V sobotu 17. května 2025 proběhla na pražském knižním veletrhu Svět knihy veřejná debata s názvem Rozděleni sítěmi: Jak na extremismus v demokracii, organizovaná think-tankem TOPAZ ve spolupráci s Wilfried Martens Centre for European Studies, think tankem Evropské lidové strany, a Campus Tivoli, think tankem Rakouské lidové strany. Diskuse se věnovala jednomu z nejpalčivějších témat současnosti: jak bránit demokratické hodnoty v prostředí radikalizace, algoritmického šíření nenávisti a rostoucí nedůvěry (nejen mladých) lidí k institucím.
Debatu moderovala předsedkyně Akademické rady TOPAZ Lucie Tungul, která připomněla, že „v době, kdy demokracii ohrožuje nejen populismus a polarizace, ale také algoritmy a zahraniční intervenční operace, je nezbytné posilovat naši odolnost – zejména mezi mladými lidmi, kteří jsou jak nejvíce ohrožení, tak zároveň nejdůležitější součástí řešení.“
Na panelu vystoupili Marek Ženíšek, ministr pro vědu, výzkum a inovace, Ladislav Cabada, politolog a prorektor Metropolitní univerzity Praha, Peter Hefele, politický ředitel ve Wilfried Martens Centre for European Studies, a Arpád Soltész, slovenský investigativní novinář a publicista.
Marek Ženíšek odpovídal na otázku, jaký je vztah mezi vědou, demokracií a populismem. Ve své odpovědi zdůraznil, že věda má být aktivním hráčem ve veřejném prostoru:„Pokud jde na vědu veřejný rozpočet, musí být zajištěná kontrola. Zároveň potřebujeme zákony, které výzkum a inovace podporují – samy nevzniknou. A výsledky výzkumu by se měly promítat i do konkrétní politiky.“ Podle Marka Ženíška musí jít výzkum a inovace ruku v ruce s demokratickým ukotvením společnosti, a právě tímto směrem by se měly ubírat nové politiky.
Ladislav Cabada upozornil, že zásadním problémem současných evropských společností je posun od ideologického nesouhlasu k emocionálně vyhrocené nedůvěře. Zároveň varoval, že pokud si občané přestanou důvěřovat napříč sociálními skupinami a zpochybní legitimitu institucí spravovaných „těmi druhými“, demokracie se promění ve zcela rozdělenou společnost neschopnou konsenzu: “„S demokracií je to jako s partnerskými vztahy – bez důvěry se nedají dlouhodobě udržet. Nejde přitom jen o demokracii, žádný politický systém bez vzájemné důvěry nefunguje – ať už mezi lidmi navzájem, nebo mezi občany a institucemi.“
Peter Hefele varoval před alarmujícími trendy mezi mladými Evropany, zejména muži, kteří se stále častěji obracejí k pravicovým populistickým a extremistickým hnutím, ale Evropa podle něj zatím o své mladé generace kvůli extremismu nepřichází: “i když mezi mladými panuje nejistota, frustrace a obavy z budoucnosti, příčiny těchto nálad jsou známé – souvisejí s ekonomickými podmínkami, pocitem ohrožení a absencí silného politického vedení. Právě v těchto oblastech by měla politika nabídnout konkrétní řešení. Zdůraznil, že je na demokratických institucích, aby nabídly rámec smysluplné participace, vzdělání a důstojného sociálního ukotvení.
Arpád Soltész připomněl, že investigativní žurnalistika je pro demokracii klíčová právě proto, že představuje účinný nástroj kontroly veřejné moci. Dostává se tam, kam se oficiální instituce často nedostanou – ať už kvůli omezením, neochotě nebo politickému tlaku. Nezávislá média, na rozdíl od státních orgánů, nejsou tímto tlakem svázána a mohou odhalovat informace, které by jinak zůstaly skryté. Dále uvedl, že svoboda médií je na Slovensku stále více ohrožována jak politickým tlakem, tak atmosférou nedůvěry a agresivity vůči novinářům: “Na Slovensku se stále dá dělat svobodná žurnalistika, ale prostor pro ni se neustále zužuje. Novináři sami svobodu médií neochrání. To musí udělat jejich čtenáři a diváci – pokud si uvědomují, jak důležitá nezávislá žurnalistika je.”
Panelisté diskutovali také o konkrétních opatřeních: jak mohou demokratické instituce znovu získat důvěru mladých, jak snížit zranitelnost vůči dezinformacím, a jakou roli v tom hraje nezávislá žurnalistika.
Publiku byla představena i nová publikace, která vznikla ve spolupráci TOPAZ, WMCES a Campus Tivoli Jak ubránit demokracii v digitálním věku, která shrnuje hlavní trendy a doporučení v oblasti demokratické odolnosti vůči populismu, extremismu, vnějšímu vměšování a hybridním hrozbám. Více informací k publikaci na tomto odkazu Jak ubránit demokracii v době digitalizace, kde si ji také můžete zdarma stáhnout.
Debata skončila výzvou k další spolupráci napříč akademickou, politickou i občanskou sférou – s cílem posílit demokracii zevnitř a připravit ji na vnější i vnitřní otřesy.
