli odborníci i veřejnost, aby společně diskutovali o tom, jak lze skrze vizuální vyprávění otevírat složitá společenská témata a mluvit srozumitelně o stavu demokracie, občanské odvaze i roli mladých lidí.
Pozvání do debaty přijali sociální antropolog Juraj Buzalka, psycholožka Martina Klicperová, občanská aktivistka Karolína Farská a Lucia Štasselová z iniciativy Mier pre Ukrajinu. Moderace se ujal analytik Pavel Havlíček. Hosté se zamýšleli nad tím, jak reagujeme na občanské postoje mladých lidí, co to vypovídá o společnosti a jak se s nenávistnými reakcemi vyrovnávat.
Juraj Buzalka připomněl, že demokracie není jen o institucích, ale i o způsobu, jak spolu mluvíme. Martina Klicperová upozornila na to, že nenávist často míří na mladé lidi právě proto, že jsou aktivní a viditelní. Karolína Farská sdílela vlastní zkušenost s organizováním občanských protestů, zatímco Lucia Štasselová zdůraznila potřebu včasné reakce na polarizující projevy ve veřejném prostoru.
Na debatě byl představen komiks, který vznikl jako součást projektu Padá demokracie, něco si přej. Ten si klade za cíl upozornit mladé lidi v České republice na nebezpečí postupné normalizace hrubosti a nenávistné rétoriky, která oslabuje důvěru v demokracii a veřejné instituce. Na konkrétních příkladech ze Slovenska ukazuje, jak politická moc může aktivně polarizovat společnost, útočit na mladé lidi a vytvářet atmosféru strachu a rezignace.
Komiks je inspirovaný příběhem slovenského středoškoláka, který při veřejném setkání odmítl podat ruku prezidentovi. Vyjádřil tak nesouhlas s jeho rétorikou během volební kampaně i postoji k válce na Ukrajině. Jeho gesto vyvolalo silnou reakci – včetně veřejné kritiky ze strany premiéra, tisíců nenávistných komentářů a výhrůžek, kvůli kterým musela být posílena ochrana školy. Právě skrze vizuální zpracování tohoto příběhu chce komiks podnítit diskusi o hodnotách, které bývají v polarizovaném prostředí snadno zpochybňovány, a povzbudit mladé lidi k aktivnímu zájmu o veřejné dění.
Cílem debaty ani komiksu nebylo moralizovat, ale nabídnout jinou formu komunikace – obrazem, slovem, komiksem. Ukázat, že i složitá témata lze zprostředkovat srozumitelně a citlivě. Debata tak otevřela prostor pro otázky, které v běžné veřejné diskusi často zanikají.
